Rád si píšu poznámky na okraj knih, které mě zaujaly, ale literárněvědné studie TVORBA A IDEJE (Univesitas ostraviensis 2010, 168 s.) Jiřího Svobody jsou vysázeny úsporně téměř bez okrajů, takže mi nezbývá než napsat aspoň dvě poznámky z první četby sem. Už přehledný Obsah je slibný: Šaldovská zastavení, Apollinairův „příběh“ v Čechách, Poetistická mezihra, Křižovatky básnických cest, Trojí tvůrčí úděl. Trochu mě překvapuje, že mezi jmény autorů v názvech kapitol (Karel Čapek, Nezval, Seifert, Hora, Hořejší, Wolker, Halas, Kafka, Kosík) není jméno Oldřicha Králíka, Svobodova, Justlova (památce Justlově je kniha dedikována), Opelíkova, Jaromíra Dvořáka i mého fakultního učitele, ale i kapitolu o něm snadno nalézám, je na samém konci (nejlepší nakonec).
   Líbí se mi, jak Svoboda vysledoval genezi Králíkovy metody i pojetí básníka až do jeho raných rukopisů a říkám si, že aby „dostatečně přihlížel k jedinečnosti a složitosti“ Králíkovy osobnosti (řečeno slovy Svobodovy lítosti nad tím, že Mukařovský k takové složitosti F. X. Šaldy nepřihlížel), mohl přihlédnout i ke Králíkově stati o Zpěvu míru, dokládající Králíkovo porozumění pro osobnost a dílo jedinečného básníka, i když nesdílel jeho ideje, jak si oba pamatujeme z Králíkova semináře, v němž jsme po několik týdnů analyzovali právě tehdy vydaná Nezvalova Křídla.
   Na okraj Svobodova minuciézního výkladu „příběhu“ Guillauma Apollinaira u nás si v duchu poznamenávám, že nerozumím tomu, proč se tam vůbec nezmiňuje studie přímo nazvaná Apollinaire et les Tcheques ani její autor. Nestojí za zmínku? Mýlil se, nelze s ním souhlasit? Byla doba, kdy se z vůle tehdy panující moci nesměla některá jména připomínat (takže například Nezvalovy kapitoly Z mého života vyšly v souborném Díle VN bez rejstříku už připraveného, aby se jím „neupozorňovalo“ na to, že Nezval píše s respektem o Romanu Jakobsonovi), ale dnes přece nehrozí nakladatelství, že by celý náklad šel kvůli nějakému jménu do stoupy, a autor neriskuje víc, než se na něho zamračí nějaký samozvaný sudí, arbiter toho, co se sluší nebo nesluší připomínat.
   Téměř o všech autorech a dílech, o nichž píše Jiří Svoboda, také jsem psal, a tak si musím Svobodovu knihu přečíst důkladně ještě dvakrát třikrát, než si o ní řekneme víc. Třeba až na onom světě.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)