Chilský levicový zpěvák, skladatel a divadelní režisér Víctor Jara [víktor chara] se narodil 28. září 1932. Jara byl spolu se zpěvačkou Violetou Parrovou a skupinami Inti-Illimani a Quilapayún [kilapajún] představitelem chilského Nového hudebního hnutí. Jeho matka Amanda byla učitelka, otec Manuel pracoval v zemědělství. Jara vyrůstal na venkově, ve vesničce Lonquén. Do smrti matky, která byla jeho první učitelkou hry na kytaru, navštěvoval necelý rok církevní seminář.
   Roku 1953 se stal členem Univerzitního chilského sboru. Podílel se zde především na přípravě opery Carmina Burana. V té době začal sbírat chilské lidové písně. V roce 1956 hrál v pantomimě.
   V letech 1956 až 1962 studoval Divadelní institut Chilské univerzity (ITUCH, Instituto de Teatro de la Universidad de Chile). O rok později se stal členem skupiny lidových zpěvů a tanců Concumén [konkumén], se kterou pořídil své první nahrávky. Roku 1959 hrál divadlo v Argentině, Uruguayi, Venezuele a na Kubě. V roce 1960 už sám režíroval Machiavelliho Mandragoru. Roku 1961 poznal spolu s Concuménem Holandsko, Francii, Sovětský svaz, Polsko, Rumunsko, Bulharsko a Československo.
   V letech 1963 až 1968 působil jako ředitel Akademie lidové kultury v Nunoi.
   Od roku 1963 do roku 1970 byl také jedním z vedoucích Divadelního institutu Chilské univerzity. Zde až do své smrti učil a režíroval.
   V letech 1966 až 1969 pracoval jako umělecký vedoucí hudební skupiny Quilapayún. Roku 1966 vyšla Jarova první samostatná dlouhohrající deska nazvaná jednoduše "Víctor Jara". O rok později byl pozván do Anglie, kde za svou divadelní režii dostal Cenu kritiky. Také byl oceněn Stříbrnou deskou společnosti Emi-Odeón. V roce 1970 vystupoval v Berlíně a účastnil se Prvního kongresu latinskoamerických divadelníků v Buenos Aires. Vystupoval na televizních obrazovkách v Mexiku, Kostarice, Kolumbii, Venezuele, Peru a Argentině. V letech 1972 a 1973 působil jako skladatel v chilské televizi.
   Roku 1972 organizoval na Národním stadionu v Santiagu velkolepou oslavu u příležitosti udělení Nobelovy ceny Chilanu Pablo Nerudovi. Vystupoval na Kubě a v Sovětském svazu.
   V roce 1973 se aktivně účastnil předvolební kampaně na straně hnutí Lidová jednota (La Unidad Popular), seskupení levicových stran, včetně Socialistické strany Chile a Chilské komunistické strany, které bylo u vlády v zemi od roku 1970, kdy první demokratické chilské volby vyhrál Salvador Allende. Jara otevřeně vystupoval proti fašizmu a občanské válce, která zemi, zmítané ekonomickou krizí, hrozila.
   12. září 1973 byl spolu s žáky a profesory univerzity, kde působil, zajat Pinochetovými ozbrojenci. Následně byl převezen na Národní stadion v Santiagu de Chile a mučen. 16. září 1973, pár dní před svými 41. narozeninami, byl zavražděn příslušníky vojenské policie.

Návrat
na hlavní stránku