Zatím nikdo nepřišel na to, proč se tak děje. Politik totiž po nějakém čase degeneruje. S tím se prostě v toku dějin ještě nikdy nic neudělalo. Stejně tak ale i nepolitik, tj. obyčejný člověk, podléhá skutečnosti, že ho nelze žádným způsobem zreformovat, i když v posledním čase na jeho hlavu dopadá jedna reforma za druhou.
Po rozhlasových vlnách mi k uším dolehla slova jedné senátorky z modré letky, která přichází s odlehčením zákonů ohledně vymizení billboardů u našich silnic. Její dojemná řeč, kolik nadějných grafiků a návrhářů by ve studiích přišlo o práci, mi vehnala dokonce slzu do oka.
Péče o případné další nezaměstnané, když celé roky nikoho nezajímalo, kolik tisícovek lidí přišlo o pracovní místa v českých fabrikách, byla tak opravdově upřímná, že mi slza v oku postála, než jsem zjistil, že vše je jinak. Billboardy jsou obyčejným byznysem. Ty načerno postavené rovněž. Příjem z nich jde kamsi jinam a ani v obcích nevědí, že vše je promítnuto v ceně propagovaného a zaručeně toho nejlepšího zboží.
Nejprve od silnic začaly mizet aleje, i když stromy byly vždy nepřehlédnutelnou součástí české krajiny. Stromy tudíž nahradily billboardy, které krajinu neuvěřitelně zaneřádily. Stromů již netřeba. Čistý vzduch nám však žádný hypermarket nedokáže nabídnout. Řidiči si za jízdy zato mohou číst jednu ceduli za druhou a koukat do zbylých polí na další. Ty vzdálenější od silnic, aby se lépe četly, jsou podstatně rozměrnější. Péče o to, aby příliš billboardů od silnic nezmizelo, v podání senátorky z modré letky, co se radila s odborníky, je rovněž dojemná. Další slza stojící mi v oku si žádá o podání židle…
Hrozí nám prý arbitráže od zahraničních firem. K zaplevelení české krajiny dal ale kdosi souhlas a inkasoval. Peníze je třeba i nadále ochraňovat. Obtížněji se již chrání řidiči, jejichž životy vyhasly na konstrukcích billboardů. Železné konstrukce billboardů, co se dokážou navíc otáčet, stojí statisíce korun. Řidiče, co si vůbec nějaký billboard stačí přečíst, musí bolet za krkem. Že se v množství billboardů ztrácí už tak špatné dopravní značení, nikoho nezajímá. Řidič také snadno přehlédne odbočku, jestliže dopravní značka je ukryta v listoví…
Léta běží a stejně dlouhý čas se o billboardech jen řeční. Taková typická česká vlastnost související s již zmíněnou degenerací.
Silnice táhnoucí Prahou a také celý pražský okruh tak mají šanci, že na nich budou obrovské billboardy strašit i nadále, i když je nikdo nedokáže přečíst. Řidič se totiž věnuje, alespoň někdy, řízení. Snad jen v čase dopravní zácpy lze se cosi dozvědět o myšlenkových pochodech v hlavách pracovníků reklamních agentur. V potu tváře billboardy realizují celé týmy lidí, co se nemusí podle paní senátorky bát ztráty zaměstnání. Mnoho českých fabrik zarůstá už dlouho blínem. Slza se mi dere postát do oka. Už se ohlížím po nějaké židli…
Autor: FRANTIŠEK DOSTÁL
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |