Na vltavských stráních byly stromy na cestě mezi pupencem a poupětem, napsal by Julius Fučík. Přicházející máj se chystal rozžehnout svícny kaštanů. Ze sálu Letenského zámečku zněly tóny klavíru. To Majk Gimelštejn virtuózně přejížděl po perleti kláves. V zámečku se o předposledním dubnovém víkendu konal již 5. Pražský mezinárodní nezávislý literární festival pod názvem Evropa 2012.
Organizačním duchem festivalu je upřímný ctitel našeho hlavního města Sergej Levickij, tvůrce humoristicky laděných básní, románů i detektivek, například knížky s titulem Románek pod pražskými střechami. Sergej je prezidentem Svazu ruskojazyčných spisovatelů v České republice a na letošním festivalu přivítal více než tři desítky svých krajanů, kteří žijí a tvoří též v zahraničí mimo svou vlast. Přijeli sem nejen z České republiky, Ukrajiny, Moldávie, Polska, Velké Británie, Francie, Německa, Turecka, Estonska, ale i z daleké Austrálie. A jak Sergej zdůraznil, všichni tím zároveň vzdali hold velikánům ruské literatury Puškinovi, Gogolovi, Tolstému, Gribojedovi, Lermontovi, Čechovovi… Právě zmíněné osobnosti, jejichž mistrovství obdivuje celý kulturní svět, jsou jedinečnými vzory a inspirující silou všem současným ruskojazyčným básníkům a spisovatelům.
V letenském zámečku zaznělo mnoho ukázek z poetické a prozaické dílny aktérů festivalu, včetně písní a poutavých životních vyznání. Slovo dostal také český host – básník Karel Sýs:
„Za několik dní přijde máj a tak mi dovolte připomenout, že na strategickém místě, kde dnes v klidu sedíme, byla rozmístěna německá děla, připravená rozstřílet Prahu. A nebýt vojáků Rudé armády, nebylo by na co se z této terasy dívat.“
Karlova řeč byla odměněna bouřlivým potleskem a souhlasným voláním!
Svou poezií zaujala dvaadvacetiletá Margarita Kuzněcovová, která žije v metropoli na Vltavě šest let. A žije u nás sama, bez rodičů. Margarita si Prahu zamilovala. Věnovala jí báseň Probuzená vzpomínka. V Margaritiných verších rezonuje ozvěna cinkotu tramvají a křiku racků, kroužících nad řekou, rýsují se v nich obrazy architektury chrámů, mostů a domů, protkaných nitěmi uliček, světla malebných večerů, v nichž do lidských srdcí pronikají sny a toužebná očekávání. A že je Margaretina láska k Praze opravdová, mě přesvědčila, když se nad mou ruštinou sympaticky pousmála: „Na mne klidně můžete mluvit česky, já vaší řeči dobře rozumím.“
Na úvod účastníci festivalu zazpívali hymnu Svazu ruskojazyčných spisovatelů v ČR na známou melodii hudebního skladatele I. Dunajevského a na slova V. Lebeděva–Kumače a E. Treskina: „Široka strana maja radnaja, / mnogo v něj lesov, polej a i rek! / Ja drugoj takoj strany něznaju, / gdě tak mnogo pišet člověk. // Od poljarnoj tundry do Kavkaza, / od Moskvy do južnych gorodov, / pišem my romany i raskazy / i toma bezkrajnije stichov. // Ot razdolnoj Volgi i do Vltavy, / ot Bajkala i do Rejnskich vod, / knigi pišem my ně radi slavy - / a zatěm, čto trebujet narod! //… My so slovom russkim vsjudu doma, / nět dlja slova volnogo granic. / Eto slovo každomu znakomo, / i živjot na tysjačach stranic. // Litěrator nam mileje brata! / I něskrojem istinny prostoj: / Ně strašna nam sila bjurokratov / jesli s nami Puškin i Tolstoj!“
Všechny literární příspěvky, s nimiž se jejich autoři představili na pražském festivalu, budou publikovány v almanachu PARNAS, založeném Sergejem Levickým. Parnas je unikátní časopis, neboť v něm může zveřejňovat svá díla kterýkoliv spisovatel či básník! Tedy nejen člověk z ruskojazyčných zemí, ale i literát z kterékoliv části světa! A to je vskutku velkorysá nabídka!
Autor: JAN JELÍNEK
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |