|
|
 |
|
ZNIČILA SI ŽIVOT KVŮLI PENĚZŮM / MOSARĎA PESKE O DŽIVIPEN ANGLO LOVE
Ilona Ferková
Přeložila: Helena Sadílková |
 |
|
V jednom městě bydlela jedna romská rodina. Žili si moc pěkně, muž pracoval a všechny peníze dával svojí ženě. Jeho žena ale neuměla s penězi hospodařit, všechny je rozházela a ještě nadělala dluhy. Ta žena měla dvě děti.
Jednou muž ženě povídá: "Podívej, už toho mám dost. Já se dřu jako kůň, a ty si klidně všechno za týden utratíš a ještě děláš dluhy? Tak to ne! Odteď budeš pěkně spořit a každý měsíc odneseš jednu tisícovku na knížku. Za rok tam tak musím nastřádat pěkné peníze."
A tak to žena dělala, jak jí muž poručil. Donesla tisícovku na knížku, ale hned druhý týden ji vyzvedla a utratila za jídlo. Muž se zatím chlubil před ostatními chlapy v práci, že si ukládá na knížku a že si za rok koupí auto.
Uteklo půl roku a on se ptá: "Ženo, kolik už tam na té knížce máme?" V ní by se krve nedořezal. Celá zbledla, ale rychle ze sebe vysoukala: "Šest nebo sedm tisíc." A muž si celý pyšný zamnul ruce.
Chudák ženská nevěděla, co má dělat, tak zašla za kmotrou a svěřila se jí se vším, co provedla. Kmotra jí na to povídá: "Poslechni, co budeš dělat? Tolik peněz neseženeš, nikdo ti tolik nepůjčí... Zbývá ti jenom jedno. Tady v Čechách ti dají dva tisíce, když se necháš podvázat, abys už neměla děti. Ale doma, na Slovensku, tam za to dávají i pětadvacet tisíc. Tak si zajeď domů, ať ti to udělají tam."
Cestou domů žena přemýšlela, co má udělat. Bála se svého muže. "Ale co, mně dvě děti stačí. Udělám to tak, jak mi poradila kmotra." Večer řekla manželovi: "Podívej, musím zajet domů za mámou. Psala, že je nemocná. Tak tam na týden pojedu."
"Jen si jeď, ale děti vezmi s sebou."
Tak se s dětmi sebrala a odjela za maminkou na Slovensko. Nikomu nic neřekla, zašla za doktorem, že už nechce další děti a že chce podvázat. Doktor s ní sepsal žádost a ať si přijde lehnout hned zítra. Matce řekla, že musí jít do špitálu. Jinak nic. Všechno udělala v tajnosti. Odoperovali ji a nikdo nic nevěděl. Za týden se vrátila domů, jako by se nic nestalo.
Ale chodila po bytě jako tělo bez duše. Muž se jí pořád ptal: "Copak je ti? Nejsi nemocná?" Žena mu odpovídala: "To nic není."
Nikdo o ničem nevěděl, jenom kmotra. Mužovi to nešlo do hlavy, že je jeho žena taková divná. A tak zašel za kmotrou poptat se, jestli o něčem neví. Vyptával se tak dlouho, až mu kmotra všechno řekla.
Muž oněměl: "Tohle že udělala kvůli penězům? Já ji zabiju!"
"Kmotře, jen ji nechej, to všechno, že se tě tak bála."
Přišel domů a hned se pustil do ženy: "Cos to, prosím tě, udělala?!"
Začal ji mlátit, nadávat jí, vyhazoval ji z domu. Omdlela. Teprve potom přestal. Probral ji, i jemu samotnému jí přišlo líto, už s ní mluvil hezky: "Jak jsi to mohla udělat? Vždyť jsi mi mohla říct, že jsi ty peníze utratila, však já bych tě nezabil! Víš vůbec, cos to udělala, že už nikdy neporodíš žádné děti?"
"Promiň mi to, prosím tě, já vím moc dobře, jakou hloupost jsem udělala. Teď už s tím nic nenadělám. Taky vím, že mi to nikdy neodpustíš a že když tě to popadne, budeš mi nadávat a mlátit mě."
Za čtrnáct dní jí přišly peníze. Nebylo to dvacet tisíc, ale osm. Zdravá ženská si zničila život kvůli penězům.
|
|
Mosarďa peske o dživipen anglo love
Andre jekh foros dživelas jekh romaňi fameľija. Dživnas peske mišto, o rom kerlas buťi u delas o love sa la romňake. E romňi na džanelas le lovenca te chulajinel, ta savoro rozkerlas u mek la sas kamišagos. Ala romňa sas duj čhavore.
Jekhvar phenel o rom la romňake: "Šun man, imar kada, so tu keres, hin dost. Me kerav sar graj u tu o love tel jekh kurko rozkeres a mek kamišagos? Oda na! Akana chulajineha a sako čhon hordineha ezeros pre kňižka. Dži aver berš man musaj te avel bare love."
No ta kerlas e romňi avkes, sar phenďa o rom. Lidžalas ezeros pre kňižka, aľe takoj aver kurko lelas avri u rozkerlas pro chaben. O rom pes ašarlas le muršenge andre buťi, kaj thovel pre kňižka a aver berš cinla motoris.
Pregeľas jepaš berš u phučel: "Romňije, keci imar amen hin pre kňižka love?" Andre romňi sar te thoďahas e čhuri. Parniľa u sigo phenel. "Šov abo efta ezera." O rom baripnaha čuchinlas o vasta.
E romňi na džanelas, so te kerel, ta geľa ke kirvi u phenkerďa lake savoro, so kerďa. E kirvi lake phenel: "Šun, so kereha, ajci love na stradeha, ňiko tut na dela. Ča jekh veca šaj keres. Adaj pro Čechi den duj ezera, te pes mukeha te podphandel, kaj tut te na avel čhave. Aľe khere, pre Slovensko, den až bišupandž ezera. Ta dža khere u mi keren tuke odoj."
Geľa e romňi khere the gondoľinlas, so kamel te kerel. Le romestar daralas. "No so, mange kala duj čhave stačinen. Kerava avke, sar phenďa e kirvi." Pre raťate phenel le romeske: "Šun, more, musaj mange khere te džal te dikhel la da. Pisinďa, hoj hiňi nasvaľi. Ta džava pre jekh kurko."
"Ta dža, aľe le čhaven le tuha."
Skidľa pes le čhavenca u geľa pre Slovensko ke daj. Na phenďa ňikaske ňič, gejľa ko doktoris, hoj imar čhaven na kamel a hoj kamel te podphandel. O doktoris laha pisinďa e žadosťa a kaj te avel tajsa imar te pašľol. La dake phenďa, hoj mušinel te ačhol andre špitaľa. Aver ňič. Savoro kerďa počoral. Operinde la a ňiko ňič na džanelas. Pal jekh kurko avľa khere, sar pes ňič te na ačhiľahas.
Aľe phirlas sar učhal pal o kher. O rom latar phučelas: "So tute? Na sal nasvaľi?" E romňi phenelas: "Oda ňič nane."
Ňiko olestar na džanelas, ča e kirvi. Le romeske na džalas andro šero, hoj leskeri romňi ajsi aver. Ta gejľa pal e kirvi u phučľa latar, či vareso na džanel. Ajci phučelas, až e kirvi leske phenďa savoro.
O rom ačhiľa sar kašt: "Kada kerďa anglo love! Imar me la murdarav!"
"Ma ker, kirvo, oda sa ča daratar."
Avľa khere a chudľa pes andre romňi. "S'oda tu kerďal!?" Chudľa la te marel, te rakinel lake, andal o kher la avri čhivelas. E romňi mengľisaľiľa. Akor la preačhiľa te marel. Sar la visarďa, imar čino kovľiľa, ta šukares vakerlas: "Soske kada kerďal? Šaj mange phenďal, hoj o love rozkerďal, ta na murdarďomas tut. Džanes, so tu kerďal, hoj imar ňigda na ločhoha čhaven?"
"Prebačin mange, me džanav, hoj kerďom diliňipen. Imar pes na del ňič te kerel. Džanav mišto, hoj mange na omukeha, hoj kana tuke avela andro šero, ta mange rakineha the mareha man."
Tel o duj kurke chudľa o love. Na sas biš ezera, ča ochto ezera. Sasťi romňi peske mosarďa dživipen anglo love.
|
|
|
|
|
|
|
