DRILKO / O DRIĽKUS
Gejza Horváth

Přeložila: Jana Kramářová

   Drilko byl už chlap na ženění, kterou viděl, tu chtěl. Nebylo s ním pořízení. Čekal, až půjdou ženské za dům močit, a potají je zdálky pozoroval. Ale hovno viděl. Nosil šestky dioptrie.
   Byl to velký fotbalista. Když jsme hráli fotbal s klukama ze vsi, pokaždé jsme prohrávali. Drilko stál v bráně a, chudák, neviděl vůbec nic.
   Vlasy si natíral sádlem, třeba několikrát po sobě, v kapse nosil hřeben všivák - a česal se celý den. Na jedné ruce měl vytetováno USA LOVE a na druhé MARCELA DRILKO LÁSKA ŇEBESKÁ. Sádlo ve vlasech se mu na slunci rozpouštělo a páchl jako připálené škvarky. V noci ho ve tmě nebylo vůbec vidět, byl hubený jako cigareta, černý jako saze, velký vtipálek a sígr.
   Bez něj jsem nešel nikam. Když jsme byli spolu, bylo kolem nás víc ženských. V kapse měl vždycky placku nebo suchý chleba. Když měl u sebe slaninu, tak se neukázal. Až když k nám potom přišel, bylo vidět, jak má zamaštěné kalhoty od nože, kterým si slaninu krájel. Když se nasytil, pil vodu z potoka anebo z Hornádu a pak na nás volal: "Schválně, kdo dochčije dál!" Pořád vyhrával, protože se napájel jako kůň.
   Holil se. Ať to bylo potřeba nebo ne, ať byl zarostlý nebo nebyl. Pod nosem měl jen peří jako holátko. Ale dělal už ze sebe muže. Kouřil cigarety - jednu za druhou, a když žádné neměl, vzal svému otci potají dýmku. To pak po dvoře pořád něco hledal. Myslel jsem, že ztracené peníze, ale on hledal špačky, aby měl čím nacpat dýmku. Když měl tabáku málo, docpal si dýmku mechem, senem a papírem. Potáhl si dvakrát třikrát a zčervenal. Opojený dýmkou chodil po dvoře, zpíval a smrděl. Tak, teď už jistě víte, o kom mluvím.
   Drilko chodil s Šivarovou dcerou Marcelou. Její matka Justýna ho nemohla ani vystát. Nechtěla, aby spolu něco měli. "Jen počkej, nadělá ti malé a pak tě nechá, uvidíš!" "Ale mami, na co to myslíš?!" Justýna mu nevěřila. Drilko ji totiž jednou viděl nahou, když vestoje močila za domem. "Dej pokoj, vždyť bude žít se mnou, ne s tebou!" "No, to by mi tak ještě scházelo! I kdyby jsme na světě byli jen my dva, tak bych ho nechtěla," povídá Justýna. No, lidičky, nevím nevím, jak by to bývalo dopadlo, kdyby na světě byli jen oni dva! Ale asi dobře.
   Marně jim Justýna bránila, chodili spolu potají.
   Jednou v zimě jsme šli tancovat na zábavu do města. Venku byla velká suchá zima, mrzlo, až praštělo, nikde ani noha, psa by ven nevyhnal. Marcela měla na sobě jen tenké šaty a šusťák, na nohou jehličky, vlasy natupírované, na hlavě nic, jen lak. Když jsem viděl, jak je nalehko, div že jsem sám nezmrzl. Drilko měl na sobě otcův zimník, který mu sahal až po zem, na nohou staré filčáky. Ramena měl až u uší, jaká mu byla zima, ruce v kapsách, celou cestu u nosu sopel.
   Vzpomněl si na svého dědu a povídá: "V takovéhle zimě zmrzl můj děda. Měl vypito a ustlal si na sněhu. Ráno jsme ho našli mrtvého." Když jsem slyšel, co říká, povídám: "Tak raději pojďte, pospěšte si, ať nedopadneme jako on!"
   Vtom slyším: "Drilku, černá hubo, zvedni mě!" To Marcela spadla a ležela ve sněhu jako kus dřeva. Drilko povídá: "Vidíš, teď vypadáš úplně jak nebožtík děda!"
   Když jsme přišli do města, zastavil se Drilko u pomníku a povídá: "Marcelo, já číst neumím, přečti mi, co je tady napsáno!" Marcela přečetla všechna jména, co tam byla. Úplně dole stálo Čest jejich památce. Drilko povídá: "Hmm, tolik našich Romů zemřelo, a že by tu ani jeden z nich nebyl napsaný? Ani můj děda ne? Tomu já nevěřím. Ba ne, holka, ty taky neumíš číst!" "A odkud bych asi tak znala takových chlapů?" povídá Marcela. "Ty děvko," Drilko na to, "tobě není radno věřit. Seš stejná jako tvoje máma! Kdo ví, kdo je tvůj otec?" Vůbec poprvé vyndal ruce z kapes, odhodil kabát, napadlo mě - namístě ji zabije! A když jsem viděl, že shazuje i filčáky z nohou, přiskočil jsem k němu, vytrh´ mu je z rukou, když vtom vidím, že na nohou má ještě jedny boty! Dal jsem se do smíchu. On taky. Úplně zapomněl, že chtěl Marcelu seřezat. "Pojďme už!" povídám. Poslechl mě. Odhozené svršky jsme schovali do křoví.
   Na zábavě jsme potkali Chaja se ženou. Stál jsem ještě ve dveřích, slyším, jak hrají tango Očarená bývam, a koukám: Drilko s Marcelou už jsou na parketu a tisknou se k sobě. Drilko má vlasy samé sádlo, na hlavě vyčesaného kohouta - jenom zakokrhat. Marcela je promrzlá na kost, takže se ani moc nemůže hýbat. Drilko s ní jednou točí, podruhé ji ohýbá, pak ji zas táhne za sebou. Sluší jim to. Všiml jsem si, že Marcela má ještě sníh v botách, a tak povídám: "Pojďte si sednout, ať vypije něco na zahřátí!" Přinesli nám kávu a Drilko ji vypil najednou jako pálenku. Začali jsme se smát. Dělali jsme srandičky a chechtali se tak, že Marcele oslábl měchýř a praskla podprsenka. Celá zrudla.
   Chajova žena měla na hlavě šátek, a ani se nehla. Seděla jako zařezaná. Chajo na ni žárlil. "Vidíš, támhleten by se k tobě hodil!" provokoval ji a ukázal na bubeníka. Podívala se tam. Prásk - hned jednu chytla. Koukám, že bubeník je celý namalovaný - řasy, obočí, oči, dlouhé nalakované nehty jako ženská. Povídám: "Člověče, biješ ji zbytečně, ten chlap chce spíš tebe, a ne tvou ženu!" Koukal na mě jak padlý z višně. Nevěřil mi, nevěděl, o čem mluvím. "Platím!" zavolal na číšníka. A my zaplatili taky.
   Venku byla velká zima, pod nohama nám křupal sníh. Šli jsme spát k Chajovi, pozval nás k sobě. Drilko vytáhl z křoví boty a kabát a obojí navlékl na Marcelu. Šli jsme pěšky sedm kilometrů. Ve čtyři ráno jsme dorazili k Chajovi. Marcela byla první, kdo ze sebe shodil šaty. Povídá: "Dejte mi něco k jídlu, vyhládlo mi z té tíhy!" Přinesli nám syrové uzené maso, jen tak, bez nože. Marcela si chtěla ukousnout, ale nešlo jí to, maso bylo jako z gumy. Když jsem to viděl, ani jsem nejedl.
   V domě byla jen jedna postel. Chajo se ženou si do ní lehli, já jsem spal na židli. Drilko s Marcelou leželi ústy k sobě, v těsném objetí, poprvé, v dětské postýlce. Slyším nějaké praskání - to Chajo se obrátil na druhý bok. Marcela začala křičet a klela: "Ať vás trefí šlak, jestli něco budete dělat!" Popadla Drilka, přitáhla si ho k sobě a povídá: "Co ležíš jak poleno?" Slyšel jsem, jak rychle dýchá, jako by běžela, a hned zase spustila: "Chaju, nedělej nic, nebo to nevydržím. I já chci." Drilka nebylo vůbec slyšet, jen bylo cítit, jak páchne sádlem.
   Vidím, že venku se už rozednilo. "Drilku, kolik je hodin?" ptám se. Přisunul si hodinky k nosu, přitáhl si je až k brýlím, chvíli na ně kouká a pak povídá: "Člověče zlatá, tak ty mi taky stojí!"
   Poprvé v životě jsem uslyšel promluvit Chajovu ženu. Nemohla se vůbec vzpamatovat, smála se, div že nepraskla. Její muž taky. Nebylo to k vydržení, všichni jsme se mohli smíchy potrhat. Marcela se dala do tance a s jazykem mezi zuby syčela čardášový rytmus. Drilko zpíval "Romové nic nedělají, jen pijí" - a už měl u sebe láhev a v ní vodu z potoka. Bál jsem se, aby nás zase nevyzval, kdo dál dočurá. Ale zaplať pánbůh, nic takového se nestalo. Byla zima a nechtělo se mi jít ven.
   V domě bylo veselo. "Tancuj, ženo moje!" povídá Drilko. A skutečně, od té doby jsou spolu. Humor se jich drží celé dny, celý život. A jsou zdraví. Chodím k nim dodnes.

O Driľkus

   O Driľkus imar has čhavo pre romňate, sava čha dikhelas, ola kamelas. Na has leha rada. Ča užarlas, sar džan o phure romňija pal o kher te muterel a jov počoral len dural pozorinlas. Aľe o khul dikhelas. Hordinlas okulara šestki.
   Baro fotbalistas. Sar bavinahas fotbal le gadženca, ta furt prekhelahas. O Driľkus terdžolas andre branka a čoro na dikhelas calkom ňič.
   O bala makhelas žiroha - he trival štarval pal peste, andre žeba hordinlas kangľi pro džuva, chanelas pes calo džives. Pre jekh vast has les avritetimen USA LOVE a pre aver MARCELA DRIĽKO LÁSKA ŇEBESKÁ. Pro kham o žiros čuľalas leske tele pal o bala a khandelas sar labarde škvarki. Rači andre cma les na has te dičhol, has sano sar cigarekľa, kalo sar sadza, baro pherasuno, baro beng.
   Bija leskro na džavas ňikaj. Sar samas jekhetane, ta has buter džuvľa pašal amende. Andre žeba has les furt marikľi abo šuko maro. Sar has paš leste balevas, ta na has les te dičhol. Aš sar avlas paš amende, has te dičhol zamakhľi cholov pre kľončka la čuratar, so čhingerlas o balevas. Sar čaľolas, ta pijelas paňi andal e jarka abo andal o Hornados, paľis amen vičinlas: "No aven, ko dureder domuterla!" Jov furt vihrajinlas, pijelas paňi sar graj.
   Hoľinlas pes. Či kampolas abo na, či has zabarardo či na. Tel o nakh has les ča pora sar te hoľatkos. Kerlas pestar imar muršes. Pijelas cigarekľi - jekh pal aver, sar les na has, ta čorlas e pipa peskre dadeske. Pal o pľaci furt vareso rodelas. Mišľinavas, hoj rodel o love, so našadža, aľe jov rodelas o špaki, kamelas duhanos andre pipa. Sar has les čepo duhanos, ta rakinelas andre pipa mechos, šenos he papira. Pocirdelas duvar trival, ľoľolas andro čhama. Pal o pľaci phirlas giľaha, la pipatar mačolas a khandelas. Imar džanen, k'oda has.
   O Driľkus phirlas la Marcelaha khatar o Šivaris. Lakri daj, e Justina, našči pre leste dikhelas. Braňinlas lake lestar. "Ča dikheha, dikheha, kerla tuke čhaven a mukhela tut!" "Jaj mamo, pre soste mišľines?!" E Justina leske na pačalas. O Driľkus la dikhľa nanga te muterel terdžindos pal o kher. "De smirom! Sem manca dživla, na tuha!" "No mek oda bi mange kampolas! Te bi avahas pro svetos ča amen dujdžene, ta bi les na kamavas!" phenel e Justina. Jaj, Romale, na džanav, sar bi oda dopejľahas, te bi avlehas pro svetos ča jon duj džene! Talam lačhes.
   Hjaba e Justina braňinlas, o Driľkus phirlas la Marcelaha počoral.
   Jekhvar jevende džahas te khelel andro foros pre zabava. Avri baro šuko šil, baro mrazos, ča pukinlas, pro pľaci ňiko, rukones na has hodno, so te tradel avri. Pre Marcela ča sano viganocis, šuščakos, pro pindre ihľički, o bala natupirimen, pro šero ňič, ča lagos. Sar dikhľom, sar hiňi urdži, ča ajci so na fadžindžom. Pro Driľkus le dadeskro baro kabatos dži pre phuv, pro pindre zoka andal e drevarňa. O phike has les šilestar furt dži paš o kana, o vasta andro žebi, calo drom o nakh na khosča.
   Leperdža peske pro papus a phenel: "Andre kajso šil fadžindža miro papus: Has koro mato a thodža pes te sovel pro jiv. Tosara les arakhľam imar mules." Sar šundžom, so del duma, ta phenav: "No aven het, sidžaren, te na fadžinas he amen!"
   Šunav: "Driľku, kalondžar, av vazde man!" E Marcela pejľa a pašľolas pro jiv sar koter kašt. O Driľkus phenel: "Dikhes, akana dičhos avri sar miro papus!"
   Andro foros terdžilas o Driľkus paš o pomňikos a phenel: "Marcel, me na džanav te ginel, pregin mange, so hin adaj pisimen!" E Marcela pregindža savore nava, so odoj has. Calkom telal gindža Česť ich pamiatke.
   O Driľkus phenel: "Ta amare Roma keci mule, hoj te bi aňi jekh odoj na avlas pisimen! Aňi miro papus na?! Me kaleske na pačav. Čhaje, tu na džanes tiš te ginel!"
   "Ta khatar bi prindžarás kajci muršen?!" phenel e Marcela.
   "Tu lubňije," phenel o Driľkus, "tuke nane so te pačal. Sar tri daj sal! Ko džanel, ko hin tiro dad?" Perši raz iľas o vasta avri andal o žebi, čhivel tele o kabatos, mišlinav mange: Imar la murdarel! Sar dikhľom, hoj cirdel tele pal o pindre e zoka, chučľom ke leste, iľom lestar avri andal o vast a dikhav - leste pro pindre mek aver topanki! Chudľom te asal. Jov tiš. Aš bisterdžas, hoj kamelas te marel la Marcela.
   "No džas imar!", phendžom. Šundža man. Savoro garudžam andro kraki.
   Pre zabava arakhľam le Chajus la romňaha. Somas mek ča andro vudar, šunav, bašaven tangos Očarená bývam. Dikhav - o Driľkus la Marcelaha imar pro parketos, kikiden pes, les o bala čisto žiros, pro šero chando kohutos - ča ajci, so leske na giľadža. E Marcela fadžimen dži pro kokalos, našči pes rušinlas. Jov la jekhvar bondžarlas, jekhvar prephagelas, cirdelas la pal peste. Iľinlas lenge. Dikhav la - mek o jiv andro topanki, phenav: "Aven te bešel, mi pijel vareso, kaj te zatačol." Ande amenge kava, o Driľkus pijľas avri jekvar sar paľenka. Chudľam te asal. Kerahas bare pherasa. La Marcelake oslabisaľiľas o mechuris a pukindžas lake e potprsenka. Loľi sar rat.
   Le Chajuskra pro šero šafolka, aňi pes na rušinlas, ča bešelas sar te andre bertena. Thovavlas la. "Dikhes, kada bi tuke pasinlas," phendža o Chajus a sikhadža pro lavutaris, so bašavlas pro džesos. Joj odoj zadikhľas. Prask! Chudľa jekh paš o kan.
   Dikhav - o bubeňikos sa avri maľimen tuškaha, o cimbľi, o bervi, o jakha, o naja bare sar džuvľa a maľimen. Phenav: "Hjaba la mares, more, koda murš kamel tut, na tira romňa!" Dikhelas pre ma sar dilino, na pačalas mange a na džanelas, pal soste dav duma. Vičindža pro pinciris: "Placim!" Počindžam.
   Avri baro šil, o jiv pukinlas amenge tel o pindre. Džahas ko Chajus te sovel, vičindža amen ke peste. O Driľkus iľa avri andal o kraki e zoka he o kabatos a sa urdžas pre Marcela. Džahas pro pindre efta kilometri. Tosara štarengro doavľam ko Chajus andro kher. E Marcela has peršo, ko pes čhivlas tele. Phenel: "Den man vareso te chal, bokhaľiľom avri la zokatar he le kabatostar." Ande amenge jalo udzimen mas bije čuri. Dikhav, joj imar danderel andro mas, aľe našči danderlas, ta chudľa te cirdel o mas pašal o muj. Sar dikhľom, hoj o mas nacirdlo sar guma, ta aňi na chaľom.
   Andro kher has ča jekh hadžos. O Chajus la romňaha pašľiľas andre, me sovavas pro stolkos. O Driľkus la Marcelaha pašľolas andre jekh mira, le mujenca kija peste, obchudle, andro ďecko hadžocis perši ras. Šunav vareso te pukinel - oda o Chajus visaľila pre aver sera. E Marcela chudľa te kerel vika a košelas: "Poražinla tumen, sar vareso kerna!" Chudľa le Driľkus, kikidelas les kija peste a phenel: "Ta so pašlos sar kašt?" Šunav la, sar sigo dichinel, sar te bi prastandžiľahas, a hinke vikaha phenel: "Chaju, ma ker ňič, bo me oda na ľikerava avri! He me kamav." Le Driľkustar ňič na šundžolas, ča khandelas le žirostar.
   Dikhav, avri imar džives. "Driľku, keci ori?" phučav. Thodža e ora dži paš o nakh kijo cakľi a dikhel, dikhel, phenel: "No dikh, kadaj, more, e ora mange terdžiľa tiš."
   Perši ras šundžom le Chajuskra romňa te del duma. Našči avlas kija peste, asalas maj na pukindža. Lakro rom tiš. Na delas pes oda avri te ľikerel, savore asabnastar aš bandžuvahas tele. E Marcela chudľa te khelel a la čhibaha maškar o danda kerlas scc, scc, scc a kavka ľikerlas čardašiskro tempos. "Ola Roma ňič na keren, ča pijen...," giľavlas o Driľkus. Paš leste imar andro caklos paňi andal e jarka. Devla miro, daravas man, te na amen vičinel avri, ko dureder domuterla! Hvala Devleske, na ačhľas pes ňič ajso. Has šil, mange pes na kamelas te džal avri.
   Andro kher has bares vešelo. "Avka khel, mri romňi!" phendža o Driľkus. He avka pes ačhľas. Ačhle jekhetane. O pheras lenca andro kher calo džives, calo dživipen. A hine saste. Phirav ke lende mek dži adadžives!

Návrat
na hlavní stránku