Čtvrté inovované vydání osvědčených ŽIVÝCH HODNOT MASARYKOVA ČESKOSLOVENSKA sleduje hlavně obnovu kontinuity dobrého k brzkému překonání naší nynější nebezpečné duchovní i politické krize. Křísí opravdový humanitní demokratismus, starost o blaho obecné, harmonické rozvíjení každé osobnosti i celé společnosti v souladu s kulturou i přírodou; vybízí k stálé kultivaci lidského života a světa. Odmítá vše, co ohrožuje bezpečnost a spokojenost všech: neodbornost, nepořádek, lhostejnost, nespravedlnost, agresivní konfrontační sobectví, přízemní kult konzumu, mamonu a moci, natož zločinnost. Usiluje o život lidštější, v němž „být“ je víc než „mít“, podněcuje život odpovědný, tvůrčí, kvalitní – zprvu aspoň v ostrůvcích s pozitivní orientací. Vrací optimismus a víru v dobro zklamaným i těm, kteří už mají dost falešných nadějí, iluzí, manipulací, ustavičného potácení mezi krajnostmi, planými sliby i bludy. Zdůrazňuje především opravdové hodnoty, cesty, bilance a výhledy, na které je spolehnutí i v dnešním nejistém světě.
Nová kniha shrnuje závěry pěti mezinárodních mezioborových konferencí o naší pozici a roli v soudobém světě, prověřené stovkou předních odborníků. Orientuje se hlavně na nebývalé šance i nemalá rizika 21. století. Odhaluje nejspolehlivější základní kameny naší novodobé existence i jejich neodpovědné, sebezáhubné opomíjení. Varovně dokládá, že se náš nejhodnotnější zděděný historický odkaz a přítomný potenciál dobře nerozvíjí ani po záblesku listopadových nadějí. Na naše nejdůležitější sebezáchovné i rozvojové hodnoty přečasto náležitě nenavazujeme již 2/3 století!
Strategické priority pro nejisté, ba krizové 21. století nemáme např. dosud řádně definované, natož realizované. Naši neodpovědní „odpovědní“ moudrou Masarykovu radu: „Tolik svobody, kolik je možno, tolik řádu, kolik je nutno“, nedodržují. Propadli prospěchářskému a krizotvornému neoliberalismu tak, že hubí již mimo jiné i naše školství. Propad vzdělanosti v zemi Komenského na poslední místa EU i OECD je ostudný. Nemáme náležitě vymezené ani to nejdůležitější: základní učivo pro náročné 21. století. Tzv. rámcové vzdělávací programy jsou spíše prázdné rámečky, do kterých si každá škola vkládá více méně, co chce. Obnova státních maturit po jejich 15tileté likvidační pauze dopadla proto r. 2011 neslavně, třetina studentů jejich minimum nezvládla!
Novodobý start našeho národa nebyl snadný. Po bělohorské katastrofě (1620) a následné pohromě 30tileté války jsme ztratili samostatnost, polovinu obyvatel i vedoucí elitu. Byli jsme porobení i ztracení. Ještě F. Palacký musel začít psát naše dějiny německy. Národní obrození v 18. a 19. století bylo pracné i obdivuhodné. Postupně jsme obnovili svou kulturní identitu, stali jsme se dokonce průmyslovým centrem Rakouska Uherska. Znovu jsme se přiřadili k vyspělým evropským národům. Ani novodobý pokrok však není bez překážek, těžkostí a krizí:
1. První politickou a duchovní krizi na přelomu 19. a 20. století nejúčinněji řešil a během 1. světové války v čele 1. čsl. odboje jedinečně státotvorně vyřešil T. G. Masaryk. Nový společný stát Čechů a Slováků nezískal jen mezinárodní uznání všech Spojenců, Československá demokratická republika měla i příkladnou státní ideu, její heslo „Pravda vítězí“ a humanitní orientace je univerzální. Masarykovo Československo založilo otevřené základy naší novodobé existence, nejspolehlivější strategii pro naše přežití; její směrodatný význam v časech nejistých neklesá, ale vzrůstá.
Dosud nejslibnější celonárodní reálné oživení těchto hodnot proběhlo v letech 1945-48 a v letech šedesátých. Pokus roku 1968 o důslednou racionalizaci, demokratizaci a humanizaci poměrů, o sociálně spravedlivou společnost s lidskou tváří, spojený se jmény A. Dubčeka, Č. Císaře, J. Hájka, O. Šika, F. Kriegla, Z. Mlynáře, J. Pelikána, R. Richty, K. Kosíka aj. je světoznámý. Naděje polistopadové čekají na realizaci dodnes.
2. Druhá krize, zahrnující léta 30. a 40. 20. stol., byla nejnebezpečnější. Po světové hospodářské krizi a „Mnichovu“ následovalo naše největší novodobé existenční ohrožení nacistickou okupací, které překonal 2. čsl. odboj v čele s E. Benešem.
3. Třetí, probíhající krize, je tak komplexní, že jde zřejmě o naše druhé nejvážnější novodobé ohrožení. Současná duchovní bída, mediální antiosvěta, asociální politika oligarchie i její navazování na druhou, kolaborantskou pomnichovskou republiku, která je pravým opakem Masarykova Československa, je zřejmě nejnebezpečnější.
Obnova kontinuity dobrého nás stále čeká. Kéž se jí dočkáme dříve, než bude pozdě! Kéž se k nápravě do 100. výročí vzniku Masarykova Československa roku 2018 aspoň rázně vykročí!
Prof. PhDr. BOHUMÍR BLÍŽKOVSKÝ, CSc., vedoucí redakce
Podstatně doplněné, upravené a inovované vydání knihy Živé hodnoty Masarykova Československa. Směrodatné hodnoty pro 21. století (z níž tiskneme předmluvu), asi 300 s., vydá (opět) Odborný a občanský výbor OOV v létě 2012 k 75. výročí odchodu TGM. Vyjde v Brně v nakladatelství CCB za (méně než poloviční cenu) asi 100 Kč. Mezi autory jsou např. Z. Mahler, J. Keller, R. Doleček, V. Pavlíček, V. Olivová, M. Neudorflová, S. Kučerová, K. Zavacká, J. Hroch, J. Jaroš-Nickelli, L. Vacek, M. Ransdorf aj.
Autor: BOHUMÍR BLÍŽKOVSKÝ
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |