Malebná slezská obec Háj ve Slezsku nezapomíná na svého rodáka Vladislava Vančuru, avantgardního spisovatele, dramatika, filmového režiséra, scénáristu, divadelního a výtvarného kritika. A také čestného člověka, vlastence, antifašistu. Velkou zásluhu na tom má občanské sdružení nesoucí jméno tohoto umělce vskutku národního, které letos slaví desáté výročí své činnosti. Je otevřeno všem, kteří chtějí přispět k rozvoji povědomí tradic a odkazu jeho uměleckého díla a obohatit kulturní život mikroregionu obcí Matice Slezská. Sdružení je také hlavním organizátorem Rozmarného léta, kulturně společenské akce, která letos, 22. června, se bude konat už po třiadvacáté a je známa nejen v Česku, ale také u našich sousedů – na Slovensku a v Polsku.
Deset let práce je příležitostí ohlédnout se zpět, zhodnotit, co bylo vykonáno a také promyslet, jak dál. A tak jsem se v Háji setkal na kus řeči se zástupci Sdružení – jeho předsedou Petrem Jarošem, místopředsedou Ladislavem Ludvíkem, Josefem Kimplem a dalšími členy rady sdružení.
Začněme historii Sdružení. Ta sahá dokonce až do roku 1992.
„Háječané vybudovali v roce 1972 svému slavnému rodákovi pomník. Postupem času se u něho sem tam sešlo pár lidí, položilo kytičku a významný rodák jakoby málem zapadl. S blížícím se stým výročím jeho narození nechtěli někteří občané Háje, aby jméno knížete českého jazyka upadlo v zapomenutí. A tak z iniciativy několika jeho obdivovatelů se v roce 1991, v době společenských, ekonomických a kulturních zvratů, uskutečnilo poprvé Rozmarné léto. Možno říci za velmi velkého zájmu občanů ze širokého okolí. O rok později bylo založeno Sdružení Vladislava Vančury. Zhruba po deseti letech však začalo ztrácet na aktivitě, a proto bylo v roce 2003 založeno nové občanské sdružení.“
Pořádání Rozmarného léta, propagace tvorby Vl. Vančury, péče o to, co život a dílo tohoto geniálního umělce v obci připomíná – to je jistě řada konkrétních, zajímavých akcí, pořádaných každoročně, nebo jen k určitým příležitostem.
„Jenom výčet akcí by zaplnil celou stranu Obrysu-Kmene. Tak alespoň ty nejdůležitější. Je to několik uměleckovědných seminářů, jsou to výstavy výtvarných děl, řada besed, autogramiád. Právě díky Sdružení zavítali do Háje básníci Miroslav Florian, Karel Sýs, Jaromír Pelc, Ivan Skála, Karel Boušek, prozaik Alexej Pludek, literární vědci Jaromír Dvořák, Štěpán Vlašín, Jiří Urbanec. Byl tu i první čs. kosmonaut Vladimír Remek, současný europoslanec a jeho kolegové z evropského parlamentu Jiří Maštálka, Jaromír Kohlíček a Věra Flasarová. Z iniciativy Sdružení se ze staré nepoužívané kaple stala výstavní síň.
Vančurovci spolu s vedením zdejší základní umělecké školy, jedné z nejlepších v Moravskoslezském kraji, se mohli těšit tomu, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR schválilo žádost na její čestný název po Vladislavu Vančurovi.
Na rodném domě spisovatele byla k 115. výročí jeho narození odhalena pamětní deska.
Byly navázány kontakty se Zbraslaví, kde autor podstatnou část svého života prožil.
Sdružení má podíl na obohacení kulturního dění nejen v obci, ale také v širokém okolí, na prezentaci obce a Slezska v zahraničí. V roce 2010 byl realizován projekt Naše Slezsko bez hranic, setkávání zejména mladých umělců mnoha oborů – výtvarného, hudebního, tanečního, folklórního – z Polska, Slovenska a Česka. V Háji vystoupilo několik špičkových souborů, konal se zde výtvarný plenér, jehož účastníci se svými pracemi představili na výstavách v Ratiboři, Tworkově, Opavě, Háji i jinde.
Byly znovunavázány družební vztahy s Liptovskými Sliači, a také neformální kontakty mezi organizacemi a spolky Háje, Liptovských Sliačů a polské Ratiboře.
Samozřejmě, hlavním úkolem Sdružení zůstává pořádání Rozmarného léta. V roce 2004 se na něm představil mistr plavčí Důra i jeho žena Kateřina, ukázky z autorova nejznámějšího díla přednesla herečka Štěpánka Ranošová. O rok později to bylo strašidlo Barbucha spolu s medvědem a medvědářem z knihy Kubula a Kuba Kubikula. Následoval Konec starých časů, Josefína atd. Dobové kostýmy k ukázkám z tvorby Vančury si vypůjčujeme od divadelních spolků nebo i vlastními silami zhotovujeme. Také letos bude mít Rozmarné léto ve svém programu prezentaci některé z děl Vl. Vančury.“
Za výrazný přínos kulturních hodnot, zejména v mikroregionu Matice Slezská, za popularizaci díla Vl. Vančury je udělována obcí od roku 2005 Cena Vladislava Vančury. Děje se tak i návrhy ze Sdružení Vl. Vančury. Plaketu vytvořil akademický sochař Karel Vašut. Kolik cen už bylo uděleno a kdo např. je získal?
„Nejprve několik slov o autorovi plakety. Karel Vašut vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Jana Laudy, pak se vrátil na rodné Valašsko. V průběhu let vytvořil několik pozoruhodných monumentálních děl, např. pro Frenštát pod Radhoštěm plastiku Mateřství, pro Ostravu sousoší Práce. Tvořil i drobné plastiky a medaile. Plaketa – Cena Vladislava Vančury – byla jeho poslední prací.
První plaketu získal prof. PhDr. Jaromír Dvořák, DrSc., za rozsáhlé dílo o Petru Bezručovi a za dlouholetou spolupráci při organizování Rozmarného léta. Další ocenění obdrželi slezský národopisný soubor Bejatky, herečka Štěpánka Ranošová, folklórní soubor Sliačanka a zatím jediná zahraniční osobnost – pedagožka, choreografka, prezidentka Stowarzyszenia kultury ziemi Raciborskie Źrodło Mgr. Aldona Krupa – Gawron. Celkem bylo již uděleno na dvacet sedm těchto ocenění.“
V roce 2004 založili někteří členové Sdružení hudební skupinu Hájecký šraml. Představte jej čtenářům Obrysu-Kmene.
Tohoto úkolu se ujal primáš šramlu Jan Klíma.
„Každoroční přípravy Rozmarného léta se neobejdou bez posezení organizátorů. A pak není daleko k hudbě a zpěvu. Péťa Jaroš hrál na kytaru, Láďa Ludvík na harmoniku, zpívali Ladislav Slanina a Olinka Šaldová. Poprvé se odvážili vystoupit na veřejnosti při zvaní na Rozmarné léto v roce 2004. Byla to odvaha, ale postupně jsme se zdokonalovali, sehrávali. A pak přišlo Vančurovcům pozvání od Jiřího Maštálky k návštěvě Bruselu a Evropského parlamentu. Další impuls do činnosti. To jsme šraml rozšířili o Petra Tománka a jeho vozembuch, já jsem oprášil housle, Olda Sněhota koupil mandolínu. Přibyli zpěváci Mirek Nábělek, Milada Sluková, Olga Jašková. Nejzajímavější je příběh basy, která – jak známo – tvrdí muziku. Koupili jsme ji a zjistili, že nikdo na ni neumí hrát. Po plodné diskusi svolil ke hře Otík Vrbata. Zapsal se do základní umělecké školy. Ve svých téměř padesáti letech tam byl nejstarším žákem a prý nejpilnějším. Postupně naše vystoupení měla úspěch, a to i na festivalech. Hráli jsme v Ratiboři, v Liptovských Sliačích. Tam jsme hráli také v kostele, za což jsme dostali košík lahodných koláčků. Nesmím zapomenout na zahraniční zájezd do Štrasburku, kam nás pozval Vladimír Remek.
Ve svém repertoáru máme na dvě stě skladeb, většinou lidovek nebo skladeb zlidovělých, ale také ´hašlerky´. Jako správní patrioti obce začínáme každé vystoupení známou písničkou Hájku, háječku… Hrajeme a zpíváme seniorům, dětem, při různých příležitostech v obci i okolí. Baví nás to a jsme rádi, že se písničky líbí. Chceme rozdávat dobrou náladu tak dlouho, jak to jen půjde.“
Vaše sdružení má zásluhu na tom, že nejznámější dílo knížete českého jazyka bylo přeloženo do španělštiny.
„Sdružení se snaží o propagaci díla a odkazu Vladislava Vančury také v zahraničí. Dokonce v dalekém zahraničí. Díky tomu bylo do španělštiny přeloženo Rozmarné léto. Do rukou španělsky mluvících čtenářů, což je podstatná část Latinské Ameriky, se tak vůbec poprvé dostává dílo tohoto autora. Myšlenka realizovat tak náročný úkol vznikla v roce 2006, kdy byla do španělštiny přeložena Fučíkova Reportáž psaná na oprátce. Úkolu se ujala překladatelka Eva Mánková a pro obtížnost překladu také kubánský bohemista Sergio Valdés. Na vydání se podílela Společnost česko-kubánského přátelství, Unie českých spisovatelů, kubánské velvyslanectví v Praze a někteří europoslanci. Rozmarné léto vyšlo v nakladatelství Orego. Už v lednu 2008 předali zástupci Háje ve Slezsku a Sdružení Vl. Vančury za účasti vydavatele a dalších, kteří se o vydání zasloužili, do rukou chargé d'affaires Kubánské republiky v Praze Bárbary Elen Montalvo Álvaréz formátem nevelkou, ale významem hodnotnou knížku, obohacenou fotografiemi ze stejnojmenného filmu Jiřího Menzela a životopisem Vladislava Vančury.“
Vaším přičiněním vyšly i další publikace, např. o Rozmarném létu či o Vl. Vančurovi.
„Ano, těch publikací je, kromě do španělštiny přeloženého Rozmarného léta, ještě několik. První z nich má název Tradice Rozmarného léta v rodišti Vladislava Vančury. Poprvé vyšla v roce 2008, druhé rozšířené vydání v roce 2011. Je to knížka nejen o historii slavnosti Rozmarného léta, ale také o obci, kde se každoročně koná, o Vladislavu Vančurovi a jeho díle, o laureátech ceny Vl. Vančury.
Další vydanou publikací je Almanach z projektu Naše Slezsko bez hranic. Na vydání přispěl Evropský fond pro regionální rozvoj a brožura vyšla dvojjazyčně, česky a polsky.
Soubor článků a vystoupení k 70. výročí popravy Vladislava Vančury byl shrnut do sborníku Zastav se na chvíli, krev naše vstoupila do této země, ale my znovu se vzpřímili. Sborník vyšel loni.
Další sborník příspěvků – tentokrát v elektronické podobě – byl připraven k 120. výročí Vančurova narození.
Na CD a v elektronické prezentaci je 17 titulů, např. Obec Háj ve Slezsku – rodiště Vladislava Vančury, Z činnosti Sdružení Vladislava Vančury, což jsou prezentace besedy ve Zbraslavi a další. Vyšlo také několik Zpěvníků Hájeckého šramlu.“
Ale z minulosti se přenesme do současnosti a let budoucích. Jaké jste připravili akce k desátému výročí své činnosti?
„Začali jsme už koncem minulého roku pořadem Českého rozhlasu Ostrava s názvem Křížem krajem. Kromě slova o působení Sdružení se v něm posluchačům představil rovněž Hájecký šraml.
A teď nastává vyvrcholení naší každoroční činnosti – festival Rozmarného léta, který bude i připomenutím desetiletí naší práce. V úmyslu máme též postupně realizovat Vančurovu stezku, která připomene místo jeho narození a jeho dílo. První etapa stezky by mohla být hotova právě k letošnímu Rozmarnému létu.“
Vančurova stezka, to je zajímavé. Můžete uvést podrobnosti?
„Háj ve Slezsku má několik míst spojených se jménem Vladislava Vančury. Rodný dům, bývalý cukrovar, ve kterém pracoval Vančurův otec jako správce, pomník… V obci jsou i další nádherná místa, která stojí za návštěvu. Chceme návštěvníkům Háje tato místa ukázat a též poskytnout informace o nevšedních literárních toulkách hodnotným Vančurovým dílem. V budoucnu by mohla být v Háji Vančurova pamětní síň…“
Věřím, že i v příštích letech bude Rozmarné léto zachováno. Chystáte letos nějaké změny v programu?
„Letošní 23. ročník slavnosti Rozmarného léta bude mít tradiční podobu. Průvod obcí, u pomníku Vladislava Vančury položíme květiny a poté bude následovat v Dohnálkově parku kulturní program. V něm se představí i folklorní soubory ze zahraničí – z Polska a Slovenska, nebudou chybět mažoretky z Ratiboře. Z našeho slezského regionu to bude národopisný soubor Bejatky ze Štítiny, tanečníci z kyjovického Sokola, cimbálovka z Háje… Podrobnosti a kontakty lze též nalézt na naší internetové stránce www.vancurovci.estranky.cz.
Tak 22. června určitě přijďte do Háje prožít opravdu krásné Rozmarné léto.“
S členy Sdružení Vladislava Vančury rozmlouval JOSEF ZLOMEK
Autor: JOSEF ZLOMEK
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)