|
|
 |
|
AGO, AGO, TVÉ ČERNÉ OČI... / AGO, AGO, TRE KALE JAKHA...
Elena Lacková
Přeložila: Milena Hübschmannová |
 |
|
I.
Deži
Ago má, s očima jako černé víno,
přísahám ti, že tě mám k smrti rád.
Aga
Jsem prohnaná, Deži, najdi si jinou.
Deži
Jsi krásná a poctivá! Cožpak mě nemůžeš milovat?
Už jsem ti ustlal lože ve svém srdci.
Aga
Ty bys mě bil, Deži! A pak, Jula je mi milý -
ty jeho housle mi hlavu pobláznily.
Deži
Jak bych tě mohl bít? Líbám tvoje vlasy,
nemůžu se nasytit tvé krásy.
Víš, kolik nocí jsem pročekal pod vašimi okny?
Mé srdce chřadne, vadne, ty jediná jsi pro mě lék.
Aze kanou slzy.
Deži
Ty pláčeš pro Julu? Víš, co má frajerek?
Nevěř mu, kouzlem tě spoutal,
pohrává si s tebou a opustí tě.
Aga
Bolí mě hlava, Deži, nevím, kudy kam.
Deži
Ago má, obě své oči za tě dám!
Vzal ji do náručí, nese ji do lesa.
Objímá Dežiho a myslí na Julu.
Zapadlo slunce, měsíc chladem plane.
Sami! Celou noc milovali se pod hvězdami.
Netuší Deži, proč má Aga oči uplakané,
neslyší, jak listí zlověstně šustí.
Deži
Teď jsi má žena, Ago, nikdy tě neopustím.
II.
Za dvě neděle svatbu vystrojili,
jak velcí páni jedli a pili,
hudba a tanec, čapáše tleskají,
děti se dospělým pod nohama motají.
Pyšný ženich Deži nevěstu vytáčí,
jen Jula je zachmuřený - housle jeho pláčí.
I Aga s pláčem u cimbálu zpívá, s ní všichni Romové.
Deži si myslí, že pláče, protože se loučí s domovem
a slíbává jí slzy z tváří.
Deži
Ženo má, tvoje krása jak sluneční vlasy září.
III.
Uběhl rok. Jaro, léto, podzim
a zimu Pán Bůh dal.
A v zimě Romové vystrojili bál.
Děvčata krásná, až se tají dech,
svěží jak zjara listí na stromech,
chlapci kravaty, po pansku načesaní.
Aga jak vznešená paní, sukně až k zemi.
Julovy zraky ji sledují - přede všemi!
Deži jako by nebyl, nikdy ho neměla ráda.
Venku za domem Julovi do náruče padá.
Jako dva ohně hoří, nad nimi obloha.
Ach Ago prokletá, Ago ubohá.
Deži svou ženu hledá jako by rozum ztratil.
Stará
Jdi ven a uvidíš. Však ono se jim to vrátí!
Deži Julovy housle
na padrť rozdupal.
Deži
Ať ho stihne smrt!
Převrhl cimbál, basu rozštípal,
namísto July Julova bratra spral,
jak smyslů zbavený kolem sebe bije.
Stará
Jaj, lidi, lidi, už je tu policie!
Ať ti vytečou oči, ty děvko zatracená!
Vším jsi vinna jen ty! Ať s tebou Pán Bůh slitování nemá.
Venku se Aga v Julově náručí směje a pláče
Aga
Násilím přiměl mě, abych mu byla ženou,
nechtěla jsem ho - a teď mám cestu otevřenou.
IV.
Dežiho odvedli do vězení, na rukou těžká pouta.
Sedí ve vězení, drobné slzy roní,
smutné myšlenky se černou hlavou honí.
Deži
Jediné psaníčko nenapsala mi,
sám a sám sedím mezi chladnými stěnami.
Ve vězení okénko a v něm mříže,
tím okénkem Deži hledí, na srdci tíže.
Deži
Přijď za mnou, sladký sne, přijď za mnou,
jenom dej, aby skutečnost nebyla skutečnou.
Dežimu se zdá o Aze.
Deži
Jsi tady, Ago? Já tě slyším, jak zpíváš!
Vidím tě, vidím, jak s láskou se na mě díváš.
Jak malou holčičku do náruče jsem tě zdvih,
tvoje oči se smály, viděl jsem štěstí v nich!
Vzpomínáš? Pršelo a ty ses zimou chvěla,
pod kabát jsem tě schoval, hřál teplem svého těla,
doma's mě objala, pak jsme se milovali,
jeden druhému jsme do rána na srdci spali.
Snažně tě prosím, má ženo, počkej na mě,
za rok se vrátím domů.
V.
Aga umírá láskou k Julovi a na Dežiho docela zapomněla.
Lidé jí klnou, kvůli ní se Dežimu domovem stala vězeňská cela.
Aga s Julou se domluvili, že spolu utečou.
Měsíc jim cestu ukazuje,
vítr si v listí smutně prozpěvuje.
Jula
Před tváří měsíce, Ago, přísahej na kolenou,
že až do smrti budeš mou věrnou ženou.
Aga
Deži se vrátí domů!
Jula
Deži je nuzák - a já jsem hudebník!
S ním budeš živořit - vedle mě budeš žít.
Obnaž si kolena, poklekni, rozpusť si vlasy
a přísahej, že mě nikdy neopustíš.
Na kolena klekla, vlasy rozpustila.
Měsíc potemněl a obloha se stříbrem slz zalila.
Aga
Přísahám, že tě nikdy neopustím.
VI.
Deži se po roce vrací z vězení.
Své ženě koupil zlaté náušnice,
hedvábnou blůzu, sukni, květovaný šátek, lakové střevíce.
Deži
Každou noc se mi, má ženo, o tobě zdálo,
mé vyprahlé srdce v tvých slzách okřívalo.
Z dálky se blíží a už ho stará čeká na cestě.
Stará
Jen nepospíchej, Deži, Aga utekla s Julou do světa!
Deži
Má bolest do jejich srdcí! Ta děvka prokletá.
Bere velký nůž a vydá se hledat Agu.
Deži
Ach Bože, Bože, proč k smrti mě neodsoudili?
Proč na vrata věznice sto zámků nepověsili?
I kdybych vás měl pod černou zemí hledat,
já si vás najdu - běda ti, Ago, běda!
Celé měsíce je hledal po lidech,
po cestách, po lesích bloudil, přes trní, po kamení.
Až za jednou osadou v trávě při setmění
se ozývají housle - a Aga zpívá.
Aga
Po kamení voda teče
a krev z mého srdce teče,
teče, teče, protože musí,
ale můj hřích neodnese.
Deži
Pojď se mnou domů, Ago!
Aga
Deži! Ne, přísahala jsem Julovi.
Deži
Já jsem tvůj muž! On je jenom tvůj milý.
Aga
Svá srdce jsme navěky propojili.
Deži
Jenom tě poblouznil tou svou hrou mámivou,
stovky jich poblouzní, přestane tě mít rád,
a ty pak budeš tiše jen slzy polykat.
Ne! Přestaňme trpět, má ženo, já i ty!
Deži bere nůž, bodne ho Aze do srdce a sám na ni padá.
Jula k nim běží, chce Dežiho zvednout -
na probodnuté Aze leží Deži zabitý.
Stará
Ach lidi, nesuďte je přísně, mějte slitování!
Vítr jim zpívá pohřební písně,
stromy se nad nimi sklání,
hvězdy je omývají světlem odpuštění.
A Jula? Jeho blouznivé housle už nikdy nezazněly
a nikdy nevrátil se domů.
A přece ty tři děti neumřely -
žijí v příbězích Romů.
|
|
Ago, Ago, tre kale jakha...
I.
Dežis
Ago, tire kale jakha sar drakha,
vera tuke lav, hoj tut zorales kamav.
Aga
Palemarďi som, Deži, arakh tuke avra.
Dežis
Na paťav tuke, paťivaľi sal, ča man kam,
andre miro jilo kerďom tuke than.
Aga
Me kamav le Julos, tu man mareha,
leskeri lavuta mange o šero diliňarďa.
Dežis
Na marava tut! Čumidava tre bala,
pal tiro šukariben merav andre žaľa.
Keci raťa užaravas tel tumari blaka!
Mro jilo nasvaľol, kamav tut bares,
ča tu man šaj sasťares.
La Agake peren o apsa andral o jakha.
Dežis
Ma rov pal o Julos, hin les but piraňa.
Ma paťa leske, jov tut igen pokerďa,
mukhela tut, hijaba tuke o šero diliňarďa.
Aga
O šero man dukhal, so čori kerava?
Dežis
Me vaš tuke, Ago, mire jakha dava.
Iľa la andre angaľi, andro veš laha gejľa.
Obchudel le Dežis, pro Julos gondoľinel.
Šilales labol o čhon, o kham tele pejľa.
Kamavenas pes calo rat tel o čercheňa.
O Dežis na džanel, soske la Agake peren o apsora,
soske bibachtales čerchinen o prajťora.
Dežis
Imar sal miri romňi, Ago, na mukhava tut šoha.
II.
Sas o bijav baro duje kurkenca,
sar bare raja o Roma Romňenca,
chanas, pijenas, bašavnas, khelenas,
o čhavore lenge pro pindre uštarenas.
O Dežis barikano la Aga bonďarel,
o Julos choľamen dukhades bašavel,
paš e cimbalma giľavel e Aga brigate,
sar pre bijaveste o Romňa pal late.
O Dežis džanľa, hoj pal e daj lake pharo,
čumidel lake tele pal o muj o apsa.
Dežis
Mri romňi, le khameskri žara andre tute barol!
III.
Jekh berš pregejľa, e jara, o ňilaj,
o jejsos - jevende
o Roma baro balos kerde.
O čhaja šukar sar pro veš prajta,
o čhave - e mašľa tel e men,
rajkanes uchamen o bala.
E Aga - e rokľa dži kije phuv,
barikaňi sar raňi phirel pal e zala.
Pal late džan le Juloskere labune jakha.
E Aga le Dežis na dikhel, šoha les na kamelas,
Avri paš e fala le Juloske andre angaľi pejľas,
lengere jile labon sar duj bare jaga.
Jaj, bibachtaľi Aga, čori Aga!
O Dežis sar dilino peskera romňa rodel.
Phuri
Dža avri, dikheha. Ma dara, marla la o Del!
O Dežis chuťiľa, le Juloskri lavuta
churďarďa tel o pindre.
Dežis
Mi marel les e guta!
Phagerďa e bugova, e cimbalma previsarďa,
sar bije goďi le Juloskere phrales marďa,
marel le muršen, le džuvľen, mek le cikne čhavoren.
Phuri
Jaj Devla, imar o phandle aven!
O jakha tuke avri te čuľan, lubňije bibachtaľi!
Pr'amende bida anďal! Tu oleske sal došaľi!
E Aga andre Julaskeri angaľi rovel the asal
Aga
Zoraha čorďa man o Dežis, miro rom!
Akana mange phundriľa miro drom.
IV.
Le Dežis ligende andre bertena, pro vasta phare trasta.
Bertenate bešel, churde apsa čhorel,
pre peskeri romňi dukhaha gondoľinel.
Dežis
Na irinďa mange aňi jekh ľiloro,
šilale murende bešav korkororo.
Bertenate cikňi blaka zathoďi trastenca,
perdal late dikhel o Dežis rovľarde jakhenca.
Dežis
Av ke ma, tu gulo suno, av ajso lačho,
ča te delas o Del, kaj o čačipen te n'avel čačo!
O Dežis zasovel, džal sune la Agaha.
Dežis
Aviľal ke ma, Ago, šunav tut, sar giľaves!
Mri šukar romňori, me džanav, hoj man kames!
Sar cikňa čhajora ľikeravas tut andre angaľi,
tre jakha asanas, tu salas bachtaľi!
Leperes, sar delas brišind, tu andre šil izdrahas,
mro gerekos pre tu čhiďom, teštoha tut taťaravas,
khere man obchudňal, bares pes kamavahas,
tosara zasuťal pre miro jilo, me pre tiro.
Chav tro jiloro, chav tro ratoro,
užar pre ma, mri romňori, imar ča jekh beršoro.
V.
E Aga le Dežis na leperel, pal o Julos merel.
O Roma la koškeren, hoj le Dežis thoďa pre men jekh berš bertena.
Le Juloha pes dovakerďa e Aga, hoj dujdžene denašena.
O čhon lenge o drom sikhavel,
e balvaj andro prajta rovľarde giľa bašavel.
Julos
Šun, Ago, tel o čhonoro le mange vera,
hoj dži tiro meriben mri romňi aveha.
Aga
O Dežis avela khere!
Julos
O Dežis degešis - me lavutaris baro!
Paš mande dživeha - paš leste tut ela pharo!
Thov tut pro lange khoča, rozmukh tre kale bala,
solachar, hoj man šoha na mukheha.
Thoďa pes pro lange khoča rozmukhle balenca.
Kaľiľa o čhon, o čercheňa rovenas rupune apsenca.
Aga
Lav tuke vera, hoj tut šoha na mukhava.
VI
Jekhe beršeha avel o Dežis khere andral e bertena.
La Agake cinďa somnakune čeňa,
topanki, khosno viragenca, pharuňi bluza, rokľica fodrenca.
Dežis
Sako rat, mri romňi, džavas tuha sune,
mro šuťardo jilo cinďarenas tre apsa rupune.
Sar dural khere avelas, e phuri les užarel pro drom.
Phuri
Ma siďar khere, Deži, la Aga hin aver rom!
Le Juloha svetos phirel.
Dežis
Mri dukh andre lengere jile!
E bari čhuri iľas, denašel pal e Aga.
Dežis
Jaj Devla, pro meriben man te odsudzindehas!
Pre kapura bertenakri šel kľigina te dinehas!
The tel e kaľi phuv me tumen rodava,
mizere tuke, Ago, sar tut arakhava.
Rodelas len čhona pal savore Roma, veša, kandre, barale droma.
Jekhvar kijaraťi pal o romane khera andre čar
šunďol e lavuta, e Aga giľavel. Ačhiľa sar bar.
Aga
Bar barestar o paňi džal,
mre jilestar o rat čuľal,
čuľal, čuľal bo mušinel,
ča mro binos peha na lel.
Dežis
Av manca khere, Ago!
Aga
Deži! Na, le Juloske vera iľom.
Dežis
Mange sal romňi, jov ča tro pirano!
Aga
Leskere jileha miro jilo phandlo.
Dežis
Jov tut diliňarďa peskera lavutaha,
šelen diliňarla - ča dukh paš leste chaha,
adaďives tut mek kamel, tajsa tut mukhela!
Na! Na chaha dukh, mri romňi, aňi me - aňi tu!
O Dežis e čhuri lel, andro jilo la Agake la demel,
premardo čhuraha pre lakero teštos perel.
O Julos kamel le Dežis te hazdel - dikhel: murdardo hino.
Phuri
Jaj, Romale, ma rušen pre lende!
E balvaj lenge mulane giľa giľavel,
kaštune banďon upral lende,
o čercheňa peskere apsenca moren lengero binos tele.
Le Juloskeri lavuta laľi, muľi ačhiľa,
o Julos šoha khere na aviľa.
Aľe ola trin terne dživen, na meren -
bo pal lende paramisa o Roma vakeren.
|
|
|
|
|
|
|
