Dovoluji si odpovědět na otázku Vladimíra Stibora z Obrysu-Kmene č. 9/2012, kdo vlastně jsme.
Odpověď je snadná: dnes už nejsme nic, jen bývalí občané Československé republiky, ve světě známé a vážené. To nějaké Česko, o kterém se zmiňujete ve Vašem článku? Moji francouzští přátelé se ptají, kde to leží. Od toho času, kdy vlastizrádci Klaus s Mečiarem rozbourali Československo bez referenda (tehdá nikdo ani nepípnul), nejsme vlastně nic. Po této zradě se stvořila jakási CZSEQUE republique. Oni neměli ani tu slušnost nazvat to Českomoravskou republikou.
Co se mne týče, narodil jsem se jako Čechoslovák, žil jako Čechoslovák a zemřu jako Čechoslovák a Rusín, Slovák, Slezan, Moravan budou vždy mými bratry. Neboť naši předkové položili společně své životy pod vedení T. G. Masaryka a M. R. Štefánika v první světové válce a moji bratři z odboje a v zahraničí v armádách ve druhé.
Masarykovo dítě (pravda, už odrostlé) a taky asi jeden z mála žijících, co se s ním setkali.
Motejlek – Nymburk. Nazdar.
Autor: MOTEJLEK
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |