Docela nedávno vydalo nakladatelství MOBA Brno detektivní román Františka Uhra s názvem PODZIMU NEUTEČEŠ. V závěru první krátké epizody autor napsal: Zkrátka, ta noc byla pro vraha jako stvořená. V následující epizodě hřmotí lesem mohutný pásový traktor, stahující čerstvě pokácené a odvětvené kmeny po hrbolaté cestě, opodál kvílí motorové pily. A pak to přijde: z hluboké rýhy vyhloubené vlečeným kmenem trčí ze starého, tlejícího listí a zeminy lidská ruka… Od této situace se odvíjí další děj, který pochopitelně neprozradím.
   Nejsem jistě sám, kdo od začátku tipuje vraha. Přiznávám, že mě tentokrát autor parádně ošálil. A tohle je jeden z kladů jeho detektivky, udržuje ve čtenáři napětí až do závěrečných stránek. Dalším kladem je, že aniž by napětí, bez něhož se tenhle žánr neobejde, a které po kapkách umně stupňuje, nějak narušil, věnuje se všeobecně zodpovědné a náročné práci policistů bez toho, že by ji přehnaně glorifikoval a zastíral, že ne všichni a ve všech momentech se chovají tak, jak je zapotřebí (viz například policista Antonín, všeobecně zvaný Tonda). Autor realisticky vykresluje život lokality ve vypjatých dnech, ve dnech jako by se ve městě ženili všichni čerti, jak říká. Až jde mráz po zádech, když čtete, co se v takovém dni taky může všechno přihodit.
   Mimo policisty, kteří se trvale zabydleli v Uhrových detektivních povídkách a románech (Čemus, Plevák, Just a Nožířová) dal více prostoru policistce nadporučici Slámové, nazývané Nadslámová; jde o poměrně rozporuplnou postavu, ale není sporu o tom, že je pro svoji práci zapálená a bere ji opravdu vážně.
   Mrtvol je v románu víc než dost, ale všechny korespondují s dějem a při mravenčím vyšetřování, které má zákonitě mnoho úskalí, vycházejí najevo souvislosti z nepříliš vzdálené minulosti, jež nesporně nejsou vymyšlené, takový byl v posledních letech život u nás a nebudeme si zastírat skutečnost, že dosud ve velké míře je.
   Prostřednictvím svých postav autor například vysloví: Nikdo není prolhanější než historici. Nebo: Propagátoři marihuany licoměrně získávali hlasy feťáků, nikdy však nenašli polomrtvého narkomana, neviděli devětadvaceti ranami ubodanou stařenku, ani trosky, které vlivem narkotik ztratily poslední lidské instinkty. A také: Nepřejícnost nutí závidět ostatním i tchoře v kurníku.
   Má autor pravdu, co myslíte vy?
   Kniha není pouze o boji proti zločinu. Její obsah se dotýká každého z nás, převážně nás donutí přemýšlet, jak my vlastně žijeme. Kam až naše znepokojení musí zajít, abychom přestali mlčet?
   Závěrem se patří zdůraznit, že kniha Podzimu neutečeš je napsána čistým, velice čtivým jazykem, že autorovo vyjadřování tíhne ke stručnosti, je prostě z něho znát, že František Uher je i básníkem a aforistou.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)