Julius Fučík, ať se to komu líbí či nikoliv, tu je s námi.
   Po roce 1989 byla odstraněna měděná socha Julia Fučíka od holešovského Výstaviště. Je dobře, že dnes už většina lidí chápe, že je třeba zbavit se zbytečných animozit a antagonismů. Nepoužívejme osobnosti Fučíka jako nástroj ideologie, vnímejme ho jako živého člověka s jeho klady i zápory, s kriticky svobodným přístupem i k jeho literárnímu dílu.
   Názory na Fučíka se budou i v budoucnosti samozřejmě lišit, ale přece jen to byl významný účastník myšlenkových a politických zápasů své doby.
   Je třeba poděkovat za úsilí všem občanům a všem organizacím, které se zasadily za to, že tato socha byla v areálu hřbitova na pražských Olšanech znovu osazena. S podporou současného pražského primátora a na základě dobrovolných příspěvků občanů (včetně německých antifašistů).
   V době ohrožení země nacismem se stal Fučík velkým obráncem české národní tradice a po roce 1941 nemohou jeho zaujetí odbojem, až po ochotu dát za to hlavu na špalek, popřít ani jeho kritici.
   Je dobře, že jeho unikátní posmrtně vydaná próza Reportáž psaná na oprátce, dodnes nejpřekládanější kniha české literatury, byla vydána v roce 1995 v nezkráceném vydání. Netřeba vylepšovat skutečnost – ostatně protokoly z výslechu vyvracejí spekulace o Fučíkově konfidentství. Možná nebyl Fučík geniální hráč a byl jen řadový, ne vzorový, odbojář. V každém případě tu ale nechal po sobě jedinečné dílo, které vypovídá o něm jako o osobnosti i o jeho době. A položil v boji s fašismem život, který tolik miloval.
   Julius Fučík je a zůstane součástí naší historie i historie boje s fašismem a jeho socha tak do Prahy patří. Respektujme jeho život, jeho oběť. Dobu kácení pomníků bychom už mohli nechat za sebou. Pokud se kácejí sochy hrdinů, je to výraz slabosti.
   Jestliže se socha, která deset let stála v pražských Holešovicích, nyní vrátila do veřejného prostoru, je to výraz síly, Síly národa, který se nebojí minulosti, který si z ní vezme to, co je zdravé a je schopen se kriticky vypořádat s tím, co je nezdravé.

   Předneseno 22. února na shromáždění u navrácené sochy Julia Fučíka na Olšanských hřbitovech

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]