Definujme bezdomovce jako člověka, který se v životě propadl hluboko, až pod chudinské ubytovny hrazené zmrzlým postáváním na nároží s Novým prostorem.
Pochopitelně vlastním zaviněním. Naše společnost bezdomovce nevytváří, pouze je neskrývá.
Pozitivní druh bezdomovce se bez prodlení aktivně odrazí k úrovni, na níž už si zasluhuje najít napřaženou pomocnou ruku.
V kdejakém časopise vědí, jak na to.
Přišel jste o práci?
Stanovte si pevný denní režim!
Najděte si koníčky. Zapište se do jazykové školy a do golfového klubu.
Takto osvícený bezdomovec vyleze časně ráno z teplovzdušného kanálu a po krátké rozcvičce si vyslouží almužnu poctivou prací. Ať odhází sníh! S penězi pak vstoupí do internetové kavárny, aby ovládnutím nových technologií zvýšil svou tržní cenu.
Negativní bezdomovec.
To jsou ty čpící hromady hadrů a igelitek nešťastně plácnuté na sedadlo ranní pražské tramvaje číslo devět. Negativního bezdomovce ani nenapadne, aby silnou vůlí a otužováním zvítězil nad nemocí či životním otřesem. Jen natahuje požadující ruku k daňovým poplatníkům.
Pomocnou ruku si nezaslouží. A věnovat mu úkol?
Nejprve musíme spáče probudit. A to by se nemusel zachovat vlídně! Ledaže si včas všimne, že mu podáváme pětistovku.
Nevím, co pomůže, když si všimne, že mu dáváme domácí úkol.
A co pak? Co si almužník s darovaným úkolem počne? Dá se s ním zaplatit v sámošce krabicové víno? Prodavač by pak úkol vydal dalšímu zákazníkovi zpátky na stovku.
Na konci obchodního dne ponese poslední držitel domácí úlohu s ostatní tržbou do banky… a tam ji nevezmou, že už je ošoupaná.
To ten pozitivní bezdomovec, ten, co si na sedadle ranní devítky promrskává frázová slovesa… tomu by byla radost nějaký domácí úkol věnovat. Určitě by ho dobře využil.
Jak ho jen potkat v ranní devítce?!
Musel by si do ní přesednout z této státotvorně idiotské fantazie.
Autor: EVA EISELTOVÁ
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)