Ani Lenin, ani Sverdlov nenařídili likvidaci ruské carské rodiny. Přes množství úvah se pro to nenašly žádné důkazy. Lenin dokonce udělal maximum pro bezpečnost panovnické rodiny. Vyloučena je možnost opakovaně zmiňované rituální vraždy. Takový je závěr vyšetřovatele Vladimíra Solovjeva, který své stanovisko publikoval na stránkách ruského periodika Izvestija.
Genetické analýzy předních ruských i zahraničních laboratoří jednoznačně dokázaly, že v petrohradské Petropavlovské pevnosti uložili v roce 1998 k poslednímu odpočinku tělesné pozůstatky členů carské rodiny a jejich služebnictva, zatímco v červenci roku 2007 se v blízkosti Jekatěrinburgu našly tělesné pozůstatky následníka trůnu careviče Alexeje a jeho sestry velkokněžny Marie.
Je známo, že Kreml chtěl postavit cara Mikuláše II. před soud. Proto pověřil zvláštního zplnomocněnce Vasilije Jakovleva, aby s pomocí vojenského doprovodu přepravil členy carské rodiny do Jekatěrinburgu. Jakovlev dokonce disponoval dokumentem podepsaným Vladimírem Iljičem Leninem a Jakovem Sverdlovem, který mu dával právo zastřelit každého, kdo by mu bránil v plnění této mise.
Místní úřady na Urale však rozhodly jinak. Nejdříve chtěly zlikvidovat nejen celou rodinu, ale také Jakovleva s doprovodem. Když se to nepodařilo, soustředili se na útok proti vlakové soupravě s panovníkem. Jakovlev o tom několikrát telefonicky hovořil se Sverdlovem, ale ani jemu se nepodařilo přesvědčit Uralčany, aby změnili postoj, tvrdí Solovjov. Věcným důkazem je také přepis telefonických rozhovorů mezi předsedou uralského obvodního sovětu Běloborodovem a Leninem.
O popravě carské rodiny bez rozsudku soudu rozhodl právě uralský sovět. Sverdlov podle memoárů jednoho z účastníků popravy údajně upozornil uralského vojenského komisaře: „Řekni soudruhům, že ústředí popravu neschvaluje.“ Lenin potom navrhl přepravu členů carské rodiny do Moskvy, což zřejmě zpečetilo její osud. Uralčané telegraficky žádali Moskvu o souhlas s popravou, ale vyšetřovatel nenašel v archivech nic, co by naznačovalo, že by jejich žádosti Lenin nebo Sverdlov dostali před samotným aktem. Jejich vina spočívala v tom, že popravu dodatečně schválili a pachatel nemusel nést zodpovědnost.
Vyšetřování případu vloni obnovili z formálně právních důvodů a uzavřeli je 14. ledna 2011. Potomci carské rodiny totiž usilují o uznání popravených za oběti politického pronásledování, pro což bylo třeba dokázat, že se nestali oběťmi běžného zločinu.
Extra plus II/ 2011
Přeložila IVANKA DŽIUBOVÁ
Autor: IVANKA DŽIUBOVÁ
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |