Další kafkovská kniha
Nedávno vydal ve Frankfurtu nad Mohanem německo-francouzský autor Georges-Arthur Goldschmidt další kafkovskou knihu: Meistens wohnt der den man sucht nebenan (Většinou ten, koho hledáme, bydlí vedle). Název knihy je vlastně citát z Franze Kafky. Kniha má 141 stran a Goldschmidt v ní cituje celou řadu Kafkových textů.
Autor se narodil v roce 1928 v Reinbeku u Hamburku jako syn vrchního zemského soudního rady v asimilované židovské rodině. Rodiče jej i s bratrem v roce 1938 poslali do ciziny. Přes Florencii se dostal do francouzského internátu v Savojsku. Po válce studoval na Sorboně v Paříži germanistiku, získal francouzské státní občanství a stal se učitelem - toto povolání vykonával až do roku 1992. Působil i jako překladatel z němčiny do francouzštiny, překládal především Goetha, Kafku a Hankeho.
Zahraniční úřad nemá čisté svědomí
Historik Saul Friedländer (narozen 1932) získal za svoji studii Třetí říše a Židé cenu Lipského knižního veletrhu a Cenu míru Německého knižního obchodu. Nedávno vyšla jeho nová kniha Pius XII. a Třetí říše. Dokumentace.
Saul Friedländer přednáší dějiny na univerzitách v Tel Avivu a v Los Angeles. Svou studií o dějinách Zahraničního úřadu vyvolal v Německu velký rozruch. Svět je udiven, že státní sekretář Ernst von Weizsäcker, otec pozdějšího spolkového prezidenta, v roce 1942 na přání Adolfa Eichmanna doporučil deportaci 6000 Židů z Francie do Osvětimi. Mezi deportovanými byli také rodiče Saula Friedländera. Ti v Osvětimi zahynuli. Je zcela nepochopitelné, že Zahraniční úřad byl po léta považován za záštitu odporu proti nacismu.
Saul Friedländer přežil díky tomu, že se ukrýval pod falešným jménem v katolickém internátu. Od papeže Pia XII. přišel pokyn, že pokřtěné židovské děti, jejichž rodiče se nevrátili, nemají být vráceny do židovského prostředí. Když si chtěl delegát židovské organizace na pokyn Friedländerova strýce Saula vyzvednout, bylo mu řečeno, že dotyčný neexistuje. Teprve na nátlak policie byl Saul Friedländer vydán.
Jednou v rodině pěstounů Friedländer řekl, že nejí žádné maso, jelikož je postní den – Velký pátek. Jako mladík Friedländer překonal mnohé - byl komunista, poté sionista a v roce 1948 utekl z pařížského gymnázia do Izraele. Tam vystudoval a stal se vojákem. Poté se oženil, stal se otcem a získal stipendium na univerzitě v Ženevě. Dostal se do Bonnu do archivu Zahraničního úřadu, kde začal pracovat na svém díle Šoah (Holocaust).
Autor: JAROSLAV LIŠKA
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |