Ivan Fontana, vlastním jménem Mojmír Soukup, člen Unie českých spisovatelů, oslavil 1. června 65. narozeniny. Srdečně blahopřejeme!
Bujná fantazie a filosofie
Popustil uzdu své fantazii – šla tři kroky před ním.
Bujná fantazie zničí hodinu dějepisu. Z učitelky udělá mořskou pannu a ze spolužáků bend na Titaniku.
Kdo vymyslel úřad měl smysl pro pořádek, ale nedovedl si představit, co z toho vzejde.
Filosofie třídí otázky na podstatné, zbytečné a zavádějící.
Rozum má kancelář v hlavě, ale čekárnu za ušima.
Skepse vodí filosofy za nos.
Tramvajové linky dělají z města rébus: o en konečných.
Rozum se nevejde do pěstí. Ne, že by měl strach o svou „maličkost”, ale nemá rád zkratové jednání.
Zásadovost: škatulka, která vzplane při každém otevření.
Osvícení ekologové prosadili, že jsme přestali psát brky a zkrášlili jimi dámské klobouky.
I půdu je třeba zalévat. (Canaletto)
Staré pravdy jsou jako staré pušky, už se z nich nestřílí.
Na starých mapách nejsou zakresleny povodně, jen vlhká místa, která je dokreslují.
Volání do nebe je účinnější z hasičského žebříku než z místního ampliónu.
Necky: pojistka pro případ, že se nevejdeme do archy.
Peklo přichází shůry, stejně jako každá jiná pohroma. Vtrhne do země nebo domu bez zaklepání, oklepe se a je hned jako doma. Přesto se najde mnoho nevěřících Tomášů, kteří si myslí že peklo je produktem církve.
Kapka vtipu se chová jinak než voda pod hydrostatickým tlakem.
Spravedlnost a právo
Zákony jsou obcházeny, ale starší právníci dají přednost jinému výkladu.
Právnický tygr proskakuje hořící díry v zákonech.
Právní jistota je, že se člověk dočká spravedlnosti. Ovšem připravte se na to, že čekárny soudů aspirují na věčnost.
Obchodní závazky jsou nekompromisní - stojí za nimi exekutoři.
I policejní vyšetřování někdy uvízne na mrtvém bodě.
Palác justičních omylů.
Královská komise musí prověřit, proč se král ocitl na Národní třídě a k tomu ještě nahý.
Samá korupce, samá korupce: přihořívá, přihořívá… a jsme doma.
Literární poklesky stojí před čtenářským soudem.
Zákon akustiky: do síně slávy se nesmí dostat ozvěna
Literární kritika
K literární orientaci stačí číst obsahy. Teprve pohled do textů ukáže propast našich literárních luhů a hájů.
Byly doby, kdy krasopis stál na úrovni pravopisu.
Literární kritika je úklidová četa knihoven.
Kritik vejde do dějin, když omámí celou básnickou generaci.
Kritik se podobá kukačce. Vyhodí všechny ptáčky zpěváčky přes palubu a z hnízda si udělá Činoherní klub.
Zlé jazyky jsou oříškem pro tlumočníky.
Kritik si spletl Pegasa s básníkem a bodl ho ostruhami do slabin.
Ledová kritika: divadelní kry.
Otevřenost a sdílnost jsou vejce informatiky.
Zchvácená smrtka nahlédne do pokoje, a když vidí, že všichni u TV spí, řekne si „dobrá, stavím se zítra”.
Důkazem kultury je pro mne antikvariát. Obec bez antikvariátu jakoby neexistovala, i když má víc knihkupců než pekařů.
Shakespearův jazyk slovy královny ze Sáby.
Na počátku bylo slovo a chvíli trvalo než bylo přeloženo do všech světových jazyků.
Literatura na pranýři
Čtenáře internetu lze rozdělit na surfaře a lodivody. Lodivod už musí znát majáky webových stránek a respektovat spodní proudy psychoanalýzy.
Kdo by nezabloudil do antikvariátu a nenašel se tam?
Bestseller: kniha, která přežila první čtenářskou bouři.
Knihy mají také svůj vítězný oblouk, jímž jako první prolétají vlaštovky vyznamenané Gallimardem.
Co vzkázat milovníkům knížek? Množte se a čtěte!
Jakmile knihovna dosáhne určité penzum humorně laděných titulů je velmi pravděpodobné, že se výpůjční protokol stane diplomatickou boudou.
Neznám nic, co by stárlo tak rychle jako noviny. Nic naplat, jsou živým pramenem doby, v němž je dobré se denně ošpláchnout.
Asi nevíte o čem mluvím, když hovořím o kouzlu tisku. Je to poslední fáze čarodějnictví, za níž nebyl ještě nikdo upálen.
Veršování je jako koktání: je to vada intelektu, nikoli duše.
Papír je bílou oblohou, na níž básníci vytahují draky z inkoustové tiskárny.
Mléčná dráha omotaná buničinou z hlavy básníka.
Rozvázal verš a stal se drakem moderní literatury.
Aforismy, paradoxy a metafory
Akce Z: reformní hnutí za obrácení abecedy.
„Zastav se krásný okamžiku”, prosila duhová bublina a praskla.
Když naletíme, řekneme si „á to je to pěkný ptáček”, ale co když je to pytlák?
Magnetická střelka je eskymácký kajak, který se vždy obrací směrem domů.
Paví péra jsou znamenitá pro kaligrafii.
Aforismus nepotřebuje panteón, stačí mu pant u dveří.
Svazek žlutých petrklíčů na kroužku jara.
Nízká oblačnost kazí žirafě nadhled, ale má tu výhodu, že při tropickém dešti nezmokne.
Jistě, slovo zaznělo jako první, ale pak přišly litanie a zaplavily svět nudou. Jsou myšlenky, které napadnou každého. Aforista se jim musí vyhnout.
Ekonomický scénář a zrcadlo jedné krize
Zlatá muška s desetikarátovou náušnicí.
Vyměnili jsme psací stroje za počítače v naději, že zvýšíme svou kredibilitu.
Bylo, nebylo: pohádkové účetní pravidlo.
Ani zlatá žíla se nedá vytahovat donekonečna.
„Máme-li peníze, jsme takřka bez chyby”, říká F. de la Rochefoucault, ale nemohl vědět, že jen do chvíle, kdy Down-Jonesův index se propadne na nulu.
Závislost na výplatní pásce vede k abstinenci, ekonomické naivitě a krachu akcií na burze.
Slunce na Manhattanu vychází zároveň s otevřením bankovních sejfů.
Idol tunelářů: tunel Blanka
Šetření na všech stranách: cesta k bankrotu.
Kdybych měl roztřídit aforismy podle kvality, tak rozhodně ne podle jejich tržní ceny. Ta totiž kolísá podle toho kolik všetečků právě zavítá do čtenářské obce.
Filosofie mince: orel unáší pannu.
Zimní báseň v troskách
Virus napadl text básně, je i v citoslovcích. Múza na rohu Štěpánské a Žitné marně rozhazuje inspiraci. Rozbor básně je nonsens na entou, text postrádá rým i logiku. Básník nahrává antivirový program do nového písíčka a pod tlakem nevyžádaných zpráv si sype popel na hlavu.
Autor: IVAN FONTANA
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |