Tisíce kotrmelců dobra i zla.
   Vinník za oběť prohlášen, zbohatlíci za úspěšné a schopné uznání a lid v podhradí vše s pokorou přijímá, aby neztratil co má.
   Tak kráčí dějiny a jejich vykladači se přou a přesvědčují spoluobčany, že každý z nich má pravdu. A nikdo nevyhlášen, který z nich to je.
   Pravda ruku v ruce s nepravdou rozkročeny nad pahorkem světa se dívají vždy, každá z jiného úhlu pohledu.
   Vězeň staví pomník svému vězniteli. Imunita proti bezpráví, lžím a soudnosti je jako antibiotikum, které ztrácí svoji účinnost.
   Stesk a bolest, samota a pohlavky, slovem či rukama, zůstávají stejné.
   Těžko rozlišit slzy štěstí a utrpení, leda podle pohledu očí a výrazu tváře, i když i ty, jako slzy, jsou často neupřímné.
   Zbohatlíci s miliony na účtech jsou ve svých srdcích nuzáci. Konzum je mrzačí.
   Klamání sebe samotných jim bourají iluze, v nichž neobstojí skutečný život v jeho roztodivnosti.
   A co bližní nás všech?
   Chudoba ani bohatství neodcházejí do záhrobí. Zůstávají v tomto světě, kde jsme všichni sledováni velkými bratry, všude přítomnými štěnicemi a kamerami, googly, džípíesemeskami, všelikými dotazníky, facebooky, twittery, skajpy, emailovou poštou.
   Ve světě je sedmnáct tisíc evidovaných atomových hlavic a x neevidovaných. Neveselá to příprava konce života mnoha druhů živých tvorů na modré planetě Zemi.
   A přesto přese vše je život krásný, jedinečný, nenahraditelný, nezničitelný.
   Stojí za to jej žít a bránit.
   Ani nelze vyjmenovat všechna pro.
   Ranní zpěv kosů v jarně orosené trávě, říkanka paci, paci, pacičky táty nebo mámy batoleti v postýlce či kočárku, tolerance dvou protivníků ať již jde o sousedy, v rodině, v obci, v parlamentu nebo mezi velmocemi, byť ne tak častá.
   Problémy a starosti máme proto, že žijeme. Nejsme nebožtíci, kteří již žádné problémy nemají.
   Pokud se hodnoty převádějí na peníze a ty se stanou modlou a jediným bohem, pánbůh s námi. Ale je nás stále dost, kteří jsme v tomto smyslu pohany.
   Ladné linie krásy žen nejen na obrazech a fotografiích, ale i v reálu.
   Pocit, když jsme někomu pomohli v jeho nouzi či ohrožení, anonymně k veřejnosti i k dotyčnému. Když jsme odolali pokušení spáchat něco nečestného, co nám mělo přinést nezasloužený prospěch.
   Klid a mír srpnové noci s nebem plným hvězd.
   Uvědomělá svoboda, která nezasahuje do svobody druhého.
   Uspokojení po dobře vykonané užitečné a ne zbytečné práci.
   Optimismus bez iluzí, které nemusíme ztrácet.
   Láska a přátelství, ať již jsou opětovány nebo ne.
   Nežít nikdy na úkor jiného člověka.
   A ještě další tisíce krás a hodnot pro.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]