Před pěti léty pan Zdeněk Mahler v jednom rozhovoru prohlásil: „Já z té osmdesátky žádnou velkou vědu nedělám.“ Věřím a doufám, že i dnes je pan Mahler stejně optimisticky naladěn.
   Pokud chceme pohovořit o životě a především díle pana doktora Zdeňka Mahlera, musíme si uvědomit, že jeho tvorba, která zasahuje do mnoha oblastí kultury, byla vždy vysoce aktuální a čtenářskou veřejností velmi žádaná. Vedle próz pro děti a dospělé leží těžiště jeho tvorby v práci pro divadlo, film a televizi.
   V poslední době jsme se setkali s jeho jménem především ve spojitosti s vynikajícím filmem Lidice, jenž vychází z knihy Muž, který přežil Lidice a především z díla Nokturno. A právě zde se ukazuje vysoká aktuálnost Mahlerovy literární předlohy a samotného filmu. Film se zabývá tragickými událostmi českých dějin, vyhlazením středočeských Lidic. Ve filmu je načrtnuta rodinná tragédie lidického obyvatele Františka Šímy, která se prolíná s neštěstím českého národa v čase německé okupace. Bohužel v současné době v naší společnosti někteří lidé zapomínají na to, co byl fašismus a co byla válka. Především někteří mladí se často nechávají strhnout velmi jednoduchou nacionalistickou a fašistickou rétorikou, která na první pohled slibuje velmi rychlé a radikální řešení problémů naší společnosti. Pochodují pod nacionalistickou a fašistickou symbolikou, vykřikují hesla, jež vyzývají k rasové nenávisti a zvůli. Bohužel takoví lidé na film Lidice nepůjdou; na jejich obranu je však třeba říci, že mnohdy ani nevědí či nechtějí vědět, co se tam vlastně stalo. O to více je třeba o tomto nebezpečí mluvit. A právě tento film, na základě Mahlerovy předlohy, ukazuje zvrhlost ideologie násilí a útlaku. O to je větším přínosem a mementem pro nás ostatní.
   Nebyl by to Zdeněk Mahler, kdyby vedle závažných historických témat nezasáhl i do oblasti především hudební kultury. Jeho jméno je spojeno například s filmem Božská Ema. A nebyl by to Mahler, kdyby se i v tomto filmu děj neodehrával na pozadí závažných historických událostí. O tom, že Zdeněk Mahler spolupracoval s Milošem Formanem na oskarovém filmu Amadeus jako odborný poradce možná mnozí nevědí. Miloš Forman zvolil toho nejuznávanějšího a nejzkušenějšího!
   Zdeněk Mahler je však také tvůrce, který se nebojí ani české komedie; všichni známe film Svatba jako řemen. A nebojí se ani populárněvědeckých témat. Katedrála! Když jdu na Pražský hrad a do samotného chrámu, vždy si jeho stejnojmennou knihu i televizní film Katedrála o třech dějstvích připomenu. Je lepší než kdovíjaký průvodce. Položme si otázku – proč? Psal jej totiž autor, který je nejen velmi vzdělaný a znalý, ale i autor s českým srdcem.
   Autor velmi miluje Masaryka, jeho dílo. Kniha Ano, Masaryk vyšla nejen v tištěné podobě, ale stala se i námětem třídílného televizního filmu stejného jména. Opět za spoluúčasti Zdeňka Mahlera.
   Velmi populární a velmi čtivá jsou díla o velikánech hudebního nebe, o Smetanovi, Dvořákovi, Mozartovi, či o rodině Straussů, i když je zde potřeba říci, že v tomto případě se jedná o televizní seriál.
   Autor miluje naši zem uprostřed Evropy a především se dokáže vcítit do pocitů a srdcí českého člověka. A to jej dělá velkým, tohoto obyvatele a umělce naší země, země s bohatou historií. Nikoliv kdesi v Evropě, ale uprostřed kontinentu.
   Pestrost názorů a postojů nás především v dnešní hektické době nemůže nechat chladnými. Umělec ví, že bez úcty a porozumění minulosti nemůžeme formovat naši budoucnost. Dílo Zdeňka Mahlera přispívá rozhodující měrou ke kultivaci naší společnosti a k uvědomění si morálních hodnot člověčenství.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]