Mezi vladaři země se pojednou objevil ministr, co má u svého jména připojená slůvka o tom, že v našem státě vedle práce zvládá i sociální věci, aby sdělil národu novou zvěst o dalších úsporách. Šetřit se rozhodně má, ale v zemi, kde nad vším vládne korupce a její důsledky nejvíce pociťují ti nejubožejší, není zřejmě mnohé v pořádku.
Ministr zjistil, že staroba a důchodci vůbec stojí nějak moc peněz a dá se na nich ušetřit tím, že se z vyplácení renty vyřadí poštovní úřady. Nakonec i ty podle přání některých politiků mají být privátní. Tristní a pokračující trable s jakousi předraženou elektronickou kartou v Praze zřejmě nestačí. V přemoudřelé ministerské mozkovně se zrodil další nápad na jinou elektronickou kartou, s kterou si důchodci při zapamatování kódu mají z bankomatu vybírat svoji rentu. Běhaví rentisté žijící na vesnici v časech, kdy jejich bydliště začíná být bez dopravní obslužnosti, určitě ocení ministrův úžasný nápad. Za ranního rozbřesku třeba o berlích vyrazí desítky kilometrů do nejbližšího městečka k bankomatu. Možná, že někdo z nich, co už trpí roztroušenou sklerózou, si dodá odvahy a nastoupí do mercedesu svých potomků, aby ho dopravili k vyzvednutí a zároveň k okamžitému předání renty. Výběr z bankomatu bude prý grátis, avšak případný vlak či autobus k návštěvě města vyjde na pár pětek.
Realita ukáže, že mohou nastat případy, že někomu bude působit potíže zapamatovat si svůj PIN, a tak ho sdělí třeba ochotné omladině, kterou loni před volbami víc než neslušně představovala jistá herecká dvojice. Pak jsou zde ještě příbuzní, s kterými se důchodci upoutaní na lůžko budou ve vzájemných srdečných rozhovorech dohadovat, kdy že jim tu rentu naposled předali. Jestli ano, anebo vůbec ne… Volná ruka trhu v této oblasti funguje už delší čas naprosto perfektně. Nějak už nepostačuje nárůst krádeží tašek z rukou babiček, které se ještě dokázaly dobelhat k nákupnímu centru. Dokonce se stává, že zvládnou přidržovat se nákupního vozíku a ještě z regálu vyjmout žádaný tovar. Jejich oči však už často nepřečtou záruční dobu zboží. Když z ministerských postů nikdo neví, jak vypadá život tam dole, ať se alespoň snaží zeptat.
Mne samotného nohy dosud dovedou až k poštovní přepážce k vyplacení renty. Místopřísežně však prohlašuji, že již 2 x (slovy dvakrát) po výběru peněz za mnou vyrazili podivně se chovající osoby a já vždy okamžitě zamířil tam, kde byli další lidé. Ostatně v blízkosti poštovního úřadu již došlo k okradení důchodců, stejně jako k uzmutí jejich tašek s nákupem při vstupu do domovních dveří.
Tuším, že ministrem přes sociální věci nově ušetřené peníze zřejmě způsobí jejich zpětné vynaložení. Třeba na policii, která skutečně koná. Zřejmě budou důchodci potřebovat do svých příbytků policejní doprovod. Možná až do rodné vesnice… Cesta se totiž protáhne třeba i čekáním na jediný spoj. O dalších variantách, jak si přijít k důchodům druhých, si raději už netroufám uvažovat.
Když někdo něco dokonale zvorá, vždy za tím bývá politik. A že jich s touto schopností máme!
Na to hlavní však ministr přes sociál nepomyslel. Důchodci si vesměs svá léta odpracovali, takže pobírají rentu oprávněně. Dost současných mladých podle oficiálního zjištění však o práci nestojí. No a těm špatně nacpaným dutinkám, co se pohybují v Praze po Václavském náměstí, je zcela šumafuk první, druhý i třetí důchodový pilíř. K opření jim vystačí klandr.
A pak, jak si důchodce v krematoriu vybere z bankomatu na pohřební služby? To už určitě svůj PIN nezná!
Autor: FRANTIŠEK DOSTÁL
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |