Dne 29. srpna vyšel v Obrysu Kmeni můj článek »Pochopíme odkaz slovanských věrozvěstů?«, v němž uvádím, že oslavy cyrilometodějského jubilea nepatří na Velehrad, ale do Mikulčic. Na požádání několika čtenářů uvádím pro toto tvrzení důkazy.
Charakter tehdejšího osídlení
Až do středověku lidé obývali jen malou část území osídleného dnes. Dolní Věstonice, Předmostí u Přerova a další sídla z doby kamenné i pozdější, také první slovanské osady se u nás vesměs nacházejí na březích významnějších řek, často na místech později opuštěných pro zaplavení velkou vodou. Dobře je to vidět na vykopávkách velkomoravských sídlišť; vykopávky u Mikulčic jsou těsně u řeky Moravy, také Sady u Uherského Hradiště leží blízko ústí Olšavy do Moravy, o poloze Prahy nebo Litoměřic nemluvě, i Pohansko u Břeclavi leží v místech později vzhledem k nebezpečí záplav přesunutých dál od řeky. Výše položená místa byla osídlována později. Hovoříme-li o »Velké« Moravě, nemáme na mysli například Žďár nad Sázavou nebo Vsetín, i když tato města leží u horních toků řek; tam tehdy byl panenský les. Píše-li se například v Panonských legendách, vytvořených patrně koncem 9. století, že »se na Květnou neděli shromáždil všechen lid moravský«, zajisté nešlo o lidi bydlící na území od Dačic po Místek, ale prakticky o obyvatele jednoho města (mimochodem, Metoděj je ve všech pramenech označen jako »(arci)biskup moravský« a biskupové od doby římské dodnes jsou vždy pojmenováni podle sídla diecéze, nikoli podle rozsahu území; Vladimír Kyas, badatel v této problematice, soudí, že jménem Morava bylo označováno především sídelní město říše Svatoplukovy, viz níže). K osídlování území dál od řek a v kopcích u nás dochází od 12. století a později.
Kdy vznikl Velehrad?
Obec pojmenovaná Velehrad leží na úpatí Chřibů 220 m n. m. Starší než sama obec je cisterciácký klášter v místě. Ten se nacházel původně v obci Staré Město u Uherského Hradiště, která ve 12. století nesla jméno Veligrad. Takto byla nazývána ještě v roce l265, kdy už tam klášter nestál, protože na samém počátku 13. století byli mniši přemístěni na území dnešní obce Velehrad, na niž přenesli jméno původního sídla kláštera. Sám název Veligrad je sice staroslověnského původu, ale v době velkomoravské nebyl jménem hlavního města říše, spojení veliigrad bylo jménem obecným ve významu »velké město« (= jakékoliv). Z domněnky, že šlo o sídlo Svatoplukovo, vznikl dojem, že sídlo panovníka bylo na místě dnešního Uherského Hradiště, kde se s vykopávkami začalo mnohem dřív než u Mikulčic. Ve skutečnosti v těchto místech sice v 9. století »hradiště« bylo, ale starší jsou tu Kunovice (připomínané 1196) i dnešní Staré Město, dříve Staré Hradiště (poprvé takto nazvané 1433, do té doby Veligrad/Velehrad). Z roku 1258 známe jméno Nový Velehrad pro obec na levém břehu Moravy, zatímco »Velehrad« jako starší osada bylo jméno obce na pravém břehu Moravy. Název Uherské Hradiště byl vytvořen později podle jména nedalekého Uherského Brodu, přívlastek Uherské se ustálil až v 19. století pro odlišení od jiných Hradišť.
Obce na úpatí Chřibů jsou doloženy od 13. století, obec Velehrad je však kolem kláštera známa až v 18. století. Cisterciácký klášter zrušil Josef II. roku 1784, obec zůstala. Když počátkem šedesátých let 19. století se blížilo cyrilometodějské milénium, dosáhl kardinál Fürstenberg, tehdejší olomoucký arcibiskup, kromě toho, že papež Pius IX. přeložil cyrilometodějský svátek z předjarní doby na 5. červenec (aby snížil význam Jana Husa), také prohlášení obce Velehrad za poutní místo a středisko připomínky slovanských věrozvěstů. Tím vznikl omyl, který se traduje dodnes.
Jaká je tedy historická pravda?
Jméno Velehrad nebylo vlastním jménem v době velkomoravské, proto se takto nejmenovalo sídlo Svatoplukovo. Domněnka, že obec u Mikulčic, kde máme nejvíce vykopávek kostelů i světských staveb, byla nazvána Morava podle řeky, je posílena existencí jmen měst Jihlava, Opava, Svitavy a obcí Sázava, Oskava, (Dolní, Prostřední, Horní) Bečva, Rokytná, Svratka, Moravice a dalších; jméno řeky tu je zpravidla velmi staré, jméno obce podle řeky podstatně mladší. Zdá se, že osada poblíž Mikulčic, kde je velká koncentrace staveb, některých z doby dávno předcyrilometodějské, byla hlavním městem Velkomoravského státu; vykopávky kolem Uherského Hradiště, které byly v minulosti považovány za předchůdce Velehradu, ukazují na druhé velké sídliště, asi mladší než ono u Mikulčic, a protože dlouhou dobu bylo známo jen toto místo jako velkomoravské velké město, vznikl dojem, že Veligrad/Velehrad je vlastním jménem této lokality, tedy hlavním městem říše.
Je dobře možné, že původní město Morava bylo při některé povodni zaplaveno a lidé se proto rozhodli založit město nové, logicky proti proudu řeky Moravy. Nevíme, kdy se tak mohlo stát. Zničení velkomoravského státu, tedy přerušení kontinuity písemných zpráv a pozdější konstituování Olomouce jako hlavního města moravského markrabství znamenalo uchování povědomí jen v ústní tradici a odtud přesunutí názvu Velehrad na lokalitu, kam byli přestěhováni cisterciáci. Ještě závažnější je, že nedaleká obec Modrá (u Velehradu), kde se našly pozůstatky kostelíku z první poloviny 9. století, je neprávem spojována s obcí Velehrad, ačkoliv byla založena roku 1786 (německy se jmenuje Neudorf) a nebylo prokázáno, že jde o kontinuitu s původním kostelíkem. Ten asi vznikl v místě tehdy neosídleném a na cyrilometodějskou misi nemá vazbu.
Autor: VLADIMÍR ŠAUR
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |