Literatura Umění Kultura

  • Přejít k obsahu
  • Přejít na hlavní navigaci a přihlášení

Zobrazit ve vyhledávání navigaci

Navigace

Vyhledávání

Dle směrnice Evropské unie

jsme povinni Vás informovat o tom, že tento web pracuje s tzv. soubory cookies.

Rozumím

Hlavní menu

  • Číslo 5/2023 - 3. února 2023
  • Tiráž
  • Kontakty
  • Knihovna

Archiv

  • Ročník 2023
  • Ročník 2022
  • Ročník 2021
  • Ročník 2020
  • Ročník 2019
  • Ročník 2018
  • Ročník 2017
  • Ročník 2016
  • Ročník 2015
  • Ročník 2014
  • Archiv Obrys-Kmen 2001 až 2014
  • Webarchiv

Odkazy

  • Unie českých spisovatelů
  • Nakladatelství Kmen
  • Pavol Janík - autorské stránky
  • Michal Černík - autorské stránky
  • Divoké víno

Číslo 5/2023 - 3. února 2023

Pravda zvítězí. Snad i v Karabachu…

IVAN ČERNÝ

To říká říká v závěru své vynikající předmluvy ke knize KDYŽ ZTRÁCÍŠ VLAST profesor Peter Juza. Útlá knížka s lákavou obálkou, v těchto dnech vydaná jako 4183. publikace pražského Nakladatelství Olympia, září na knihkupeckých pultech jako briliant v hoře překladové hlušiny, která zaplavuje současný předvánoční trh. Představovaný román od vynikajícího rusky píšícího arménského spisovatele a básníka Karena Ogandže je o poslední karabašské válce.

Kompletní klímologie

IVO FENCL

To zaklepejme do iridia a třikrát, ale zdá se, že se podaří dovydat sebrané Spisy filozofa Ladislava Klímy. Již postrádáme jen šestý svazek! Soubor jeho divadelních her.

Broumov a poezie

FRANTIŠEK UHER

Město Broumov se v podzimních měsících stalo centrem pozornosti jako kandidát na přední umístění v oblasti kultury. Určitou zásluhu na tom určitě nesou literární aktivity, jimiž je město známé, především každoroční Dny poezie, pozoruhodné částečně mezinárodním charakterem. V podzimních dnech roku 2022 dospěly Dny poezie k pozoruhodnému číslu XXIII. Jsou spojeny s dalšími aktivitami, příkladně výtvarného charakteru, práce účastníků se zapisují do paměti, jsou zveřejňovány i ve specializovaných publikacích.

Skutečné potraviny

BOHUMILA SARNOVÁ

Tak si tak jednoho dne krájím zakoupený syrový špek na co nejmenší kostičky, abych z něj mohla vyškvařit co nejvíc voňavého sádla. Zároveň při tom vzniknou malé hnědavé škvarečky, které báječně chutnají ihned po slití vyškvařeného sádla do hrnce, zvaného sádlák. Vznikne totiž pochutina, která posolená, s krajíčkem čerstvého, dobrého chleba se na jazyku jen rozplyne. Ale ty následky – povzdechla by si výživová poradkyně! Neslyším na vyřčené poznámky. Vždyť takovou, podle ní, kalorickou bombu si člověk nepopřává každý den. Přesto musím podotknout, že škvarky v poctivém českém bramboráku, nebo bramborové knedlíky plněné škvarky, to také není k zahození. Moderní hospodyňky se k takovým pochoutkám moc neznají. Co by tomu řekla linie.

Ze života mravenců

VÁCLAV PELCMAN

Mravencovití (Formicidae) jsou jednou z nejúspěšnějších skupin hmyzu v živočišné říši, a jsou proto v mimořádném zájmu vědců – myrmekologů, ekologů a biosociologů i politologů. Tato úspěšnost je přikládána jejich sociálnímu způsobu života a specializaci. Mravenci jsou sociální hmyz žijící v koloniích ve zbudovaných hnízdech, kterým se v češtině obvykle říká sídliště. Kolonie mravenců může čítat jen pár jedinců, ale může dosahovat také několika miliónů jedinců. Jsou známy případy, kdy příbuzné kolonie vytvářejí super kolonie dosahující průměru několika tisíc metrů. Někdy jsou kolonie mravenců, pro svůj vysoký stupeň organizace, nad úrovní jednoho druhu, označovány jako supervelmoci.

Zázračná mast

PAVEL JANSA

Karel Čížek odcházel z práce, když se ve dveřích ústavu málem srazil se suchým brejlatým staříkem, jenž proti němu vrávoral s náručí plnou knih a časopisů, které si – jako každý den – přinášel z ústřední knihovny.

Pohádka o potoku se zlatými valounky

JIŘÍ JÍROVEC

Zlato měli pouze ti co znali kšeftovat a ostatní z nouze začli pracovat…

V+W Civilizace

To vám kdysi byla jedna zem, taková obyčejná, jak to v pohádkách bývá. Malá, jen tak na jednu vesnici. Lidé v ní byli chytří i hloupí, pracovití i líní. Měli svoje domečky rozhozené kolem potůčku, který pramenil kdesi nad posledním stavením. S jeho vodou šlo vždy něco písku a v něm lesklé zlaté valounky. Lidé je z vody vybírali a nosili po kapsách, tak pro parádu.

Bleší trh

LUBOMÍR BROŽEK

Bleší trh

(blues o ztracené neděli)

Usmrkaný deštík si ještě nezastrčil podolek

a neděle: Kampak dnes? Už dělá psí oči.

Další šíření či využití materiálů bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen
(c) 2014-2023 Literatura Umění Kultura
ISSN 1210-1494