Grafomani? Grafomani!

   Četba studií, monografií, encyklopedií a dalších aktivit, pod nimiž je podepsán samojediný nebo alespoň jako spolupůsobící faktor docent (ano, „učený“), literární vědec Vladimír Novotný, mne vždy naplňuje nepopsatelnými pocity. Mísí se v nich hrdost na českou literární vědu a bohemistiku obzvláště, i na zásadový charakter jejich představitelů s vědomím, že jen svobodné poměry ve svobodné zemi svobodnými lidmi a svobodnou vědou, za demokracie bez všech omezujících a svazujících přívlastků, umožňují takovým osobnostem vstoupit, vstoupit, no přece víte kam... Na Novotném mne fascinoval, a nebojím se toho slova, i když se ho komunisti snažili zdiskreditovat a už za vyslovení tohoto krásného slova by bez pardonu stříleli, ano, ano, právě tak! Tedy, fascinoval mne jeho čistý charakter, s nímž bojoval proti nesvobodě, proti totalitě zavedené bodáky a tanky komunistickou bestií, jež rdousila život nás všech. Jeho statečné články v samizdatové Tribuně, v totalitě vzdorujícímu a zchytrale jen podle názvu „rudém“ Právu, i v ještě nezakázané, ale stále zakazované Tvorbě mne naplňují hrdostí, že se český národ i pod bolševickou nadvládou nesehnul a statečně vzdoroval.
   V časopise Literární západ (Zápisník dr. No 6, už ten vytříbený bondovský styl mne dostal!) (http://www.literarnizapad.cz/?module=dokument&action=display_dokument&id=162) je tomu už ve svobodných poměrech za svobodných lidí a se svobodně zvolenými lidmi a za svobodných poměrů ve vědě a vědě bez přívlastků a ideologií a omezení – všechno jinak. Dnes je možné kritizovat bez toho, že by se kritik probudil s mauserem u hlavy – nebo s dírou v hlavě jako za bolševika. A je možné se pozastavit nad úrovní kritiky ve svobodných novinách, do nichž píší svobodní literární kritici. Má přece právo na svůj názor jako odborník na slovo vzatý a bez předsudků. A s odvahou sobě vlastní vyslovil naplno to, co by mnozí zbabělci nikdy nevyslovili, natož pak napsali, že literární příloha Haló novin je doménou grafomanů. „O pravidelnou deníkovou přílohu tudíž u nás nezavadíte, ani kdybyste ji s lucerničkou hledali (grafomany v Haló novinách nepovažujme ani za příslovečnou výjimku).“ Konečně někdo napsal, co si myslí celý český kulturní svět, ten vzdělaný... Zkrachovalého redaktora normalizačního Československého spisovatele, estéta kolaborujícího se zločinným režimem a dnes důchodce Vladimíra Janovice přece nikdo nebere vážně. Zdeněk Frýbort je směšný svým staromilstvím a každému svobodnému člověku je stydno, s jakými lidmi to sdílí společné stránky (mezi námi, má už svá léta...). Michal Černík se čas od času někam vetřel, ale těch několik malých sešitků s blafy (co jiného ta říkadla jsou, že?) pro dětské čtenáře by byly ke smíchu, kdyby za ně drze nechtěl od nakladatelů honorář. Karel Sýs je vůbec vzteklý literární parazit, bolševik totálně amúzický a bez noblesy. Ivan Fontana si hraje na aforistu, a přitom vykrádá své snaživější a hlavně úspěšnější předchůdce. Pavol Janík a Ján Tužinský si hrají na intelektuály, ale grafomanství z jejich článků čpí na sto honů. Eva Frantinová je umanutá svými perverzními pudy, a psát o nich proto musí, to přece grafomani dělají. Ivana Blahutová je další nýmand, a bez skrupulí, to každý svobodomilovný vědec musí poznat. Nebo ten Alexej či jaký Mikulášek, další normalizační kádr, bezvýznamná figura „jejich“ literární přílohy. A co všichni ti další, desítky a stovky dalších? Grafomani!
   Konečně někdo řekl zásadní slovo o „intelektuálech“ ve svobodné diskusi, nejen těch grafomanů, ale tak nějak vůbec, že... Ale ještě nejsme úplně svobodní, když tak výteční lidé nemohou promlouvat ještě svobodněji, tedy nemohou konečně udělat pořádek v tom našem stále nevyvětraném bolševickém pelechu, který také ve svém článku precizně vědecky analyzuje. Lidí jeho typu je třeba na důležitých místech, na univerzitách, akademiích, v redakčních radách, na ministerstvech, v grantových komisích, parlamentních lavicích a vůbec. Kdo, když ne oni, kdy, když ne dnes!? Ostatně „ nejde o žádné literární přílohy, ty zmizely v propadlišti českých kulturních dějin“, jak píše s noblesou dnes tak vzácnou. Jde přece o budoucnost!!!

Autor: DOBROMIL KRUTIHLAV


Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)