V tomto roce si lze připomenout dvě výročí, sice především hudebního skladatele, ale i hudebního kritika a autora libret Bedřicha Smetany. Druhého března sto devadesát let od jeho narození (1824), a 12. 5. sto třicet let od jeho úmrtí (1884)! Ani tento velikán české, ale i světové hudby neušel hnidopišství současných vykladačů jeho života a díla. Snižováním jeho kvalit jako člověka i hudebníka se snaží odkázat českou kulturu kamsi na okraj světa!

   Na tento měsíc připadá výročí sto dvaceti let od narození Františka Kubky (4. 3. 1894). Jeho dílo jsme si připomněli, v souvislosti s výročím jeho úmrtí, v letošním lednovém medailonku!
   V jeho knize Říkali mu Ječmínek lze zaznamenat asi první zradu anglických vládců na českém národě. Při stavovském povstání proti Habsburkům odmítli svou pomoc, přestože českou královnou byla anglická princezna Alžběta. Mají tak podíl v porážce na Bílé hoře i na všem, co následovalo. Obdobná situace jako téměř o 320 let později!

   Také život a dílo Josefa Holečka jsme si již v tomto cyklu připomínali v souvislosti s výročím jeho narození (O-K č.16/2013). Letos si připomínáme, že uplynulo od jeho úmrtí osmdesát pět let (6. 3. 1929).

   Letos uplynulo dvě stě patnáct let od narození velkého českého vlastence Františka Ladislava Čelakovského (7. 3. 1799). Také on musel usilovně pracovat, aby se v životě prosadil a našel svou cestu. V jeho případě to byla tendence „přimknout se k tradici lidové slovesnosti“. Zřejmě především jeho básnické sbírky Ohlasy písní… mu získaly trvalé místo v české literatuře! Nelze však pominout ani jeho činnost folkloristickou a sběratelskou. Jeho nesporné zásluhy o českou literaturu byly promítnuty i v tom, že se jeho jméno objevilo na fasádě Národního muzea.

   V loňském zářijovém medailonku jsem opomněl připomenout narození českého básníka Otokara Březiny (13. 9.1868) - bylo to 145 let. Letos 25. března si můžeme připomenout, že od jeho úmrtí (25. 3.1929) uplynulo osmdesát pět let. Jeho názorové proměny jsou zřejmé z jeho tvorby: Tajemné dálky (hledání smyslu života), Svítání na západě (pochopení života očekává až po smrti), Větry od pólů (oslava kosmických sil); proměňuje se i jeho chápání významu jednotlivce (Stavitelé chrámů) a všech lidí (Ruce). Jeho vývoji se nelze příliš divit, protože i současníci (XXI. století) mají s tím problémy (mnohdy jen pro získání významnějšího uplatnění)!

   Karel Konrád se narodil před sto patnácti lety (28. 3. 1899). Počátky jeho tvorby jsou charakteristické poetistickou poezií. Nejvýznamnějším dílem zůstal jeho protiválečný román Rozchod! Jeho literární činnost byla však rozsáhlá (Postele bez nebes, Epištoly k nesmělým milencům…). Věnoval se i žurnalistice.

   O českém písmáku Martinu Kuthenovi ze Šprinsberka nevíme, kdy se narodil, ale ví se, že zemřel 29. 3. 1564, tedy před čtyřmi sty padesáti lety! Málo známý humanistický spisovatel se zapsal do naší literatury vydáním díla Kronika o založení země České… (1539). Jeho dílo není hodnoceno příliš příznivě, protože se vyhýbal „ožehavým“ tématům. Nebyl a není sám!

   Před sto deseti lety (30. 3. 1904) se narodil spisovatel Josef Heyduk, již málo známý autor povídek (Bosorka aj., které se najdou už jen v antikvariátech) a románu Strach z lásky, a spoluautor Osamělého nebe (s manželkou Růženou). Letos v lednu (29.) uplynulo od jeho smrti 20 let.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]