Číslo 25/2017 - 21. června 2017

PAVOL JANÍK

Keď Michail Gorbačov z pozície generálneho tajomníka Ústredného výboru Komunistickej strany Sovietskeho zväzu začal hovoriť o potrebe vybudovať európsky dom od Atlantiku po Ural, nikto verejne nenastolil otázku, čo by sa v prípade realizácie uvedeného geopolitického projektu malo stať s rozsiahlou ázijskou časťou Zväzu sovietskych socialistických republík od Uralu do Vladivostok.

aneb

Znovu o slávě i bídě poezie

MILAN BLAHYNKA

Svými záznamy jasnozřivosti básníků a jejich poezie působím už jako umanutec a pošetilec, který až do omrzení hází hrách na stěnu, spíše na zeď, vlastně na hradbu, budovanou po tisíciletí z tupých bludných balvanů, lepených maltou předsudků; hrách na hradbu oddělující svět rozumbradů od světa bláznů básníků.

VLADIMÍR KOLÁR

Vladimír Kolár, člen Unie českých spisovatelů a stálý přispěvatel LUKu, oslaví 22. června své 70. narozeniny! Srdečně blahopřejeme!

Záměr pražského Švandova divadla sáhnout po próze Karla Čapka Obyčejný život mě v první chvíli docela překvapil. Z tzv. noetické trilogie, tedy tří volně sdružených románů zaznamenávajících postupný proces poznávání, složitost cesty k porozumění pravdě o člověku ze strany okolí i jeho samého, se mi totiž jevil jako nejméně divadelně uchopitelný – jde totiž o životní příběh „obyčejného“ železničáře, který se pozvolně a nenásilně šine klidnými vodami ke konci zpečetěnému smrtí. V předchozích dílech se Čapek též snažil rozprostřít různé podoby pravdy, aby pomohl čtenáři nalézt odpovědi na kladené otázky, ale východisko bylo v obou případech dramatičtější, v Hordubalovi se vše odvíjí od rolníkovy vraždy a v Povětroni je spouštěcím mechanismem děje havárie letadla a jeho zraněný tajemný cestující.

JAROSLAV KUČERA

Pražská kavárna rozdělující českou společnost na Pražáky a ty ostatní, začala ztrácet dech už za prezidentství Václava Klause. Již tehdy přítomnost této společnosti zrovna nezářila svou skvělostí a kavárna, pokud šlo o budoucnost, jí neměla co říci. Již tehdy nevěděla jak dál.

Osobnosti, na které by se nemělo zapomenout

VĚRA BERANOVÁ

Málo komu se podaří sedět na dvou židlích, uplatnit svůj talent a schopnosti v několika oblastech. To se svým způsobem podařilo Bohumilu Markalousovi, pod tímto jménem jako estetikovi, a Jaromíru Johnovi jako literátovi. Letošního jara tomu je již 135 let od jeho narození a 65 let od úmrtí (1882–1952).

MILAN BLAHYNKA

Jak žil, tak se nám ztratil, tiše, skromně, svědomitý a pilný dělník hned dvojí literatury, slovenské a české: Libor Knězek, literární historik, bibliograf a editor. Patří do dějin jak české, tak i slovenské slovesnosti od roku 1951, kdy debutoval brožurkami O Ivanu Olbrachtovi a O Petru Jilemnickém, ale české slovníky spisovatelů z let 1995, 1999 i 2001 (včetně Slovníku slovenské literatury Valéra Mikuly, leč i ostravského Literárního slovníku severní Moravy a Slezska) nepovažovaly ho za hodna hesla. Dokonce i datum jeho narození se na českém Internetu uvádí nesprávně, 13. června 1929 místo 13. července!

MICHAL ČERNÍK

Nadhled

I kdybychom zbourali

všechny mosty

měsíc zas přejde

na druhou stranu Země

Píšeme si

MIROSLAV KANTEK

Až tento materiál v LUKu vyjde, bude už po všem. Tedy po sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu, na který se radostně (jak jinak) přihrnul i lidovecký ministr české kultury Daniel Herman, ale i jeho nohsled a spolustraník, taktéž ministr české vlády Pavel Bělobrádek.

MAREK ŘEZANKA

Pročpak jsou děti na světě?

Aby jim hlavy vymyli

aby snáz mohly naletět

což je fakt velmi nemilý