V čase letních dní loňského roku česky psané tiskoviny v cizích rukách chrlily na naše hlavy nečekané informace. Prý od ledna 2012 bude průměrné navýšení důchodů asi 374 korun. Stejná částka v evropské měně euro, o jejíž další existenci se vedou pohřební řeči, by zaručeně bodla. Jenže to je utopie hodná pera spisovatele utopistických příběhů pro kluky a holky J. M. Trosky.
V době podzimního spadu listí se už mluvilo o navýšení průměrné renty jen o částku 174 korun. Samozřejmě českých. Doba předvánoční přinesla hlášky o navyšování o 1,6 %. Nějak ve státním rozpočtu chybí asi 40 miliard a navýšená daň z přidané hodnoty má přinést na důchody miliard zhruba asi dvacet. Podivná úměra, s kterou by si současný ministr školství hlavu příliš nelámal. Nějak se matematikou příliš nezaobírá. Během tolika navrhovaných změn nemá čas cokoliv počítat. Vypadá to, že nemá čas se někdy ani oholit, ale třeba to patří k image…
Nevím, kolik našich vladařů naslouchalo novoročnímu projevu hradního klimatologa. Dokonce i on se v něm zmínil o smutné realitě. Cituji: „Daleko méně se ke slovu dostali ti méně hlasití, na které sice dnešní ekonomická situace doléhá nejvíce, ale kteří své názory a požadavky nejsou schopni mediálně prezentovat.” Jasné, že páni vladaři? Ti nehlasití mohou snad jen volit.
V prvních hodinách roku 2012 jsem musel s čerstvým receptem od lékaře navštívit lékárnu a zdravotnické potřeby. Nestačil jsem se divit. Slibovaný nárůst důchodu moje jediná návštěva výdejny léků zcela pohltila. Myslím však, že zdražení zasáhlo další oblasti nutných potřeb. Začíná být nějak až moc veselo. Stručně řečeno – krize dopadla nejtíživěji na bedra těch nejméně movitějších a žijících víc z naděje, že snad jednou…
Peníze do státní vybrakované kasy lze opatřovat různě. Několik ministrů už muselo odejít. Přesto dostali něco peněz na odchodnou. Jestliže zaměstnanec podá výpověď, nedostane už ani floka. Stejně by měli být u nás „odměněni” mnozí bývalí ministři poznamenaní podivnými finančními transakcemi. Jenže ti se vždy dohodnou. Nakonec jsme i u nás slyšeli, že na Ukrajině zavřeli jednu bývalou vladařku za údajné nevýhodné smlouvy. Kolik z našich bývalých vladařů dopadlo podobně? Ani jeden! Prohráváme jednu arbitráž za druhou. Vlastně se nelze ani divit, že nebyl přílišný zájem dozvědět se nějaká jména lidí až ze Švýcarska, co tolik milovali tuzemské uhlí od severočeského Mostu.
Nějak moc rychle se o všem rozhoduje, ale od stolu. Zřejmě při tvrdém boji s korupcí není na nic jiného už čas.
Autor: FRANTIŠEK DOSTÁL
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |