JIŘÍ STANO
Tvář vytoužené svobody
Svoboda nám rozkvétá,
jenže s kosmetickou vadou.
Ti, kteří kradli léta,
dneska dvojnásobně kradou.
A pak jim věřte
Ve sněmovně hrdě řek´,
muž z čeledi veverek:
„Ač už nejsem v ministerském klíně,
dál budu bojovat proti špíně.“
Jak bojoval za pár chvilek dál?
Hrdě pro tu špínu hlasoval.
Kdo žere?
Asi neměli už stání,
aby nám ti vládní páni,
nesdělili, že jsme rozežráni.
Zřejmě v rozpočtovém klání,
mysleli, že lež je uchrání
před faktem, že oni jsou už přežráni.
Nájemné loutky
Voliči, jen si zrak protři.
Tvůj hlas přec dostávají kmotři,
kteří svými politiky potají
na provázku hýbají.
MARTA FRANCOVÁ
Paní Zima
Zima si kouzlí křehkou píseň
na xylofonu střechýlů - ta něžná hudebnice
sněžnými prsty pročesává
listů a travin žluté kštice
hází křišťál svých šperků na bystřiny i pláně
a plavé vlasy do mraků si vplétá
slunce je pečeť z tekutého stříbra
vzduch perlí chladem jako víno ze Champagne
je paní Zima jedním z andělů jenž slétá
ve slávě Vánoc k lidem dobré vůle
je krásná paní Zima na odchodu
svléká se z bílých kožešin a šatů
a nahá mizí v světle slunovratů
když předtím pohladila
první sněženku
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)