Žijeme v době přemíry informací. Zaplavují nás proudy poznatků a dat ze všech sfér lidské činnosti, znásobené geometrickou řadou v celoplanetárním prostoru a čase. Ani odborníci nestačí sledovat vývoj svých oborů. I když se specializují na stále užší výseky skutečnosti, přece nemohou zachytit všechny výzkumy a jejich výsledky, všechny nové objevy. Stalo se, že v O-K 15/2011 jsme si přečetli článek Co nevíme o Boženě Němcové. Rádi bychom jej doplnili některými údaji na téma „Co víme o Boženě Němcové“.
   R. 1973 publikovali A. Irmann a R. Rejchrt výsledky svého výzkumu na faře v Kladsku. Našli tam matriční zápis o pravé matce Boženy Němcové. Nebyla jí, jak se doposud tradovalo, patnáctiletá Johana Barbora Terezie (1805), ale její starší sestra, dospělá Marie Magdalena Terezie (1797).
   Omyl způsobila víra v nepochybnou platnost textu Babičky. Stojí tam: „Babička měla syna a dvě dcery.“ A tak když starší badatelé našli v matrice jedno chlapecké a dvě dívčí jména, z nichž jedno přisoudili spisovatelčině matce, dále po ničem nepátrali. Ve skutečnosti měla babička 7 dětí, 3 zemřely v útlém věku, 4 ji přežily. Ta, která byla pokládána za Barunčinu matku, byla její teta Johana. Pro včasné rozlišení pravdy a fantazie (i u nás píší básníci Dichtung und Wahrheit) chyběly osobní doklady babiččiných dětí. Když se r. 1807 blížila ke Kladsku napoleonská vojska, babička se rozhodla uprchnout do Čech, zpátky domů. Popadla své 4 děti, po papírech se nesháněla.
   Jiný důležitý výzkum provedl A. Irmann na Alserském předměstí ve Vídni. Neověřil tam jen věrohodnost data narození Božena Němcové v matrice (4. 2. 1820). Našel i byt, ve kterém v sledované době bydlely tři služky. Jedna měla nemluvně, říkala si Panklová a odstěhovala se do Ratibořic. Objasnilo se také, proč se spisovatelčini rodiče nevzali „včas“ a proč jejich svatba v České Skalici 7. 8. 1820 byla „neveselá“. Otec Boženy Němcové, Johann Pankl, štolba hraběte Schulenberga, byl v době známosti s Marií Magdalenou Terezií Novotnou vojenským rekrutem. Směl se oženit až po dovršení 26 let. To ovšem bylo dítě již půl roku na světě. Mezitím se hrabě Schulenberg oženil s vévodkyní Zaháňskou (byl to již její třetí sňatek) a přenesli společný dvůr z Vídně do Ratibořic. Zde v panských službách našli obživu i oba rodiče Boženy Němcové.
   Nová fakta vyvracejí staré výmysly, dohady a senzacechtivé „důkazy“¨o Boženě Němcové jako „odloženém hraběcím dítěti“. Kryptogenetické spekulace vyvrátili kromě jmenovaných badatelů nezávisle na sobě i literární historik Josef Polák a autor literatury faktu Miroslav Ivanov.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)