|
|
 |
|
OHNÍČEK / JAGORI
Olga Giňová
Přeložila: Marie Bořkovcová |
 |
|
U ohně seděli všichni Romové i malé děti. Ohníček jim hořel, jiskry létaly.
Jeden starý muž povídá: "Ej, lidi! Jak je nám dobře, dokud si ještě můžeme rozdělat oheň! Až si netroufneme ani oheň rozdělat, nebude to s námi dobré. Teď jsme svými pány. Můžeme si zahrát, zazpívat, zatancovat. Dokud tak budeme žít, bude to dobré."
Pak povídá Lájošovi: "Přines housle, zahraj, my zazpíváme."
Lájoš povídá: "Jakou písničku chcete, strýčku?"
Starý povídá: "Tuhle písničku ty neznáš. Jen hraj, Lájoši, já ti ji zazpívám! Poslouchej:
Požehnal mi Pán Bůh,
dal mi spoustu dětí,
co si s těmi dětmi počnu?
Žena mě nechce
ani moje děti,
dneska je jiný svět,
těžko se v něm žije."
Lájoš ho poslouchal jako Pánaboha, tekly mu slzy. Vzal housle a začal hrát. Starý muž mu zpíval. Všichni, co seděli kolem ohně, všichni plakali.
Když dozpíval, řekl: "Lidi, ta písnička, to je svatá pravda, co se v ní zpívá."
U ohně seděl také Šándor, i on začal zpívat táhlou píseň.
"Zemřela mi ženuška,
aj, zůstaly mi čtyři děti.
Aj, Bože, co si já, ubožák, počnu?
Vezmu si jinou ženu,
z Československa."
Romové jenom valili oči, jak krásně ti staří zpívají. Když jim ohníček dohořel a už chtěli jít spát, starý povídá: "Nikdy nezapomeňte na naše romství, nikdy nedopusťte, aby naše romské písničky vymizely. Vzpomeňte si na moje slova, až už mezi vámi nebudu."
|
|
Jagori
Bešenas paš e jag o Roma savore the o cikne čhavore. E jagori lenge labolas, andal o iskrici chuťkernas.
Phenel jekh phuro manuš: "Ej, manušale, manušale! Mištes amenge, medig amenge šaj thovas jagori! Sar amenge na tromaha jagori te thovel, na ela amenca mištes. Akana sam amare raja. Šaj peske bašavas, šaj peske giľavas, šaj peske khelas. Mištes amenge hin," phenel o phuro, "medig šaj avka dživas."
Paľis phenel le Lajošiske: "An ča e lavuta, bašav, amen giľavaha."
O Lajošis phenel: "Bači, savi giľi kamen, kaj te bašav?"
O phuro phenel: "Oja giľi na džanes. Bašav, Lajoš, me la tuke giľavava! Ta šun:
Hadinďas man o gulo Del
mire čhavorenca,
u akana so te kerel mire čhavorenca?
Na kamel man miri romňi
de, aňi mire čhave,
akanakes baro svetos,
phares hin te dživel.
O Lajošis les šunelas sar le Devles, o apsa lestar perenas. Iľas e lavuta a chudľas te bašavel. A o phuro leske giľavelas. Savore, so bešenas paš e jag, savore rovenas.
Sar dogiľaďas, phenel: "Manušale, oja giľi hin sa čačipen, so pes andre giľavel."
Paš e jag bešelas the o Šandoris a ov tiž chudľas te giľavel halgatovos. A giľavelas:
Muľas mange mri romňori,
jaj, ačhle mange štar čhavore,
jaj Devla, jaj, so mange,
so me čoro kerava?
Lava mange avra romňa,
andal e Československo.
O Roma ča o jakha avri dine, hoj avka šukares ola phure manuša giľaven. Sar imar lenge e jagori dolabolas u kamenas imar te džal te sovel, phenel o phuro: "Šoha ma bisteren amaro romipen, šoha ma domukhen, kaj o romane giľa te našľon. Leperen pre mire lava, sar imar na avá maškar tumende."
|
|
|
|
|
|
|
