Nádherná a bohatá čeština, ideově demokratická levice

   Letošní non-stop čtení v Jazzové sekci

   Rozhovor s Karlem Srpem, předsedou občanského sdružení pro nekomerční kulturu Jazzová sekce

   Jaké máte zážitky ze 14. ročníku non-stop čtení?
   Československá literatura 1. poloviny 20. století, což bylo téma non-stopu, nevyšuměla dodnes. Jak jsem kritický k politice první republiky - samozřejmostí byla cenzura, vzpomeňme, jak Voskovec s Werichem chodili se svými hrami ke schvalovačkám - tak jsem v transu, co se dělo v tehdejším umění. Nechyběly totiž ideje. Dnes však chybí, a proto je tak prázdno. Vidíte to na aukcích: tehdejší české obrazy jsou dražší než světové, za rozvrzané židle, klobouky prožrané od molů, krabičky cigaret, brýle, odznaky... utrácejí současní milionáři jmění, každé kýchnutí umělce té doby je rozebíráno a zkoumáno. Ani to se mi však nelíbí, protože to skladují v bankovním sejfu.

   Co či kdo vás nejvíce překvapil, nebo jaký okamžik tohoto ročníku non-stop čtení byl pro vás nejvíce zajímavý, veselý či silný?
   Převažoval Čapek, Hašek, Kafka, Seifert, Holan, Nezval, Vančura, Glazarová, Kisch, Poláček, Bass, Biebl, Šalda, dvakrát Fučík - literárně to byla nádherná a bohatá čeština, ideově demokratická levice. Hezký zážitek bylo sledovat výběr literatury studentů pražského Gymnázia v Ústavní ulici nebo 1. slovanského gymnázia v Praze 5. Hodně záleží na učitelích a na učitelkách. Třeba před patnácti lety přivedli své žáky kantoři Gymnázia Altis, a mnozí žáci s Jazzovou sekcí spolupracují dodnes. Jejich čtenářskou kvalifikaci jim opravdu závidím.
   Za ty roky máme již stálé čtenáře a oni zase mají kolem sebe okruh dalších. Prostě jsem rád, že náš nápad číst tři dny a tři noci nezapadl, že jej nyní kopíruje kdekdo - a to je dobře.
   Bohužel, méně a méně se mu věnují sdělovací prostředky. Degradace inteligence novinářů se prohlubuje, přestože mají certifikáty univerzit honosných velikánů. Stále častěji se na naše nekomerční Rádio Hortus obracejí literáti, abychom je vysílali. Jsem proto překvapen, kolik místa věnují kultuře Haló noviny, a to ne od včerejška.

   Kolik lidí celkem četlo?
   V této chvíli nevím, kolik lidí četlo v Knižnici Jána Bocatia v Košicích nebo v Městské knihovně v Lysé nad Labem, ale čtenářský maraton jsme přenášeli internetem a sledovali nás až v Íránu!
   Počet je a není tak rozhodující: radost mám z výběru knih. Mnozí četli z prvých vydání, ale většina z titulů, které vyšly za normalizace. Jsem poslední, který by na onu dobu vzpomínal s vděčností, ale rozčiluje mne, jak se vynechávají její nerepresivní stránky.
   Dočetl jsem se, že pražský magistrát dal čtyři miliony na knihu Praha literární, která by měla hlavní město zařadit do jakési kategorie UNESCO. Četl jsem text. Záměrné vynechávání a lži. Kolem čtyř milionů se seskupilo sedmnáct tzv. literárních organizací a ústavů, které číhají na peníze. Ony je opravdu nemají, ale jejich podlézání je hnusné, zbytečné a ponižující. Jsou to vyžírkové 21. století. Ať si píší, co chtějí - toto právo bráním - ale za své. Oni dojí státní rozpočet, jako s nedávným výročím Karla Hynka Máchy.
   Že stát na kulturu kašle, trvá již desítky let. Nový trend je ve zdravotnictví: nemáš - zemři.

   Abychom neskončili pesimisticky, přemýšlíte již o 15. ročníku, jubilejním?
   Líbí se mi tip jedné čtenářky: Člověk proti zkáze. Možná to budou českoslovenští spisovatelé 2. poloviny 20. století. Rozhodně to bude o pravdě.
   V Jazzové sekci se schází hodně mladých, ale i zkušených intelektuálů. Běžný čtenář netuší, na kolika polopravdách desítky let vyrůstal a vyrůstá. Kolik ostud 20. století je zamlčeno a překrouceno: Od konference v Evianu v roce 1938, kdy se světové židovstvo vzdalo těch svých v Německu a Rakousku, po proklínaného Čurdu, kolik Čechů se přihlásilo o odměnu za udání parašutistů, proč hořela Staroměstská radnice, propíráme Haška, Fučíka, Seiferta, propíráme, zda v hromadných hrobech politických procesů z 50. let nejsou i fašisté atd.
   Jazzové sekci je letos 40 let. Neteče v ní krev. Zatím.

   Ptala se MONIKA HOŘENÍ

Autor: KAREL SRP


Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)