Letos uplynulo již sto čtyřicet pět let od narození spisovatele Jindřicha Šimona Baara (7. 2. 1869). Jako mnoho jiných spisovatelů byl knězem (jiná možnost uplatnění nadaného a chudého člověka jeho doby nebyla). Jeho nejčtenějšími díly byly romány z Chodska: Jan Cimbura, trilogie: Osmačtyřicátníci, Paní komisarka a Lůsy. Svého času povinná školní četba.
Dědeček herce Zdeňka Štěpánka (národního umělce) Jan Nepomuk Štěpánek zemřel 12. 2. 1884, tedy před 170 lety. Dnes již není možno, pro běžného čtenáře, přečíst si něco z díla tohoto zapáleného divadelníka. Psal pro české obrozenecké divadlo (Břetislav První, Pivovár v Sojkově, Čech a Němec, atd.), překládal a upravoval cizí hry (celkem 140!). Později získal jakýsi monopol na dramaturgii divadel a stal se tak překážkou pro zvýšení jejich umělecké úrovně.
Spisovatel Jan Otčenášek zemřel 24. 2. 1979, před 35 lety. Jeho literární činnost měla „klíčový význam pro vývoj poúnorové prózy“. Jeho nejvýznamnější díla (Plným krokem, Občan Brych a Romeo, Julie a tma) jsou toho důkazem. „Prolomil schematické pojetí života tzv. budovatelské prózy“. Už v sedmdesátých letech („totalita“) se dokázal prosadit jako spisovatel z povolání. Jeho díla byla také zfilmována.
V loňském srpnu jsme si připomněli výročí úmrtí českého básníka Antonína Sovy. Letos tedy jen stručně připomínáme, že uplynulo sto padesát let od jeho narození (26. 2. 1864)!
Při tak významném výročí snad alespoň úryvek z básně A já zůstal, čím jsem byl:
Veliké programy pak jsem měl.
Na moře bych se byl vydal a země objevoval,
dunícím vlakem bych profičel pevniny, bouře tam vnes,
svobodu rád bych byl otrockým kmenům vybojoval -
ale já zůstal čím byl jsem, a neželel:
Dobrým já člověkem zůstal i dobrým kolečkem,
u svého řemesla, za svým praktickým stolečkem…
Před sto šedesáti pěti lety (27. 2. 1849)se narodil Václav Beneš, jenž později přijal přídomek Třebízský. Přestože byl katolický kněz, vysoko hodnotil dobu husitskou! Nejlepším jeho dílem jsou Bludné duše. Svým vlastenectvím, lidovým postojem a obranou nejvyšších lidských i národních hodnost působil na široký okruh čtenářů. Dalšími známými díly jsou: V červáncích kalicha, Trnová koruna, V předvečer pětilisté růže. V Klecanech u Prahy, kde působil, má pomník.
Významného výročí, sto padesáti let narození, Josefa Svatopluka Machara, si připomínáme 29. 2. (*1864). Začínal, jako většina literátů, příspěvky do novin a časopisů. Hodnotit dílo a vývoj tohoto básníka je obtížné, neboť prodělal několik názorových proměn. Nejvýznamnější díla: Tristum Vindobona, Golgata, Zde by měly kvést růže, Konfese literáta (líčí stavy a pocity mladého člověka). Většinou hodnocen jako bezvýchodný pesimista, ale lze jej snad označit také jako realistu - jako autor Smutné perspektivy (před sto lety) by uspěl i dnes!
… Náš národ!.. Bez kormidla, cíle, vesla
se před přístavem vrahů potácí,
zprava i leva lapá fráze, hesla,
v nichž všechnu sílu ztrácí…
Autor: vp
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |