Národní galerie má v kontextu našich kulturních dějin nezastupitelné poslání. Má mapovat, uchovávat a prezentovat to nejlepší v rámci výtvarného umění. Jsme si samozřejmě vědomi, že nikdy v dějinách této instituce nebylo dodržení těchto zásad jednoduché. Hodnotit především každou současnou tvorbu, vybrat téměř z nekonečné nabídky to podstatné, svým způsobem reprezentativní, se v kontextu následujících desetiletí, či dokonce století, může jevit jako sporné. Avšak přes toto deklarování relativnosti možného výběru se nemůžeme zbavit povinnosti požadovat od těch „kompetentních“, kteří mají tu moc volit a tedy nakupovat, aby vybírali s největším vědomím a svědomím to nejlepší.
V této souvislosti nás poněkud zarazil v médiích deklarovaný nový přírůstek této ctihodné instituce. Autorem malby, tedy nákupu Národní galerie, je dílo autora, který se věnoval a věnuje různým profesím, snad v tomto pořadí: televizní mechanik, herec, hudebník, zpěvák, dramatik, scenárista, spisovatel, politik, malíř, především však bavič: František Čech, známý jako František Ringo Čech, tedy téměř „renesanční osobnost“. Ostýcháme se citovat název díla, o které projevila NG tak veliký zájem, naše periodikum se přece jen snaží o kulturnost. Avšak v intencích historické pravdy tedy přesně citujeme název díla „Zvířátka obdivují píču“. Podtrhněme, že je toto dílo ohodnoceno na 750 000 Kč. Jsou to tedy naše peníze, které my všichni dáváme na kulturu.
Buďme však seriózní a nehodnoťme dílo jen podle názvu a podívejme se na tento obraz bez předsudků. Autor buduje svůj výtvarný výraz, svou výtvarnou formu na prověřených hodnotách. Je zde naprosto jasná inspirace klasickými hodnotami tvorby Josefa Lady. Tedy svým způsobem „vykradená“ forma. Druhým zaručeným zdrojem poutajícím pozornost určitého publika je mírně řečeno nekulturní, pokleslá tematika. V tomto duchu se můžeme seznámit i s ostatními díly této „osobnosti“ našeho „kulturního“ světa, mezi které patří i zatím poslední literární tvorba, která nese název Češi a jejich samičky, aneb Češi a jejich samci.
A tak se jen můžeme ptát společně s mnoha klasiky: Odkud a kam jdou mistři naší kultury?
Autor: VĚRA BERANOVÁ
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |