PETR KUKAL
Ze sbírky Hejna ptáků a všechno
***
Technika mi ale rostla pod rukama
od začátku jsem při tom byl
IQ 151 Atari
PC je pro mě míň než propiska
používám mobil GPS
a s mladším synem hraju Playstation
v kterém jsem už dva roky nevyhrál
Znám tlačítka na joysticku stejně jako on
a jako on
znám pravidla těch her
jen ruka čeká na mozek o půlvteřinu dýl
o půlvteřinu
kterou můj syn nepotřebuje
Čas mých dědečku se sypal jako ořechy
Je mi čtyřicet roků
Už dva roky jsem nevyhrál.
***
Je mi 40 roků a chodím
jen do knihoven
kde jsou knihy vystaveny v policích
jako v Místní lidové knihovně ve Velkém Zboží v roce 1978
která čítala jedinou místnost
a byla otevřena vždy
v pátek od 17
do 19 hodin
Nikdy bych si nepůjčil knihu z katalogu
již jsem předtím neviděl tísnit se v regále
nepohladil ji
a nepřivoněl k jejím stránkám
neboť
to je znesvěcení
blízké prostituci
Chodím po knihovně dotýkám se
svazků a čichám k tiskařské černi jejich tetování
rozevírám je jako jablko jako ženu
přenáším je přes práh svého domu
kde do nich po právu noci vstupuji
vstupuji
do příběhů z osmdesátých let kterým rozumím a kde
jsem doma
čtu si zprávy z potopené pevniny
z edice Klíč
otvírám si jím bezpečný čas
a chystám se že jednou
napíšu knihu o tom
jak se mi v třetím tisíciletí stýská jako první den
na pionýrském táboře
stýská se mi je mi 40 roků
a píšu o tom
mělké básně.
Ořechy
Jako ořechy sladce
zrajeme pro ústa.
Ubývá na skořápce.
Na jádru přirůstá.
Báseň
Už dlouho ke mně moje báseň
nepřišla. Ve skrytosti dlí.
Skleněnce z dětství podobá se
zakutálené pod židlí.
Morava v říjnu
Na holých polích chladne země.
Po stéblech polomy.
Polož své teplé tělo ke mně,
když v polích chladne prázdná země,
tak prázdná jako my…
O svaté Anně
Půl metru nad polem
visí půl metru mlhy
po páteři prázdnin
přeběhl chlad
léto
stříhá metr
K nebi
Přes skleničku bílého
si prohlížím protější domy
Otočené střechami dolů
anténami
propichují oblohu na dně.
Pomalu
se propíjím k nebi
Most
Při rekonstrukci nad brandýskou tůní
uvnitř starého mostu
jak v ruské hračce
našli starší most
Pod silnicemi běží prašné cesty
a na dně tůní
uhelnatí les
ve zdivu domů žijí jiné domy
jejich teplo nám dýchá do spánku
K ránu se budím ze zpocených snů
o cestě v polích
za starými domy
Nic o ní nevím
nepoznám kam míří…
Kam ve mně vede sto let starý most?
ALOIS REICH
Marné volání
Na domovních schránkách bytů
nápisy se množí.
„Reklamy nám nedávejte“
požadují mnozí.
Sláva!
NATO vyhrálo v Libyi!
Teď už si radostně hopne.
Prý šlo o právo, svobodu…
A co ty kaluže ropné?
Dilema
O majetek se svádí boj.
Proto se nahlas táži:
Když zbožných duší ubývá…
co v církvi dnes víc váží?
Furiantství
Bušek s Dubským, jak je známo,
tuhle vlastnost dobře znali.
Leč farmáři by sedláky
jistě mockrát překonali.
Podpůrný program
Kdybych byl stolařem,
věřte mi, lidičky,
pilně bych vyráběl
dřevěné berličky.
A k čemu, ptáš se, holajda?
Copak euro nepajdá?
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)