Období studené války odstartované Churchillovým projevem ve Fultonu nepatří k devizám, s nimiž by se Spojené státy mohly chlubit. A tak zatímco údajně přibývá obětí komunismu, počátek padesátých let minulého století je v USA stroze připomínán pojmy mccarthysmus, hon na čarodějnice, černé listiny. Pravda: čas od času proskočí médii konkréta jako v případě režiséra Elii Kazana. Při ocenění jeho životního díla zaznělo, že to byl právě on, kde se v tomto období zapletl s mocí. Dějiny světového filmu věnují této epizodě zanedbatelný odstavec.
Samotná literatura připomíná desítku neohrožených; z nich podal impozantní výpověď o monstrprocesech Alvah Besie. Román Neameričané s dokumentární přesností odhaluje, co se může stát, když persona podezřelá z inklinace ke komunismu odmítne vypovídat před soudem. Besie si odseděl deset měsíců ve věznici v Texasu, a protože už nesehnal zaměstnání, působil jako odborový předák. Obdobné drama středoškolského profesora zobrazil Howard Fast v románě Silas Timberman. A pro úplnost: Phil Kinder Dick ve svém jediném realistickém románu Král úletů (psal výlučně scifi literaturu) představuje postavy pronásledované kvůli neamerické činnosti. Také Bernard Malamud v románě Nový život předvádí intelektuály uprostřed hysterie z komunistického ohrožení.
Nejnověji téma uchopil Philip Roth (1933) v románě VZALA JSEM SI KOMUNISTU (Mladá fronta 2010, str. 312) a postavou Natha Zuckermana začlenil prózu mezi opusy Americká idyla a Lidská skvrna.
Ústřední postavou členité prózy je Ira Ringold, moderní Gargantua levicového smýšlení, a my sledujeme jeho vývoj během několika dekád. Proměny jeho osobnosti se odehrávají jak v myšlení, tak v činech. Tento proletář každým coulem (kopáč příkopů v Newarku, dělník v Iráckých docích) se vypracuje na hereckou hvězdu. Na vrcholu slávy se ožení s Eve Frameovou, divou němé filmové éry, vyžení dceru, která ho nenávidí, a pomůže matce poslat ho ke dnu. Eve Frameová využije ke své pomstě za to, že se ji chystá Ira opustit, zjitřenou atmosféru padesátých let a v knize Vzala jsem si komunistu označí svého manžela za agenta Moskvy. A tím ho lidsky a profesně zničí. Ira Ringold se vrací ke svým počátkům, stává se znovu sám sebou, dokonce se mu vydaří pomsta. Zůstávají při něm jenom ti nejbližší.
Postavu Iry Ringolda modeluje několik výpovědí; on sám v sobě nezapře chvástala, promlouvá rétorikou řečníka se sklony k vůdcovským principům. Korigovat jeho činy může bratr Murray, který se našel v profesi středoškolského profesora anglické literatury a který do chóru hlasů vtáhne mladičkého Nathana Zuckermana.
Budoucí spisovatel se ocitá ve víru dění, které navíc s odstupem let podrobuje hloubkové revizi. Správná orientace není nikterak snadná.
Podívej, to, co komunisti říkají o kapitalismu, je pravda, a to, co kapitalisti říkají o komunismu je taky pravda. Rozdíl je, že náš systém funguje, protože je založen na realitě lidský sobeckosti, zatímco jejich nefunguje, protože je založen na pohádce o lidským bratrství. Tahle pohádka je tak praštěná, že musej lidi odvážet až na Sibiř, aby jí uvěřili...
Vedle důmyslného příběhu fiktivních postav je text zabydlen autentickými protagonisty, ať z oblasti politiky nebo kultury. Jak už je tradičně zvykem, zvláště politici jsou prezentováni značně nelichotivě a to i přes smířlivý závěr...
Závěr: román potvrzující autorovy mimořádné vypravěčské kvality a odpovědnost při volbě tématu.
Autor: FRANTIŠEK SKORUNKA
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |