Vydavatelství OFTIS v Ústí nad Orlicí dodalo do knihkupectví jako svoji 292. publikaci knížku historika Jaroslava Šuly ROKYTNICE V ORLICKÝCH HORÁCH A MAUSCHWITZOVÉ VON ARMENRUH, v rozsahu 112 stránek, samotný text je doplněn četnými fotografiemi a kresbami, je tu například i erb Mauschwitzů.
V profesionálně zasvěceném úvodu prof. PhDr. František Musil, CSc. z Historického ústavu Filozofické fakulty Univerzity v Hradci Králové vyslovuje, že práci Jaroslava Šuly sice nelze označit jako historickou monografii Rokytnice, neboť se nezabývá celým dějinným vývojem města a okolí, ale že je určitě závažným vědecky fundovaným příspěvkem k poznání dějin v 16. a počátku 17. století, v době vlády posledních příslušníků rodu z Rychnova, Licků z Rýzmburka a německého rodu Mauschwitzů z Armenruh.
Rokytnice bezesporu patří k místům, která hrála důležitou roli v historii kraje pod Orlickými horami. Dosud se víceméně bádalo v nacionalistickém duchu: u německých autorů převládalo tvrzení, že obyvatelstvo bylo od počátku německé, u českých zase převládala snaha německý podíl na kolonizaci kraje zcela opominout. Šula přesvědčivě ukazuje, jak došlo k tomu, že kraj původně s převahou českého obyvatelstva se postupně měnil v oblast německou, a že k tomu přispěla pozdní kolonizace, při které rozhodující roli sehráli němečtí kolonisté ze sousedního Kladska.
Dozvíme se o počátcích Rokytnice (písemně poprvé doloženy z roku 1318), o Johance z Rychnova, která z tehdejší vsi vybudovala městečko, o Janu Lickovi z Rýzmburka a jeho synovi Zikmundovi Lickovi, který nějaký čas Rokytnici vlastnil a později ji odprodal Jáchymu Mauschwitzovi.
Jen tak namátkou, nacházíme zde důkaz o českém osídlení, v seznamech obyvatel z roku 1574 a 1591 (Houdek, Vondrák, Purkrabek atp.), ale i dochovaný řád pro poddané, kde se například dočítáme, že kdo by se nedostavil v neděli a ve svátek k bohoslužbě, měl být potrestán pokutou či uvězněním, za vyslovení jména božího nadarmo hrozilo vsazení do trdlice. Vysoké tresty za neuposlechnutí úředníka vrchnosti, zákaz pohybu mimo domovskou obec bez povolení, zákaz shromažďování – všude hrozilo od propadnutí veškerého majetku až po trest nejvyšší - ztrátu hrdla.
Publikace Jaroslava Šuly nesporně vyvolá zájem u těch, kteří se historii zabývají z profese či je jim koníčkem, ale určitě nepochybí ani ti čtenáři, pro které naše minulost není jen tím, co bylo.
Autor: MILAN DUŠEK
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |