Když ve světě dnes uznávaný český fotograf František Drtikol, jehož fotografie jsou předmětem pozornosti sběratelů v tuzemsku i v zahraničí, 13. ledna 1961 zemřel, o jeho odchodu téměř nikdo nevěděl. Pouze kratičká zpráva v měsíčníku Československá fotografie byla jediná, která připomněla odchod umělce, jenž přestal fotografovat již v roce 1935.
   František Drtikol se narodil 3. března 1883 v Příbrami, tedy před 130 lety. Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze sáhlo do svých sbírek a připravilo k tomuto výročí neobvyklou výstavu autorových bromografií. Expozice připomíná zajímavé údobí fotografova života, kdy spolupracoval s firmou BROMOGRAFIA v Poděbradech. Výstavu bromografií lze až do 21. dubna navštívit v Galerii Josefa Sudka, vlastně v jeho bývalém bytě v Úvoze. Bromografie z 2. poloviny 20. století nabízejí také biblické představy Evy, stejně tak Salomé a další roztančené akty s modelkami ve spojení s geometrickými prvky. Z tváří žen na fotografiích lze vyčíst tušené milostné vzrušení, ale stejně tak touhu. Někoho možná překvapí počet modelek, které se nebránily zachycení v rouše Evinně. Moderní geometrické dekorace pro spojení s ženským tělem byly připraveny v dílnách Národního divadla. Takto pořízené fotografie jsou v současnosti příznivě hodnoceny coby náš moderní přínos do vývoje fotografie v Evropě. Mimochodem, některé modelky byly dokonce tanečnicemi.
   O dnes světoznámém fotografovi moderních aktů F. Drtikolovi se společnost dozvídala až mnoho let po jeho odchodu. Ve svých pamětech na něho vzpomíná také obyvatel pražského Spořilova spisovatel Adolf Branald, když se Fráňa, jak fotografa nazývali příbuzní, přistěhoval do stejné čtvrti. V nájemním domku v Jihozápadní V. se F. Drtikol usadil se svojí ženou, bývalou tanečnicí, a dcerkou. Proměnil se v mystika a začal koketovat s buddhismem a jógou. Obyvatelé Spořilova brzy přivykli jeho stojící a meditující postavě na rovné střeše domku. Po své smrti v lednu 1961 prý po sobě zanechal také fotografie nahotinek na schodišti v domě, kde bydlel…
   Rok 1926 a následující se jeví jako nejšťastnější a nejplodnější období Drtikolovy tvorby. Jeho pražský ateliér ve Vodičkově ulici prosperoval a F. Drtikol se tehdy projevil i jako schopný živnostník. Už se mu totiž nevyplácelo zhotovování dalších zvětšenin, a proto navázal spolupráci s firmou v Poděbradech. V tamních laboratořích vzniklo z jednoho negativu až několik desítek kopií. Ty se dnes objevují na aukcích v tuzemsku a v zahraničí. Stejně tak se nyní prezentují v Galerii Josefa Sudka.
   Zhotovení podobizny v Drtikolově ateliéru mělo svoji váhu. Nejedna osobnost veřejného života do něho našla cestu, včetně T. G. Masaryka.
   Fotograf F. Drtikol byl umělcem secesním, i když jeho tvorba se postupně proměňuje. Koncem 20. let minulého století v Paříži vyšlo výpravné album jeho aktů, dnes téměř nedosažitelné. Jeho dílo se nesmazatelně zapsalo do dějin naší i světové fotografie.
   Zápisky F. Drtikola nesou název Oči široce otevřené. U hesla Zkamenělý okamžik fotograf napsal: „Vloudivší se sluneční paprsek, lampa náhodou jinam postavená dá stokrát viděné věci novou tvářnost, známému obličeji nový výraz, a hned se rodí myšlenka z myšlenky. Nikdy nesmí být člověk pohodlný, lhostejný k podobným zásvitům krásy; musí je sbírat, střádat, zpracovávat, protože za chvíli zmizí jako stopy v písku.”



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)