Slavný režisér, prozaik, dramatik, překladatel i publicista Pier Paolo Pasolini, zavražděný už roku 1975, v posledních třech letech napsal sérii esejí, které vydaly na dvě knihy: Korzárské spisy (1975) stačil uspořádat sám, Luteránské listy (l976) až jeho přátelé. Český výbor z těchto knih ZUŘIVÝ VZDOR (Fra, Praha 2011, překlad Tomáše Matrace, doslov M. C. Putny) působí přes propast třetiny století a přesto, že Pasolini analyzoval soudobé politické a (ne)kulturní poměry podle svého soudu specielně italské, jako by znal až do rozličných podrobností a soudil, co se děje v posledních letech vysloveně u nás. Jeho sžíravá kritika „konzumismu“ a stále úspěšnější snahy tohoto konzumního hédonismu „přeorganizovat vše s bezohledností, jakou svět neviděl“, jeho konstatování „totálního zburžoaznění“ zasáhnuvšího tragicky především mládež, jeho zjištění o „úpadku tolerance“ a jeho postřeh, že „´tolerance´ hédonistické ideologie, kterou chce“ (a dodejme: dnes už energicky nastolila) „nová moc, je nejhorší represí v dějinách lidstva“ - to vše a mnoho dalších záblesků poznání až po zkorumpovanost nové moci a přitakání Marxovu tvrzení, že „kapitál proměňuje lidskou důstojnost na směnné zboží“ („nemělo nikdy větší pravdu než dnes“), výstižně pojmenovává naši truchlivou skutečnost a zkušenost.
M. C. Putna píše v doslovu o Pasoliniho důsledně marxistické esejistice s velkým uznáním. Domnívá se ale, že Pasolini jen „stále ještě používá terminologii vzatou z marxistické teorie,“ ačkoli si prý uvědomuje, že je „tváří v tvář společnosti druhé poloviny 20. století neadekvátní“ (jen si údajně „odmítá uvědomit“, že byl na ní „vybudován nejděsivější režim 20. století“, přinesší „nesčetněkrát horší nesvobodu než tu, na kterou on si stěžuje“). Když Putna tvrdí o Pasoliniho „zuřivosti“, že se „obrací skutečně na všechny strany“ a dokládá to i jeho spíláním levici, že přestala být ´revoluční´“, nevidí nebo nechce vidět, že to „spílání“ se týká jenom té části levice, která zmaloměšťáčtěla. Ale to si čtenář snadno zkoriguje už sám; výbor naštěstí nezamlčuje, že i v posledním svém napsaném, až posmrtně čteném projevu se Pasolini výslovně identifikoval „jakožto marxista hlasující pro Komunistickou stranu Itálie“.
Významnější než poukazování na skutečné nebo domnělé rozpory v Pasoliniho životě a díle a spekulace, že Pasolini „měl všecky předpoklady pro to, aby se stal typem intelektuála křesťanského a zároveň levicového“, je Putnovo vylíčení, jak se Pasolini shodoval s prozíranými katolickými autory „v kritice moderní hédonistické společnosti, její duchovní prázdnoty, jejího podléhání tuposti masových médií, jejího módního pseudoavantgardního umění.“ Tu nelze nepomyslet na to, co dávno známe z dějin české literatury; na to, v čem a jak si rozuměli St. K. Neumann a Jakub Deml. Velcí básníci, což je od Šaldovy pojmoslovné kodifikace jméno pro nejvýsostnější tvůrce, nemohou se navzdory všemu, co je názorově a umělecky dělí, neshodnout v obraně skutečných humanistických životních hodnot.
Pasolini měl odvahu šokovat svými požadavky zrušení povinné docházky do škol, vštěpujících mládeži maloburžoazní pojetí života, a úplného zrušení televize; to pobuřovalo a jistě mnohé pobuřuje dosud, ale možná ještě větší odvahu prokazoval, když zpochybňoval proletářské domáhání se „stejných práv, jaká mají páni“ nebo „chtít stejné štěstí, jaká mají vykořisťovatelé.“
Nenapověděl tak předem způsob, jak se mohlo stát, že cynický nový kapitalismus se u nás dostal neuvěřitelně hladce k absolutní moci?
Když si Pasolini pokládá otázku, co to „italské proletáře a lumpenproletáře tak zásadně přetvořilo v maloměšťáky, stravované navíc ekonomickou úzkostí, aby mohli být maloměšťáky“, a odpovídá si jasně, že „konzumismus, který cynicky zničil ´skutečný´svět a proměnil ho v naprostou irealitu…“, zřejmě v polovině 70. let ani netuší, jak nám v druhé dekádě třetího tisíciletí v samém srdci Evropy pomůže plně pochopit, proč se novému panstvu tak snadno vládne a co mu umožňuje brutálně nakládat s naší národní kulturou.
Autor: MILAN BLAHYNKA
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |