Bodlák

Jsem sama jak bodlák u cesty,
do němoty uzavřená.
Mám jenom dnešek, zítřek nemám.
Jsem osamělý strom,
z něhož vítr serval listí
a rozehnal je kdoví kam.
Už dávno se nedívám na hvězdy -
příliš se vzdálily,
sestřičky mého mládí -
a slunce nevidím
pro déšť slzí.

Mohl jsi u mě zůstat -
vždyť i křivý strom dává stín.

Až jednou za mnou přijdeš
a zeptáš se: čí je ten obličej?
Ať ti řekne tvé srdce,
že je to obličej můj,
překřižovaný cestami
mého života.

Phosaďi luluďi

Korkori som
sar phosaďi luluďi paš o drom
andro laľipen andrephandľi.
Ča adaďives man hin,
tajsa man imar nane,
sar korkoruno kašt,
so pal leste e balvaj
čhingerďa o prajta,
tradňa len, ko džanel kaj.
Imar čirla na dikhav
pro čercheňa,
dur ačhile mandar,
mire terňipnaskere pheňa,
o kham na dikhav,
bo na mukel les perdal
mire apsengero brišind.

Šaj ačhiľal paš ma,
sem the o bango kašt del učhaj.

Te jekhvar aveha pal ma
u phučeha, kaskero oda muj?
Mi tuke phenel tro jilo,
hoj oda o muj miro,
mire dživipnaskere dromenca
čhinado.

Pojď se mnou, má milá

Pojď se mnou, má milá, tam, kde žije moje
                                                       maminka,
u nás si každou noc Romové vyprávějí pohádky.
Pojď se mnou, neboj se, já tě neopustím,
neudělám bolest ani hanbu.
Až Romové uvidí, jak si tě vedu,
hned naladí housle.
My nejsme chudí, i když nemáme kde spát,
na dvoře stojí starý ořech – listí zelené,
tam ti ustelu, až přijde stříbrná noc,
rozprostřu pod tebe svoji nejlepší košili.
A kdyby ti byla zima, zavolám na oblohu,
aby tě přikryla.
Oddá nás náš sladký Bůh –
k faráři nepůjdem.
Pojď se mnou, žij se mnou,
budeme se milovat
jako s černým chlebem černá zem.

Av manca čhajori

Av manca, čhajori, odoj, kaj miri daj bešel,
k'amende o Roma sako rat paramisa phenen.
Av manca, ma dara, me tut na mukhava,
bibacht aňi ladž tuke na kerava.
Sar o Roma dikhena, hoj me tut anav,
takoj o lavuti lačharena.
Amen na sam čore, te nane kaj te sovel,
pre dvora hin phuri pendech – o prajta zelene,
odoj tuke than kerava, sar avla rupuňi rat,
tel tute lačharava miro jekhfeder gad.
A te tut ela šil, vičinav o ňebos,
kaj tut te zaučharel.
Ko rašaj na džaha –jekhtan'amen dela
amaro gulo Del.
Te manca aveha, te manca dživeha,
kamaha pes amen
sar odi kaľi phuv le kale mareha.

Návrat
na hlavní stránku