V sobotu 19. ledna se na druhém programu České televize v pořadu kritizujícím českou filmovou tvorbu předlistopadových let objevila zmínka o filmu Julek. Zmíněn byl také Ota Koval, který vystudoval režii na Filmové akademii múzických umění a začal pracovat na Barrandově, do konce 60. let jako asistent režie, pomocný režisér a příležitostně také jako scénárista. V sedmdesátých a osmdesátých letech pak spolu s Věrou Šimkovou-Plívovou patřil k režisérům, kteří se věnovali výhradně tvorbě pro děti. Kovalovým režijním debutem byla pohádková crazykomedie Lucie a zázraky z roku 1970. Další dva filmy vycházejí z tématu soudržnosti dětské party – na motivy knihy Václava Čtvrtka byl natočen film My tři a pes z Pětipes, o dva roky později pak Družina černého pera. Další filmy spadají do žánru psychologických dramat, v hlavní roli s Filipem Renčem: Jakub z roku 1976 a Nechci nic slyšet. Právě za tenhle film získal Koval cenu za režii na festivalu filmů pro děti ve Zlíně. A pak už jsem se dozvěděl, že se nepodařilo scénáristicky ztvárnit dětství Klementa Gottwalda, takže dramaturgie dostala jasnou politickou zakázku na film o dětství Julia Fučíka Julek, který opět neminulo ocenění, znovu na dětském filmovém festivalu ve Zlíně, tehdy Gottwaldově. Ta cena byla podle mého soudu udělena spravedlivě. Můžeme polemizovat s tím, že Ota Koval nepatřil k nejvýznamnějším režisérům, ale záslužné bylo jeho programové umělecké směřování v tvorbě o dětech a pro děti. Uspěl však několikrát i na zahraničních festivalech. Kovalovy zásluhy tkví v novátorské práci s dětskými herci. Zatímco jiní režiséři angažovali děti až ve věku 8 až 10 let, Ota Koval se nebál obsazovat do velkých rolí mnohem menší děti. Jako příklad lze uvést film Lucie a zázraky se čtyřletou Viktorií Čermákovou, která také získala cenu za dětskou roli na již zmíněném filmovém festivalu ve Zlíně. Koval také pro český film objevil dvě dětské hvězdy, Žanetu Fuchsovou a pozdějšího režiséra Filipa Renče. Hlavní hrdina Marcel Oktábec se narodil v Mostě 16. 8. 1970. Julek byl jeho prvním filmem, kde vystupoval jako sedmiletý a až po mnoha letech účinkoval v seriálu Rodinná pouta v regionálních divadlech.
Dne 23. února roku 1903 film začíná. Ano, 23. února 2013 by Juliu Fučíkovi bylo sto deset let. Dva dny před tímto kulatým výročím se do Prahy znovu vrátila jeho socha a konal se seminář v Městské knihovně.
Ale já dodnes oceňuji fakt, že tvůrci filmu Julek začali konkrétními fakty, například tím, že se v Praze 23. února 1903 narodilo padesát sedm dětí, z toho třicet chlapců. Pokud si ten film dnes vybavuji, herecké výkony filmových rodičů Julia Fučíka Ladislava Freje a Jany Preissové snesly vysokou profesionální laťku, stejně jako Žaneta Fuchsová v roli Julkovy sestry Líby.
Z dnešního hlediska měl film hvězdné obsazení. Miloš Nedbal, Vlastimil Brodský, Věra Galatíková, Jiřina Jirásková… mohl bych dál pokračovat ve výčtu známých jmen.
Závěr snímku ukazuje snad čtrnáctiletého kluka, který se rozhoduje pro novinářskou dráhu. Není to žádné politické, nýbrž lidsky výmluvné gesto.
I přesto se domnívám, že se v roce, kdy vzpomínáme kulatého výročí narození i smrti Julia Fučíka, neobjeví v žádné televizi v čase maximální sledovanosti. Pokud by ale náhodou moje prognóza nevyšla, budu velmi rád.
Autor: PETR BURDA
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)