Při poslechu televizních pořadů a zejména zpráv si posluchač neobyčejně snadno rozšiřuje svou slovní zásobu: napadají jej často výrazy, o nichž ani netuší, že je zná.
Poznatek z televizních diskusí: Mlať kamenem do lejna – jiskry nevykřešeš!
Televizní vysílání z valné části svých pořadů působí blahodárně na hormonální systém, dokonce vyvolává akceleraci trávicí soustavy, které musí divák čelit preventivně užíváním živočišného uhlí.
Neocenitelnou předností televize je skutečnost, že je schopna vyřčenou pitomost slovem i obrazem zpřístupnit milionovým masám.
Co je často vychvalovaný televizní seriál? To je komunikační tasemnice, díl navazuje na další díl a ten zase na další a mnohdy i tak páchne.
Některé televizní pořady by bylo lepší neuvádět, abychom nepřišli o iluzi, že televize je nositelkou pokroku.
Když se z nějakého zboží stane tzv. ležák, tak se naivní tvůrci reklamy domnívají, že o ně vzroste zájem a vysílají na ně stejnou reklamu několikrát za večer až do omrzení. Výsledkem je znechucený divák, který soptí vzteky, že hodnotný program je přerušen přiblblou inzercí.
Americké kriminalistické seriály udivují technickým vybavením laboratoří, informační databází a houževnatostí policistů. Je s podivem, jak může být v této zemi tak vysoká zločinnost, pokud to není kvůli tomu, aby se mohly vysílat tyto seriály.
Televize je žrout času. Ano, zejména telefilové to prožívají. Ale i normální, obyčejný divák zjistí, že věnoval sledování televize desítky hodin týdně. Avšak televize devalvuje také jeho vkus, snižuje jeho náročnost na hodnotu obsahu vysílání a stává se i plíživým narkotikem, bez něhož nelze žít.
V televizním vysílání nemá místo cenzura. Ale to neznamená, že by se neprováděl výběr informací, zpráv a pořadů, vedený snahou, aby se z diváka stal úslužný teledivák.
Autor: ZDENĚK HRADECKÝ
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |