V brazilském nakladatelství Fonto, Chapecó, vyšel v roce 1996 výběr z poezie Františka Halase v uspořádání a esperantském překladu Josefa Rumlera. Knížka se nazývá Inoj (Ženy) a má tři oddíly: Mladé ženy (Junaj inoj), Těšící ženy (Konsolaj inoj) a Staré ženy (Oldaj inoj). Sbírka končí poslední slokou básně Nikde pod označením Epilogo. V závěru J. Rumler podrobněji charakterizuje Halasovu poezii a zařazuje autora do významné čtveřice jeho českých vrstevníků (spolu s J. Seifertem, V. Nezvalem a V. Holanem). Sličnou knížku doprovázejí kresby Josefa Čapka, Oty Janečka a Františka Bidla (vtipné a výstižné Halasovy karikatury).
   Josef Rumler (1922-1999) se zabýval záměrem zmapovat českou poezii pro světovou esperantskou veřejnost už delší dobu. Je třeba upozornit na jeho Malou antologii ze současné české poezie, s podtitulem Současní čeští básníci v 1000 verších, kde v dvojjazyčném zrcadlovém uspořádání uvedl 52 autorů v české a jím zpracované esperantské verzi. Antologii vydal Český esperantský svaz v roce 1989. Básníci byli řazeni abecedně od Evy Bernardinové až po Jiřího Žáčka, vždy s jednou ukázkou z jejich tvorby. Už předtím - roku 1983 - vyšla v Rumlerově uspořádání esperantská publikace En la koro de Europo (V srdci Evropy), vydaná rovněž Českých esperantským svazem. Zde začíná Rumler od Komenského jako ideového praotce mezinárodního jazyka, vyzdvihuje roli S. K. Neumanna v esperantském hnutí u nás, zdůrazňuje podíl na šíření esperanta v našich zemích u spisovatele Františka Kožíka a herce Karla Högra, účinkujícího v esperantském brněnském vysílání Verda stacio (Zelená stanice). Kromě statí o J. Haškovi, F. X. Šaldovi, Juliu Fučíkovi a Karlu Čapkovi přináší v esperantském překladu ukázky z poezie K. H. Máchy, J. Nerudy, J. Vrchlického, O. Březiny, P. Bezruče, J. Seiferta, F. Halase (tady už přejímá báseň Kroky - Pašoj, později zařazenou do souboru Ženy), V. Nezvala a J. Kainara, až po česko-esperantské autory J. Karena, J. Rumlera a esperantskou básnířku Eli Urbanovou, která spolupracovala s K. Högrem už za války a v letech čtyřicátých. Potom vydal Rumler v roce 1999 svůj osobitě pojatý esperantský překlad Máchova Máje (Majo) a jako novoročenku 2000 (žel, již předsmrtnou) Erbenův Štědrý den (Kristnaska tago). Kompletně už nestačil uzavřít překlad Březinových veršů pro brazilské vydání.
   Překlad poezie Františka Halase do esperanta je významným pokusem přiblížit mezinárodním čtenářům českého básníka, který obzvlášť v poémě Staré ženy přinesl do světové poezie originální litanickou skladbu až barokního patosu. Vždyť sám Šalda tuto báseň charakterizoval jako "ďábelský kousek paganiniovské virtuozity, zahraný na jedné struně". Je zajímavé, že dodatečně vytvořené Mladé ženy se nedostaly do Halasových oficiálních sbírek a vyšly bibliofilsky roku 1986 (spolu se Starými ženami, s mědirytinami J. Šerých a vysvětlující poznámkou J. Halase a P. Rouse).
   Ohlasy potvrzují, že Halas má co říci i lidem v nejvzdálenějších končinách, a že oslňuje a překvapuje zcela neběžným způsobem vyjadřování. Dík patří i Josefu Rumlerovi, který se vyrovnal s tímto velmi obtížným úkolem s plným zdarem.
   Je škoda, že J. Rumler pro náhlý odchod 1. 11. 1999 nemohl pokračovat ve své systematické práci na překladech naší poezie do esperanta a seznámit tak mezinárodní kulturní obec s faktem, že i v malém národě mohou vzniknout mimořádná literární díla.


   FRANTIŠEK HALAS

   Staré ženy
   (úryvek)

   Vlasy starých žen
   v copáncích stydlivých
   šedě vonící
   vy vlasy starých žen

   dýme řídký hlav dohořívajících
   přilbice proražené
   popeli po slavnostech
   třepení korouhví
   stříbro netavitelné
   rubáši přetažený
   věno smrti
   smutky hřebenů
   krajkoví zteřelé
   bílý stude smrtelnosti

   - - -

   vy vlasy starých žen
   vítr je nezcuchá
   láska je nerozplete
   jen hubený smyčec byl by z nich
   pro melodii pohřební
   vy vlasy starých žen


   Oldaj inoj

   La haroj de l'oldaj inoj
   en la harplektajetoj castemaj
   grize aromaj
   vi haroj de l'oldaj inoj

   vi fumo fara de l'kapoj finbrulantaj
   vi kaskoj truigitaj
   vi cindro post la solenoj
   vi de standardoj frangajo
   vi argento nefandebla
   vi mortkitelo transtirita
   vi doto de la morto
   vi tristoj de kombiloj
   vi puntaro polviginta
   vi blanka hontemo de la morteco

   - - -

   vi haroj de l'oldaj inoj
   la vento ilin ne tauzos
   la amon ilin ne displektos
   nur magra arco restus el ili
   por melodic funebra
   vi haroj de l'oldaj inoj


   Přeložil JOSEF RUMLER

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]