Pánové Roubíček a Kohn se sešli jako obvykle v kavárně Louvre, ačkoli chvíli váhali, nemají-li se setkat na letišti v Ruzyni. Ne že by tam měli na koho čekat nebo dokonce někam odletět. Ale aby si ještě letiště užili, dokud se jmenuje jak odjakživa. Nelíbí se jim vůbec místní záliba v přejinačování názvů ani ve stavění a následném strhávání pomníků a v úslužnosti až za hrob, když už nebožtík sám úslužností příležitostně přímo exceloval. Už u šatny to panu Kohnovi nedalo:
- Nechybí jim, pane Roubíček, nechybí jim ta jistota, že až sem zajdem příště, už to třeba nebude Louvre?
- Nechybí. Sem on myslím nechodil. To spíš název jiné kavárny tu na Národní to má nahnutý.
- Maj pravdu. Nezdá se jim, jak je divný, že nikoho ještě nenapadlo ve Slavii postavit pozlacený stůl nebožtíka a spol. a podnik přemenovat?
- Ale to vědí, že už to ctitele jen za hrob napadlo...
- …na ja, jistě napadlo, jenže ten název bude nejspíš chráněný. Ne kvůli Slovanům, ty se do dnešní Prahy nehodí, ale kvůlivá fotbalu. Beztak si už kdekdo myslí, že se ten rožák naproti divadla menuje podle slavného klubu. A propos, není vlastně fotbal taky jedno velký divadlo?
Pánové usedli a objednali si hodně černé presso. Pronto bylo na stolku a s ním i věc letiště Václava Havla. Jak na to kápl ferina Fero Fenič, aby se připomněl, když už mu moc nejde jeho Febio. A jak se tomu kdekdo smál, až se dosmál. Zato se směje národ. Ve schránkách emajlů a pro jistotu i listovních našli oba pánové snímek rozměrné válendy s nápisem Letiště Václava Havla.
- Taky se tomu smějou, pane Kohn?
- Japane, pane Roubíček, ale má to háček.
- Ale za to jich dneska nikdo nepověsí. To je jedna z mála věci, co se dneska můžou ještě zadara.
- Richtig, ale nenapadá jich, jestli se ta sláva dostane tomu správnýmu letišti?
- Abych se přiznal, nenapadá. Copak je u nás nějaké letiště onačejší?
- Onačejší neonačejší, unás neunás, na tom snad ani tak nesende. Ale řeknou, je to v pořádku, aby tak slavné jméno krylo temnou minulost letiště, na něž dosedaly všelijaké iljušiny, tupolevy a dokonce i nevhodná vojska?
- To je ono jak ta coca-cola, to trefili hřebíček na hlavičku, pane Kohn. Po něm by se měla menovat ne stará dobrá Ruzyně, ale nějaké letiště v Německu nebo Itálii, odkud se lítalo na Bělehrad! Humanitárně bombardovat.
Pánové zaplatili. Ačkoli by za ten nápad mělo zaplatit NATO i národ jim.
Autor: JAKUB STEIN
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |