Teorie všeobecného spiknutí se hlásí o slovo všude tam, kde patogenní rozklad prorostl do všech společenských vrstev a je namístě hledat řešení. Své o tom věděl Egon Hostovský stejně jako Alexej Pludek, když se snažil vysvětlit, jak vzala zasvé bájná Atlantida. Netřeba zdůrazňovat, že se tímto konspiračním tématem reaktivovala především literatura sci-fi klasickými trifidy počínaje a vládci loutek konče. Vyzkoušel si ho i nejplodnější prozaik Spojených států Philip Roth (1933), když přímo do názvu zapracoval termín spiknutí. SPIKNUTÍ PROTI AMERICE (Mladá fronta 2012, str. 390) zobrazuje časový úsek 1940–42, údobí, kam spadají prezidentské volby v USA a kdy zaoceánská velmoc řeší osobností F. D. Roosevelta svůj vztah k fašistické expanzi a možnost vstupu do války.
   Roth vychází z premisy, co by kdyby, a ve volbách nechává vyhrát Charlese A. Lindbergha (1902–1974). Zpřehází tak politický vývoj i chod jedné židovské domácnosti pod jménem Roth.
   Svět si pamatuje Lindbergha jako aviatika, který v roce 1927 uskutečnil přelet Atlantiku, i rodinnou tragédii s únosem a vraždou dvouletého synka Charlese. Tento plachý introvert jako vyznavač politiky izolacionizmu oceňuje pořádek v nacistickém Německu. Osobně se zná s Ribbentropem a Göringem a chválí těmto pohlavárům péči o nordickou rasu. Roosevelt mu nedůvěřoval a po vstupu USA do války se ho snažil vytěsnit ze strategických postavení. Přesto jeho krátká funkce americkou společnost poznamenala a to především nevraživostí vůči Židům.
   Pocítí to na sobě rodina pojišťovacího agenta Rotha při výletě do Washingtonu. Senior Roth vychovává své potomky podle dokumentu gettysburského projevu o rovnosti všech lidí a teď je zaskočen, protože mu v několika zařízeních zrušili rezervace; je Žid! Tato zdánlivá malichernost pak v textu graduje událostmi, které nemají daleko k pogromům.
   Autor dovedně mixuje zdání reality s dokumentární strohostí, nechá promlouvat historické osobnosti, aby nakonec uvedl, jaké procento sdílí Lindberghův program. Text je opatřen dodatkem: 1) Poznámka určená čtenáři, 2) Skutečný sled událostí v životech významných osobností vystupujících v románu, 3) Další historické postavy v díle, 4) Dokumentární příloha.
   Pod bodem jedna najdeme vyčerpávající soupis literatury; z významných osobností si připomeňme Henryho Forda nebo Williama Hearsta a dokumentární příloha obsahuje Lindberghovu řeč na shromáždění Výboru Amerika především ze dne 11. září 1941. Knihu uzavírá text z poslední publikace o Lindberghovi (A. Scott Berg 1998).
   Dodejme ještě, že se Lindbergh nakonec zapojil do boje proti Japoncům a působil jako instruktor a testoval nová letadla. Mohl se pochlubit jediným sestřelem. Do konce života plédoval za čistotu západní rasy a s manželkou a dalšími dvěma ženami zplodil celkem 13 potomků. Pospolitost rodiny se snažil udržet návštěvami, které nostalgicky uskutečňoval v v klasickém Volks – broukovi. Manželku zasvětil do problematiky létání a ona o tom napsala několik úspěšných knih. Vypravěčská licence se tak změnila v totální realitu…



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)