Rozhovor s Descartem
Mladé dívky hovořily o chlapcích. Chlapci hovořili o mladých dívkách. Jejich matky hovořily o módě a milencích, jejich muži o milenkách, podnikání, golfu a dostihových sázkách. Politici a političky blábolili o svých kontraproduktivních zásluhách. Jistý cestovatel hovořil o místech, která nikdy nenavštívil, protěžovaná spisovatelka o tenké knížce, kterou snad napsala sama, filmový režisér o filmech, které nenatočí. Prognostik z nedostatku invence hovořil o událostech, které nemohl pamatovat. Televizní hlasatelky hovořily, protože jsou za to placené.
Starý pán kráčel mezi poli a hovořil s Descartem.
Cogito, ergo sum… Myslím, tedy jsem.
Pravdivá pohádka
Vězme, že pohádky nemilosrdně lžou. Lžou o spanilých princích, ve skutečnosti degenerovaných, namyšlených, vyfintěných, rozmazlených, ustrašených, hloupých jako rozeschlé necky. Kdepak vsednout na bělouše, ujíždět přes hory a doly, přibrousit těžký meč před kláním s devítihlavým drakem! Kdepak píchnout mravenečkům! Jedině snad píchnout zapálenou pochodní do mraveniště. Kdepak vymýtit křoví a probudit spící pannu, která příliš líbeznosti nepobrala a za dlouhé roky dřímoty je samá pavučina!
To ještě tak český Honza! Když z toho něco kouká.
Nápadná podobnost
František Josef I., rakouský císař, český a uherský král, zastánce absolutní moci, totálního klerikalismu a odpůrce veškerých demokratických snah, vládl dlouhých 68 let. Bez valného užitku. Vzato do důsledků – vládl špatně. Opíral se o šlechtické rody, které to s těmi v podzámčí nikdy nemyslely dobře, na čemž se nic nezměnilo do současnosti. Za ty dlouhé roky stačil jako nejvrchnější velitel prohrát všechny války, do nichž se pustil. (Že prohrál i tu poslední – se smrtí – mu v jeho věku nelze vyčítat.) V té době ovšem už zase měla jeho vojska v poli na kahánku. Jakož i celé mocnářství, zmítané nejen národnostními třenicemi. Stal se hanebně smutnou figurou dějin, neplodnou, opovrhovanou, posmívanou a především neschopnou jakékoli sebereflexe. Paralela s Nečasovou vládou je nasnadě. Také zhoršila vše, co se ještě zhoršit dalo. Nezůstane po ní nic, co by stálo za vzpomínku a za zmínku. A důsledky? Ty budou na dlouhé lokte!
Důmysl slavného básníka
Průvodkyně domem muže, jenž svým dílem vstoupil do historie, kyne odcházejícím návštěvníkům. Odnášejí si drobné suvenýry. Slovutný básník nejraději psal v noci. Pastýři zahnali do ohrady poslední zatoulanou ovci, dům k němu promlouval hlasem ticha. Za okny se třpytily blízké hvězdy jako poztrácené šperky. Když básník opravil poslední verš, odložil pero a uléhal k odpočinku, halasně se probouzeli ptáci.
Návštěvníci si prohlédli jeho portrét, portrét jeho první ženy, portrét jeho druhé ženy a půl tuctu jejich dětí, jeho knihy, stůl, šikmý rukopis, kalamář, kalendář, snář, dýmku, lože a pravou originální botu. Levou údajně za rakousko-pruské války sežraly myši. V myši se dalo věřit, jsou hladové neustále, souvislost s válečnými událostmi budila pochybnosti.
Návštěvníci odcházeli s vědomím, že viděli příbytek slavného básníka. Žádný z nich nepřiznal, že nikdy nečetl jediný jeho verš. A co hůř, neměli to ani v úmyslu.
Světlo
(S úctou k těm, kteří pro lidstvo skutečně něco udělali, po nichž by měla být nazývána města.)
Kdykoli rozsvítíme, neslyšně vstupují pánové Edison a Křižík. Usedají a družně mlčí o tom, jaké to bylo, když poprvé spatřili elektrické světlo. Za tichých nocí se stává, že v opuštěných ulicích znějí jejich mizející kroky.
Případ divočák
Ze čtvrtka na pátek, zrovna byl svátek, ukradli sousedce kance. Malého divočáka s poraněnou tlapou. Ohlásila krádež policii. Dostavil se jeden strážmistr se dvěma policejními psy. Psi se zajímali o sousedčinu fenku, strážmistr o způsob, jakým malého divočáka získala a dožadoval se předložení písemného vyjádření ochránců zvířat, myslivecké společnosti, veterinární správy, ministerstva zemědělství, obecního, živnostenského a finančního úřadu. Také jej zajímalo stanovisko hygieniků, zda divočáka chovala ve chlívku, který odpovídá požadavkům EU. Tím byl zájem policie vyčerpán. Po měsíci sousedka obdržela vyrozumění o odložení případu.
Od toho dne se však okolím potloukaly podivné postavy. Sherlock Holmes s dýmkou a doktorem Watsonem, slečna Marplová s bezelstným úsměvem, Hercule Poirot s knírem a buřinkou v ruce, Perry Mason doprovázený povadlou slečnou. Nescházel ani páter Brown převlečený za agenta 007 Jamese Bonda, James Bond převlečený za otylou Bertu Coolovou a poněkud humpolácký inspektor French ze Scotland Yardu, znající nazpaměť všechny jízdní řády britských drah od jejich zavedení. Využití takových znalostí v srdci české kotliny budilo pochybnosti, inspektor však hovořil anglicky a to mělo váhu. Možná se ve volných chvílích učil jízdním řádům na zrušených českých tratích, hodlaje jich využít při stáži v Mozambiku. Podle náhodných svědků spolu dotyční nevyměnili ani pozdravení; konkurenční prostředí k družnosti a spolupráci nenabádalo.
Včera večer okradli sousedku znova. Během noci zmizela její podnájemnice. Jistá slečna Marplová. Stará dáma, která by už měla mít rozum, sedět doma ve svém venkovském domě, hledět na blata či vřesoviště, popíjet čaj, plést punčochy a neplést se do kriminálních záležitostí. Časně ráno ji následovaly všechny ty svérázné existence. Jen s tím rozdílem, že nemizely potají, některé dokonce uspořádaly tiskovou konferenci. Sherlock Holmes vyjádřil pohoršení nad skutečností, že si nesměl během oběda zapálit v restauraci dýmku, aniž by výslovně zdůraznil, že je to pravou příčinou jeho odjezdu. Vehementně však argumentoval lidskými právy, s nimiž lze manipulovat i při jejich očividném dodržování, pokud to odpovídá politickému kurzu správce královské pokladny. Patrně mínil britskou. V tuzemské střežil správce pouze dlužní úpisy.
Pozdě v noci probudily sousedku podivné zvuky. Do rána se choulila pod peřinou a nezavřela oči, tetelíc se strachem. Za svítání spatřila svého již nikoli malého kance s poraněnou tlapou, spokojeně ryjícího ve skalce.
Po slečně Marplové se dosud pátrá. Nikdo však není ponoukán k nadměrné aktivitě. A jaký div! Po divočákovi bylo třeba pátrat, prase je chutná krmě!
Autor: FRANTIŠEK UHER
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |