Vrcholnou ukázkou (Lhotákova) kresebného pojetí je série čtyř set kreseb pod názvem Amerika, vzniklá na přelomu čtyřicátých a padesátých let, z nichž některé převedl i do olejomalby. Každý ze sta listů papíru je rozdělen do čtyř obrázků, v kterých autor evokuje svou osobitou představu podoby i života země, v níž sice nikdy nebyl, ale jíž se obdivoval pro pitoresknost krajiny a zvláště velkoměst, jež mu svým technicistním uspořádáním naplňovaly jeho individuální vizi dokonalé průmyslové civilizace.
   Tento jedinečný kreslířský soubor, nemající jinde obdoby, prohlížíme a čteme v něm s dějovým rytmem listování v leporelu, vyprávějícím o všem možném a nikdy neupadajícím do nudného schématu.
   Sama kresebná forma se u Lhotáka připodobňovala středověkým miniaturám s jejich bohatstvím epicky obsažných detailů ze sféry životních reálií. Odtud tato drobnokresebnost přecházela do umělcových obrazů malých formátů, jež v jeho malířském díle nápadně převažují.
   L. H. AUGUSTIN: Kamil Lhoták (Academia 2000, str. 268-269)


   Cyklus Amerika z roku 1951 tvoří čtyři sta kreseb formátu 9,5 x 8 cm, uspořádaných vždy po čtyřech na jednom listu hladkého polotuhého papíru, oříznutého na jednotný formát 24,5 x 19 cm. Listy jsou v pravém horním rohu autorem očíslovány arabskými číslicemi 1-100.
    Souboru předchází kaligraficky vykreslený titulní list („AMERIKA. 400 obrázků. Nakreslil roku 1951 Kamil Lhoták“), a dále motto celého díla, citát z románu Sherwooda Andersona Temný smích (vydání z roku 1927 v překladu J. Fastrové a A. Skoumala). Motto je napsáno v šesti řádcích psacím strojem a vlepeno na volný list, následující po listu titulním.
   Za Lhotákova života vyšlo tiskem pouze osm listů z celého souboru, a sice v revui Světová literatura, ročník 1957, číslo 2, jako volný doprovod básně Carla Sandburga Dobré jitro, Ameriko (v překladu W. Beranové a J. Koláře, v naší edici jde v pořadí po sobě o listy na str. 31, 32, 36, 37, 47, 49, 66 a 68). Tyto listy prošly tiskárnou, na jejich rubu je zřejmé grafikovo zakreslení a tiskárenské značky.
   Z rozhovorů s Kamilem Lhotákem, které jsem v sedmdesátých a osmdesátých letech zaznamenal na magnetofonové pásky, vysvítá, že Ameriku chápal jako zpracování a revokaci téměř všech svých výtvarných námětů z éry Skupiny 42 a z tří let, následujících po rozpadu skupiny. Promísil jimi motivy ryze „americké“, inspirované často četbou poezie (zejména zakladatelské antologie Arnošta Vaněčka Američtí básníci, vydané roku 1929 a znovu v rozšířené reedici roku 1946, a také rukopisných překladů Walta Whitmana, na kterých tehdy pracoval a půjčoval mu je Jiří Kolář). Jako faktografický zdroj lze částečně předpokládat i dvojdílný cestopis Berty Ženatého Země pruhů a hvězd z roku 1927, který ve své lhotákovské monografii uvádí L. H. Augustin. Malíř sám se však o něm ve vzpomínkových rozhovorech nezmiňoval.
   Pojetí kreseb jako sledu volných obrazů (asociací) má blíže k lyrické básni než k epice. Kamil Lhoták to v rozhovorech několikrát zdůraznil. Zároveň ale připomínal, že „je tam taky příběh“. Tím měl na mysli listy na stranách 22, 54, 55, 56 a zřejmě i 66 naší edice, kde se nejprve objevuje muž-mafián v klobouku s charakteristickou krempou, jak si v anonymním davu vyhlíží dívku s pruhovaným límečkem. Později muž vychází ze svého suterénního bytu, zvoní u dveří, vtrhne k vyděšené dívce, zabije ji a bez povšimnutí opět mizí mezi chodci na ulici. O promyšlenosti příběhové vsuvky svědčí, že muž a dívka se poprvé objevují na listu číslo 22 a celé drama se odehraje až na listech 54, 55 a 56. Vzniká tak jakási osa, kolem které množina výjevů rotuje. Touto osou je konkrétní lidský osud, vystupující na kratičký čas z bezejmennosti.
   Důležitá je kompozice obrázků na jednotlivých listech, řazených často do dvojic s významovým kontrapunktem (rozlehlé moře v protikladu k dětské lodičce na umývadle, chatrč a mrakodrap, pustota pouště a lidské mraveniště velkoměsta, dívka s chromou nohou a vytrénovaný hráč baseballu).
   Naše výstava představuje veřejnosti poprvé toto mimořádné dílo, završující v mnoha směrech jak městskou, civilizační linii programu Skupiny 42, tak i duchovní souběh a spolupráci jejích členů (Lhoták - Kolář). Osud celého kompletu sta listů Ameriky není pořadatelům výstavy znám, zveřejňují proto jeho dostupnou část, uloženou nyní v soukromé sbírce.

   Z katalogu výstavy Amerika v Numizmatické galerii ENA v Praze 1, Václavské nám. 21





Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)