Život
Co je vlastně život? Doba mezi otevřením a zavřením očí? Procházka růžovou
zahradou nebo pustým obzorem? Zkouška odvahy nebo dlouhá chvíle? Osobní
příběh, nebo životy všech slité dohromady? Zamilovanost či snad opuštěnost? Kariéra
nebo chudoba? Dobro a zlo?
Život je úplně všude, kde ho chceme vidět! Ale především by měl vyzařovat z nás,
nezapomínejme, že se může mihnout jako stín mezi stébly trávy a proto bychom ho
neměli promarnit. Netrapte se maličkostmi, protože je v nich ďábel. Kolikrát už
se stalo tolik velkých špatných věcí kvůli maličkosti. Měli bychom se naučit žít
tak, že až slunce prozáří vaše ráno s klidným svědomím a čistou myslí, poděkujte a těšte se na další den.
Slib
Asi by bylo moc hloupé vám dát otázku, zda vás něco trápí. Každého v životě potká ten díkybohu pomíjivý stav, že neví, zda má udělat krok vlevo, vpravo
anebo raději zůstat stát. Anebo ještě jedna možnost - vrátit se. Vstáváte ráno
brzy, to znamená ještě pod myšlenkou noci, a musíte se učesat, obléct a vyrazit
do práce. Cestou třeba zapřemýšlíte nad svým snem, nad tím, co byste chtěli
dělat, ale zpravidla to přeruší paní z reproduktoru – „Pražského povstání,
příští zastávka Vyšehrad“…
A vy pokorně vystoupíte na jakékoliv zastávce, která je nejbližší vašemu
zaměstnání. Přestože vás to třeba sžírá. Abyste rozuměli, proč o tom mluvím.
Sedím sama v pokoji, vlastně sama ne. Ještě je tady se mnou představa, že to
zvládnu. Že nepůjdu ani doleva, ani doprava, už vůbec ne zpět, ale dopředu! Mám
poprvé v životě pocit, že mám vztah, který stojí za všechno. Vím, co je hlad,
samota a smutek, ale taky vím, co je láska, radost a obrovská touha po životě.
Jenže mám teď bohužel pocit, že jsem uzamčená v nějaké bublině, která nechce
prasknout. Méněcennost nějak okupuje mé srdce. (Pokud na vás jde špatná nálada -
můžete přestat číst, nebo si zapalte cigaretu). Dobrý?
Tak jo, mluvím o tom, protože mám strach. Strach, zda to mé okolí se mnou ještě
vydrží. Mluvila jsem o vztahu, který mám a z nepochopitelného důvodu se budím s
myšlenkou, zda to ještě takhle půjde dál. Jsem lehce melancholická ze své práce
a tahám to domů. No řekněte, bavilo by vás se na mě dívat? Každý den, skrz tu
mojí bublinu? Ani mě to nebaví, to mi věřte. Jenže neztratila jsem ještě úplně
všechno. Vlastně to nejdůležitější! Láska mi zůstává a díky za to, když
zůstane. A ten pocit, že to bude lepší. Ráda bych, aby každý, kdo čte tenhle
článek, slíbil sám sobě nebo srdci toho druhého, že to všechno zvládneme. A i
když si v životě prožíváte nějaké to trápení - vydržte to! Známe klišé - to bude
dobré, to jen potvrzuje.
Držím vám palce.
Peníze a my
Peníze a my – jsou až na prvním místě? Všude kam se podíváte, na ulici, do časopisu, do výloh, které míjíte cestou z práce, na lidi v autobuse a dokonce i někdy ve vašich představách potřebujete peníze. Každý den se na zastávce přesvědčíte z billboardu, že abyste byli šťastní, musíte mít krém od Nivei, který má takové složení, že i když přijdete o práci, dlužíte, kam se podíváte, stačí se namazat tímto zázrakem a budete šťastní. Chcete vztah a lásku? Proč ne? Musíte si ale koupit přípravky na vypnutí prsou, zmenšení bříška a pro jistotu ještě náplasti na zadní část těla, které fungují ve spánku.
Pokud se tedy laicky řečeno přemodelujete v ideál, který se maže šťastným krémem, likvidačními přípravky na vaše tuky a budete nakupovat jen v Bille, protože ta je pro vás nejlepší, je velmi vysoká pravděpodobnost, že potkáte Muže svých snů, který vás ocení na celý život. Začnete spolu žít, budete se mazat šťastnými krémy, pořídíte si děti, velký dům, auto a budete spokojeně žít. ALE! Co když jednou ráno zjistíte, že vám dochází krém na vylepšení prsou? Nebudete mít ani tolik peněz, abyste nakupovali v Bille, a už vůbec nebudete moci koupit svému psovi ošacení od Diora? Opustí vás partner (zjistí, že bez těch krémů nejste vlastně tak krásná a už se ani nesmějete – došla vám Nivea).
Co pak uděláte? Půjdete do trafiky, koupíte si čokoládu Modré z nebe a budete doufat, že až vyděláte peníze, koupíte si parfém na přilákání nového partnera (jak zaručuje reklamní letáček)?
Co kdybychom začali znovu?
Zkuste být šťastné z toho, co máte. Nastanou chvíle, kdy toho třeba nebude moc, budete se trápit hladem, nedostatkem těch šustivých papírků, ale nikdo vám nikdy nemůže vzít srdce a víru!
Ano, buďte spokojené samy se sebou, se svými vlasy, boky, stehny, se svou povahou, s vašimi sny a plány. A ono si vás štěstí najde samo.
Má totiž rádo šťastné lidi! A to dokonce i bez krému nebo drahého oblečení.
Citáty
Proč když tak nemáme rádi reklamy, ze sebe někdy dobrovolně děláme hadřík, který nejlépe vyčistí boty?
Až lidstvo přijde na to, že by se lidé k sobě měli chovat hezky, planeta Země už nebude existovat.
Nic proti optimismu.
Ona práce není cirkus? Ale vždyť někdy připomínáme krkolomné balety po laně a naši nadřízení někdy představují tlusté a lakomé principály.
Život je jako chilli. Máme ho rádi, stejně si ale budeme stěžovat, že pálí.
Lásku je jednoduché vyslovit, ale těžké ji žít.
Život je jako lahev od vína; když se vypije, jdeme spát.
Autor: IVANA HOROVÁ
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)