Kruhy našich kamarádů a spolupracovníků žijí ve standardních podmínkách běžné lopoty. Jsme za ni odměňováni běžnými 30, někteří 40 či dokonce 50 tisíci korun měsíčně. Vkládáme do svých činností maximum svých schopností, většinu své energie a máme jakýs takýs výsledek. Celkově to není špatné. Dovídáme se však, že jsou světy lepších lidí – snad dokonce někde nám nablízku, někde přímo v našem městě, kteří si zaslouží odměnu čtyřnásobnou, pětinásobnou, nebo dokonce ještě podstatně větší. Úžasné! Jak nádherná dokonalost takového člověka! Chtěl bych si ho představit v celé jeho harmonii. Chtěl bych jej uvidět ve skutečnosti – při jeho virtuózním výkonu. Jen si to představte, každou minutu vyvíjí 5x, 6x větší zásluhu! Ptáte se, je to opravdu výkonem? Není v tom nějaké přepočítání? To asi ne, vždyť to vymýšlela naše vláda, i jiní strůjci naší parlamentní demokracie – tak to už musí být jaksepatří rozmyšlené! Jak ten genius svůj mimořádný výkon asi vyvíjí? Převážně svou nápaditostí? Pílí? Houževnatostí?
   Nechci teď vzpomínat speciálních dovedností, jako je třeba fotbal nebo hokej, na jejichž prominenty vynaloží fanoušci nebo sebe popularizující sponzor závratné sumy. Napodobit takové dovednosti, to by se nám asi nepodařilo (natož pak to pochopit!). Myslím teď na činnosti v podstatě intelektuální. Na těch bychom rádi shlédli nějaký unikátní příklad. Pětinásobek nám známých duševních kapacit! To musí být paráda! Proti našim kolegům, usilovně se tumlujícím kolem ošetřovaných nemocných! Šestinásobek duševní potence univerzitních filozofů, historiků, badatelů Akademie věd! Ach, co to musí být za opojnou myšlenkovou svěžest a výkonnost. Nápady se rodí 5x rychleji! Sotva někdo naznačí téma, už je to géniovi jasné; hned ví řešení, čte 5x rychleji, retinuje, ano, nejen registruje, ale zadržuje ve své paměti neuvěřitelná kvanta informací, hned při nastartování nového tématu vrhne osnovu do svých vědomostních arzenálů, tam zajiskří nové a nové asociace – jeho úsudku se nabídne hned celá paleta řešení a on jen, s vítězoslavným pocitem, vybírá to nejlepší. A už razí jeho uskutečnění, už svolává svůj pracovní kolektiv a uvádí své nevídané nápady v platnost! Velkoryse, neomylně, 5x záslužněji než běžný našinec. Za stejnou hodinu, v níž jsme my těžkopádně smolili závěr ze svých úvah nad diagnózou, génius už jásá nad bravurním řešením na kapitálových trzích, už to prostě všechno ví – jak rozdělit portfolio, co vrazit do dluhopisů, co do hypoték, jak snížit střadatelům úroky a kolik musí zůstat stranou na sponzoring vyvolených partají. Bleskurychlé myšlenkové operace!
   Jak asi taková mysl pracuje? Samozřejmě by to nešlo bez zrychleného synaptického přenosu a bez širších sítí dendritických trnů. Acetylcholinová kvanta těkají bleskurychle v synaptických štěrbinách, glykolýza spaluje kdejakou molekulu kyslíku, dychtivě, aerobně, jen k cíli, vzhůru za tím nejlepším, co mohou odpoutané asociace nejlepšího dát. Co je neméně nutné, to je zrychlené – saltatorní vedení přes Ranviérovy zářezy. Také se rozjiskří celé agregáty neuronů v kortikálních laminách, geneze myšlenek se stává hračkou. Anticipace, ano, anticipace, ta asi bude hrát velkou roli v tom zdařilém vnímání a kognici. Dráždivá otázka je též to, zda nemají tyto osoby o trochu větší neurony? Samozřejmě jen o trochu – nelze si představovat, že pětkrát. To skutečně nebylo ještě nikdy zpozorováno! Asi půjde o mimořádně zdařilé asociace, pravděpodobně na speciálně ukovaných neuronálních sítích – zřejmě nejdříve v rodinách a potom ve škole. Kdybychom tak mohli ten spektákl vidět, být přímo svědky toho myšlenkového procesu – jak se ten nejsprávnější závěr rodí, z původních premis, přímo před našima očima! Svým způsobem by takové pozorování mohlo být návodem i pro nás ostatní, osvojili bychom si něco z té účinné metody!
   Jenže problém je v tom, že géniové jsou plaší. Nechtějí se nechat spatřit; a pokud se tak již stane, dělají všechny možné vytáčky a přetvářky, abychom jejich metodu nepoznali. Někdy se například stane, že si nějakého vysoce zodpovědného manažera, guvernéra, člena vysoce odměňované správní rady, pozve televize do událostí. Marně se však těšíme, že něco virtuózního uslyšíme. Génius zavětří, že by mu mohl někdo myšlenky okopírovat a dělá jako že nic. Hned zpomalí své myšlenkové tempo, dělá, že hledá slova. Daniela Drtinová klade otázky se vší pečlivostí a přesnou definicí. Také Jakub Železný. Ale odpovědi ne a ne zazářit. Nějaká sem tam vypadne, ale nic moc. Pětinásobný myšlenkový trysk se najednou nekoná. Génius mlží, abychom jej neprokoukli. Daniela Drtinová znovu a znovu ujasňuje otázku, v odvetu se však dovídá pouze opis daného dotazu v jiných slovech. Dostává výklad k tématu sice příbuzný, ale z jiné strany a všeobecně známý. Že o tom již někdy přemýšlel (protože je to jeho zaměstnání, kvůli němuž byl k tomuto interview vybrán), to prostě náš prominent neprozradí.
   Tápáme tedy nadále. Génia prostě na vlastní zkušenost a úsudek nepoznáme. Zcela jiný rozlišovací talent mají však naši zkušení vládní činitelé. Ti znají, jak prominenty rozpoznat. Ti vědí, jak nás roztřídit na efektivní a méně efektivní, tedy preferované a udržované. Ti vědí i to, jak géniům zajistit podmínky. Jako velmi důležité shledávají zastropovat jejich odvody a rozevřít nad nimi ochranný deštník. Vždyť mají na mysli dobro celé společnosti. A tam přestává každá legrace. Přínos, který opravdu schopný myslitel společnosti přináší, je tak skvělý a prospěšný, že se ostatní musí uskrovnit. Pak nám nemohou géniové utéci. Budou tu spokojeně prosperovat, i kdyby nějaký ten póvl odcházel nebo strádal. Dlužno ovšem říci, že génius to ve víru těch nároků nemá snadné. Nestačí například sledovat pořádek v rodině a domácnosti; leckoho tam mohou popadnout všelijaké vrtochy. Například se splaší maminka a rozfofruje rodinné úspory za nějakou tu vilu někde v oceánu. To holt je smutná zpráva pro člověka, který se tak horlivě věnoval prospěchu společnosti.
   A tak my zvědaví odcházíme od televizorů neuspokojeni, lační znovu a znovu uvidět a hlavně uslyšet virtuóza na vlastní oči a uši, chtiví té úžasné bravury, kterou nedokážeme ve své trpasličí vynalézavosti ani napodobit, ani rozklíčovat.
   Kéž se nám to všechno podaří samostatnou úvahou jednou, raději však co nejdříve, pochopit.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)