V květnu uplynulo 68 let od skončení 2. světové války. Nechybělo mnoho a většina občanů nesouhlasících s německou okupací a vznikem Protektorátu Čechy a Morava mohla bydlet na Sibiři anebo v asijských stepích. Ostatní uvěznění měli vlastním popílkem znečisťovat evropské atmosférické klima. Říšskoněmecký kancléř Adolf Hitler prohlásil v červnu 1942 mj. „Jsem pevně rozhodnut nevzdat se nikdy Čech a Moravy… Nejste-li schopni to pochopit a změnit poměry, pak bude český národ odstraněn z Evropy… Buďte ujištěni, sáhnu k nejkrutějším prostředkům…“
Po Židech, Polácích, Cikánech, duševně a fyzicky postižených, byl na řadě náš národ. 360 tisíc zavražděných a umučených Čechů zemřelo krutou smrtí. Němečtí uchvatitelé toužili po naší rodné zemi, po bohatství našich národů. Totální germanizaci, genocidě a vystěhování českého národa zabránili naši spoluobčané, vlastenci, státníci a především vojáci armád zemí protihitlerovské koalice, zejména Sovětského svazu.
Nezapomínáme na občany naší malé obce Cikháj pod Žákovou horou a Tisůvkou, kteří vystoupili odhodlaně na obranu naší vlasti. Místo podpory protektorátnímu režimu a německé říši zvolili vzdor a odpor, sebeobětování, zvolili hrdinství. Partyzánům uchovávali vysílačky, prali a zašívali prádlo a oděv, poskytovali stravu, podávali zprávy o pohybu fašistických vojsk, gestapa a českých konfidentů. Dva občané odešli do lesů k partyzánům, ostatní dobrovolně pomáhali francouzským a jugoslávským utečencům z německého zajetí. Za nezištnou pomoc partyzánům vypálili Němci 3. ledna 1945 Vajsovu chalupu, prostříleli chalupu Roučkovu, obyvatele zatkli a odvezli do koncentračních táborů. I další občany zatčené v prosinci 1944 a v lednu 1945 odsoudili k trestu smrti. Z místní kaple odvezli Němci zvon. Dne 1. května 1945 byla obec totálně obsazena fašistickými vojsky, prohledáván každý dům. Za ukrývání partyzánů měli být zatčeni všichni občané, domy vypáleny, obec zničena. Prozíravosti partyzánského velení byla obec uchována, občané žili a žijí.
Aby znemožnili další vstup německým vojskům do obce, zorganizovali povstání, na příjezdové silnice do obce stavěli barikády. Obec Cikháj byla osvobozena partyzány 5. května 1945 a následně 10. května 1945 mohli občané uvítat slavnostně prvního sovětského vojáka, osvoboditele a 12. května 1945 1200 rumunských vojáků. Organizátoři odboje začali, spolu s partyzány, odzbrojovat ujíždějící německá vojska a sepisovat odebrané zbraně. Díky Rudé armádě, která 9. května 1945 vstoupila do Prahy, se občané odsouzeni k trestu smrti mohli vrátit domů.
Jména rodin Vajsové, Hamanové, Jaitnerové, Ptáčkové, Bukáčkové, Novákové, Opatové, Bartošové a dalších můžeme právem řadit ke skupině slavných Čechů, k legionářům z první světové války, k hrdinům od Sokolova. Naši občané nebyli spisovateli, učenci, ale prostými lidmi, kteří konkrétním činem pomáhali k osvobození naší vlasti. A to bylo stejně významné jako aktivita českých velikánů vědy, kultury, armády.
Vlivem propagandy některých profašistických přívrženců v zahraničí i u nás se snižuje porozumění tomu, o co tehdy šlo, kdo byli viníci a kdo oběti. Projevují se snahy hrůzy války znevážit a na okupaci našich zemí, na utrpení občanů, zapomenout.
Braňme své svědomí před nepravdami, uchovávejme úctu k místním hrdinům, chovejme úctu k naší historii a k osvoboditelům.
Autor: RUDOLF HEGENBART
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |