K nedožitým devadesátinám Zdenky Bergrové (10. 3. 1923 – 22. 5. 2008)

   Pozoruhodnou propagací vzdorné, přírodní i milostné lyriky Z. Bergrové – a české poezie celkově – se od roku 2006 zabývá Klub esperantistů v Praze. Jmenovitě Ing. Jaroslav Krolupper – překladatel a také Věroslav Bergr, malíř, grafik, sochař a ilustrátor knížek své životní partnerky, jenž v lednu 2013 sdělil, že antologie Potkávám slova Z. Bergrové (Oftis, 2012) byla z Francie rozeslána do 42 zemí světa! Ing. Krolupper má na svém svědomí a vědomí, čili na tvůrčím esperantském kontě, i první překlady brněnské básnířky Ljubov Vondrouškové, rodilé Rusky. Verše rusistky Bergrové a Rusky Vondrouškové rozesílá z vlastní iniciativy do esperantských muzeí a časopisů ve Vídni, v Bulharsku, ve Švédsku. »Milujeme ruský jazyk – to říkám za sebe a za svého kolegu Jaroslava Kroluppera,« čtu ve zprávě Ing. Margity Turkové na téma RUSISTÉ – RUSOVÉ – a ESPERANTISTÉ přednesené v brněnském Ruském klubu 5. ledna 2013.
   M. Turková se vrací k oslavě 85. narozenin Z. Bergrové v Domě národností v Praze. Oslavenkyni pozdravil skvělým přednesem jejích překladů Puškina, Lermontova a Někrasova Alfred Strejček. Následovalo vystoupení půvabné Ljubov Vondrouškové – přednesla své ruské verše. A pan Krolupper tak objevil tvorbu vhodnou pro přebásnění do »jazyka hodného poezie«. Stal se dvorním překladatelem obou básnířek zjevně k radosti pražských esperantistů, vítajících šíření české poezie a »ducha české slovesnosti« do světa, na kongresy esperantistů v Jokohamě (2007), v Bialystoku (2010). S prázdnou nepřijeli ani na celoruský esperantský kongres do Petrohradu – jako dárek přivezli poezii Ljubov Vondrouškové. Nic prý nenechávají doma. Navíc si ověřují ohlas poezie i prózy v esperantu, například na vzpomínkové vyprávění Z. Bergrové Děti republiky.
   Přeložit něco hodnotného je jedna věc a předložit – rozumí se čtenáři – je druhá fáze, tvrdí velice správně M. Turková. V tom si vzájemně náramně rozumíme. A právě na tomto ohýnku si prý esperantisté »ohřívají svou polívčičku«. Krásu národních jazyků ukazují pomocí jazyka mezinárodního. Nezapomínají ani na Věroslava Bergra – stále je tu »tandem«; stará se o společné dílo s překladatelkou, básnířkou a literární publicistkou Zdenkou Bergrovou. Dokladem je bibliografie s názvem Úlety a troufalá falza Zdenky Bergrové 1945–2005 a zejména druhá část 2005–2010, doplněná dílem z pozůstalosti, vydaná Národní knihovnou ČR – Slovanskou knihovnou (2005 a 2012). Čestný občan města Lomnice nad Popelkou je aktuálně překvapen zařazením svého jména do registru Národní knihovny České republiky. Proč taková skromnost?! Vždyť motto autorky bibliografie se týká i jejího pořádkumilovného ilustrátora: »Bibliografie prací je základní obraz člověka. V mém případě svědčí o zřejmém opaku kariérismu. Děkuji Slovanské knihovně za toto svědectví.« Uspořádat bibliografii svého partnera už nestihla.
   Dodejme, že »svědectví« předkládá i přečetné články a recenze uveřejněné v Haló novinách, v týdeníku Obrys-Kmen, v měsíčníku Slovanská vzájemnost, v čtvrtletníku Výboru národní kultury Lípa. Zdá se, že nic není opomenuto. Díky!



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)