Ve výroční den, kdy v boji zahynuli naši vojáci, jimž se podařilo co za druhé světové války nikomu, totiž usmrtit jednoho z nejvyšších a také nejnebezpečnějších zločinců v čele hitlerovského Německa, vzpomněl si na ně i náš veřejnoprávní rozhlas. Opakovaně připomínal, že právě před 69 roky zahynuli ti, co „spáchali atentát“ na zastupujícího říšského protektora Heydricha.
Když jsem to zaslechl poprvé, zdálo se mi, že jsem se musel přeslechnout. Ale říkali to stále znova. Zapochyboval jsem o své znalosti češtiny, už je to od maturity zatraceně dlouho. I nahlédl jsem v knihovně do velkého Příručního slovníku jazyka českého a dočetl se, že dokonavé sloveso spáchati znamená: „udělati, vykonati něco špatného, zlého, dopustiti se něčeho zlého.“ Takže atentátníci se dopustili na rozkaz svého vojenského velení něčeho zlého. Zbývalo jen, aby se na ně zavzpomínalo jako na „pachatele“. Není všem dnům konec, možná to uslyšíme napřesrok.
Důkladný slovník ovšem registruje u sloveso spáchati jeho užívání ve smyslu žertovném (jako „spáchat veselohru“), ale na to se snad nedá pomyslet při kvalifikaci toho, co spáchal Český rozhlas dvojka, připomínaje smrt atentátníků. O té se snad ještě nežertuje.
Nezáleží vůbec na tom, zda za nejapnost může pouhá jazyková neznalost a necitlivost nějakého redaktůrka anebo prostě to, že si přičinlivě osvojil jazyk protektorátní moci a říšské propagandy. Mít atentátníky na Heydricha za pachatele je z téhož kotle jazykového ajntopfu jako označování partyzánů za bandity a teroristy, zbytečně rušící jinak pokojné a pokorně pracující zázemí Říše, bojující na všech frontách za Novou Evropu.
Autor: ja
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |