Ve Skandinávii způsobil úplný rozruch román Knuda Romera, který pro velký úspěch vyšel nedávno i v němčině pod názvem Wer blizert, hat Angst vor dem Tod (Kdo mžourá očima, má strach ze smrti). Německé vydání vyšlo v nakladatelství Insel-Verlag ve Frankfurtu nad Mohanem.
V románu jsou německo-dánské vztahy podávány provokativně a z »ušlechtilých« Němců jsou dělány oběti »bezectných« Dánů. Autor (47) ve své prvotině popisuje příběhy vlastní rodiny. Jeho otec byl Dán, matka Němka. V románě cestuje pět let po skončení druhé světové války německá dcera z dobré rodiny do Dánska, aby se tam vdala. V městečku Nyköbing se setkává s nenávistí vůči Němcům. Ostentativně začíná vydávat na odiv své němectví. Reakcí je, že obchodník jí zabalí žluklé máslo. Do školy v první školní den pošle prvňáčka Knuda v německých kožených kalhotách. Děti mu spontánně nadávají »německá svině!« O narozeninách zpívá Knud německé písničky a sousedé stojí na ulici před domy a provokativně na protest hajlují.
Autor Knud Romer chce v románu pomstít svou matku. Na Dánech nenalézá nic dobrého. To si aspoň myslí Romerův dánský strýc, který byl za německé okupace Dánska sabotérem a členem hnutí odporu. Podvědomé antipatie mezi Dány a Němci neexistovaly jen za první a druhé světové války. Již před 200 lety Němci uráželi dánštinu a tím i Dány, když jejich jazyk označovali za »mluvu dřeváků«. Do r. 1945 byla němčina na dánských školách prvním cizím jazykem, nyní němčina ze škol málem zmizela.
Oficiálně jsou prý dnešní německo-dánské vztahy tak dobré jako nikdy předtím. (Něco podobného tvrdívají naši zaprodaní politici také o česko-německých vztazích, i když vědí, že Češi vyhnaní z pohraničí v r. 1938 nedostali odškodné ani od Němců, ani od vlády ČR). Romerův spolužák a nynější pastor Georg Graesholt v »otevřeném dopise Knudovi Romerovi« označil jeho knihu za lživou. Romer prý nikdy nebýval vystrašený outsider, nýbrž »robustní, sebevědomý mladík«. Totéž mínění sdílejí i další jeho spolužáci a učitelé.
Mladého Knuda zřejmě ovlivnily neustálé obavy jeho matky. Během Romerových dětských let (1965-1975) v městečku Nyköbing nebyly již antiněmecké nálady tak vyhrocené jako bezprostředně po druhé světové válce, román je však schválně přivolává. Připomíná rovněž smutné osudy dětí, které němečtí vojáci zanechali v okupovaných zemích.
V Dánsku, ve Švédsku i v Norsku způsobily obdobné knihy velký rozruch. Švédové pro to měli pojmenování »strip-lit« (snad z američtiny namazaný striptýz). Knud Romer v četných interview prohlašoval, že utrpení jeho matky je v současnosti blízké přistěhovalcům. Ve skutečnosti Romer tím vším propagandisticky posloužil nacionalistické Dánské lidové straně, která vyvolává vzpomínky na druhou světovou válku, když označuje muslimy za »okupační oddíly« nebo za »pátou kolonu«. Dlužno podotknout, že Romerův román se stal v Dánsku bestsellerem.
Autor: JAROSLAV LIŠKA
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |