Christopher Hitchens se v knize THOMAS PAINE A JEHO PRÁVA ČLOVĚKA věnuje autorovi klasického díla z amerického prostředí, kdy se připravovala a pak již i probíhala válka o nezávislost na Anglii, tedy hlásící se do 18. století. Kniha sama má (s rejstříkem) 207 stran, úvod k ní napsal Rudolf Kučera a překlad pořídila Petruška Šustrová. Tito dva publicisté by nás neměli odradit od vážné četby o díle muže, který je, myslím si, alespoň u nás poměrně málo znám, ačkoli měl velmi zvláštní a zajímavý život.
Painova kniha Zdravý rozum (Common Sense) z roku 1776 sehrála přímo revoluční roli. Uvědomme si, že ve stejném roce v Čechách probíhalo selské povstání! Znamená to tedy jistě, že Painův Zdravý rozum, označovaný tu jako pamflet, sestavil základní ideové cíle programu vedoucího ke státní nezávislosti a zřízení demokracie založené na lidských právech. Od této doby se jistě našlo mnoho lidí, kteří všelijak interpretovali právě to, co hnalo lidi Painovy doby do krvavých bojů. Z Painova životopisu je jistě zajímavé, jak se přiklonil k ideálům Francouzské revoluce. Do Francie se dostal, když musel opustit Anglii, a zde se dostal do plného politického života té doby. Dokonce navrhoval i silně fantastické náměty, jako třeba „převýchovu“ Ludvíka XVI., který - podle Paina - poslán do Ameriky by se mohl přetvořit ve slušného člověka. Paine byl nábožensky kvakerem, a tak se i v této knize dočítáme něco víc o tom, kdo byli vyznavači tohoto politického a náboženského směru (byla to směsice často fantasticky propojená, ale ve své době měla revoluční obsah).
Paine v Americe využil snad beze zbytku svých evropských zkušeností. To se projevilo v jeho literárním díle, které se stalo propagátorem, iniciátorem i vzorem pro statisíce, možno říci i miliony nadšených stoupenců zápasu. Paine však vykonal sám překvapivé obraty. Není snad zvláštní už to, že jako mladistvý učeň utekl z učení v dílně svého otce, kde se dělaly šněrovačky? Mohl snadno zapadnout do prostředí pirátů, ale stalo se, že v cestě za svobodou se přiklonil právě ke kvakerům, že prohlašoval mnohé volnomyšlenkářské názory v odporu k tradičním křesťanským hodnotám.
Ale ani v Americe mu nekynula skvělá budoucnost. V roce 1768 začal pracovat na celnici. To ovšem znamenalo, že na základě svého vrozeného citu pro sociální spravedlnost se musel jako samouk pilně vzdělávat, aby porozuměl filozofii, politice, ekonomii a jiným naukám. Byl tak i hodnocen jako vynalézavý a schopný mladík.
Autor knihy se po pohledu na Painovo mládí zaměřil na jeho působnost v Evropě, a pak zejména na nekončící diskusi mezi Painem a Edmundem Burkem o právech člověka. Burke byl v té době pro Paina relativně snadným terčem, neboť to byl irský whig, poznamenaný katolicismem. Marx o něm napsal, že to byl „podlézavec v žoldu anglické oligarchie“.
Painovo postavení nebylo lehké ani vzhledem k názorům a činům předních činitelů americké politiky tehdejší doby. Paine si ovšem vedl jako nelítostný polemik, jehož názory – v porovnání s dneškem – se v mnohém musí jevit i jako pseudoradikální. Ale nevzdával se.
Uvedenou knihu vydalo vydavatelství (nakladatelství) Pavel Dobrovský BETA, které slíbilo svým čtenářům, že v ediční řadě Knihy, které otřásly světem (všimněme si užitého názvu, jejž si osvojil John Reed ve známé knize o Říjnové revoluci Deset dnů, které otřásly světem), vydá knížky O Koránu (autor Bruce Lawrence), Marxův Kapitál (autor Francis Wheen), Řeckou antickou filozofii (autor Simon Blackburne), a Darwinův Původ druhů (autorka Janet Browne), tedy všechno tituly i pro nás velmi inspirativní.
Českého čtenáře snad zaujme i podtitul vydávaných knížek ve zmíněné ediční řadě: „bibliografie“. Je pravdou, že zatím všechny díly této řady jsou stavěny na základech životopisných, ale přímo biograficky pojaté nejsou (vyšla tu třeba také Platónova Ústava). Obvykle jsou psány s úmyslem, aby z každého svazku vyplynulo, jaké dědictví přinášejí. Je zajímavé i to, jak mnohá díla, nenávratně „zazděná“ v minulosti, jsou i dnes předmětem sporů a protichůdných názorů. Dílo takových lidí, jako byl třeba Thomas Paine, nemohlo být smrtí završeno, ale právě smrt těchto mužů otevírala další cesty do budoucna.
Autor: JOSEF BÍLEK
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |